„Genocida je přípustná“

Times of Israel odstranily příspěvek s provokativním titulkem po obrovském zpětném rázu, veřejném odsouzení a posměchu ve všech sociálních médiích. Příspěvek – „Kdy je genocida přípustná“ (v plném znění níže) – zakončuje: „Premiér Benjamin Netanyahu při začátku tohoto výpadu jasně uvedl, že jeho cílem je obnovit udržitelný klid pro občany Izraele. Již jsme uvedli, že je zodpovědností každé vlády zajistit bezpečnost svých lidí. Pokud političtí vůdci a vojenští experti určí, že jediným způsobem, jak dosáhnout cíle udržitelného klidu, je prostřednictvím genocidy, je pak přípustné těchto zodpovědných cílů dosáhnout?“ Ať již to bylo staženo, nebo ne, jsme si jisti, že to Izraeli na oblibě ve světě nepřidá.

Zde je celý článek, díky Way-Back Machine…

Kdy je genocida přípustná (autor Yochanan Gordon)

Soudě podle počtu obětí na obou stranách v této téměř měsíc trvající válce by člověk mohl dojít k závěru, že Izrael se uchýlil k neproporcionálním prostředkům v boji s mnohem méně způsobilým nepřítelem. Tedy aspoň na první pohled. Ale nyní je zjevné, že USA a OSN jsou zcela mimo kontakt s povahou tohoto nepřítele a proto nejsou kvalifikované diktovat nebo vynucovat pravidla této války – protože co se týká teroru, je toho mnohem více, než jen to patrné na první pohled.

Nebyl jsem si toho vědom, ale zdá se, že povaha válčení prošla během let velkou změnou. Zatímco dříve se války vedly s cílem porazit nepřátelskou stranu, dnes se zdá – a soudě podle počtu sprostých telefonátů, které to naznačují – jsou války vedeny do remízy. Myslím tím, kdo někdy slyšel o přestávce ve válce? Košíková v NBA dovoluje šest přestávek pro každý tým během hry, ale když jsem to naposledy kontroloval, byla to válka! Jsme ve válce s nepřítelem, jehož stanovy vyzývají ke zničení našich lidí. Pak nelze za neproporcionální považovat nic, když bojujeme za své právo na život.

Smutnou realitou je, že Izrael ho dostává, ale má svázané ruce světovými vůdci, kteří v posledních šesti letech trvali na tom, že jsou takoví dobří přátelé židovského státu, že ohledně jeho zájmů vědí více, než on. Ale bude muset přijít čas, kdy se Izrael bude cítit dostatečně ohrožen, že nebude mít na výběr, než se vzpřít mezinárodním varováním – protože je to život nebo smrt.

Většina zpráv přicházejících od představitelů Gazy a vůdců od počátku této operace byla buď přehnaná, nebo zjevně nepravdivá. Pravdou je, že to není jejich chyba, faleš a podvod je součástí samotného přediva toho, kdo jsou, a to se nikdy nezmění. Avšak přesto, navzdory jejich sklonům ke lhaní, když vám váš nepřítel říká, že je odhodlán vás zničit, věříte mu. A podobně, když Khaled Meshal prohlásí, že žádná fyzická škoda způsobená Gaze nepodlomí jejich morálku nebo neoslabí jejich odhodlání – musí se jim věřit. Náš mudrc Gedalia, syn Achikama, dostal zprávu, že Yishmael Ben Nesanyah inscenuje komplot s cílem ho zabít. Nicméně ve své zbožnosti, či spíše naivitě, Gedalia zprávu zavrhl jako drb a nevěnoval tomu pozornost. Dodnes je den po rosh hashana vzpomínán jako den na počest Gedalii, který byl chladnokrevně zabit druhý den rosh hashana během jídla. Říkají, že definicí šílenosti je opakovat stejné chyby stále dokola. Historie nám poskytuje tu a tam poučení, že když váš nepřítel přísahá, že vás zničí – berete ho vážně.

Hamas uvedl otevřeně, že idealizuje smrt stejně, jako Izrael oslavuje život (ufff – p-p.). Jaký jiný způsob pak existuje, jak se vypořádat s nepřítelem takovéto povahy, než je vyhladit zcela?

Zpravodajští hlasatelé, jako ti ze CNN, BBC a Al-Jazeery, nevynechali jedinou příležitost poukázat na většinu nevinných civilistů, kteří přišli o život v důsledku této války. Ale kdokoliv, kdo žije s instalovanými raketomety nebo s teroristickými tunely vyhrabanými v okolí jeho domova, nemůže být považován za nevinného civilistu. Když budete oponovat, že Hamas zneužíval civilisty, kteří se pokusili opustit své domovy v reakci na varování Izraele k odchodu – no pak začínáte chápat povahu tohoto nepřítele, která automaticky způsobuje, že pravidla standardního válčení musí být opuštěna.

Všichni souhlasí, že Izrael má právo se bránit, jakož i právo toto právo uplatnit. Generální tajemník Ban Ki Moon to prohlásil, Obama a Kerry jasně uvedli, že od nikoho by se nemělo očekávat, že bude sedět se založenýma rukama, když tisíce raket prší na hlavy jeho občanů a jasně a přítomně je ohrožují. Pak se zdá, že jediným předmětem sváru je míra trestu vyměřeného v této situaci.

Uzavřu to otázkou pro všechny humanisty tam venku, premiér Benjamin Netanyahu na počátku tohoto vpádu jasně uvedl, že jeho cílem je obnovit udržitelný klid pro občany Izraele. Již jsme, že je zodpovědností každé vlády zajistit bezpečnost svých lidí. Pokud političtí vůdci a vojenští experti určí, že jediným způsobem, jak dosáhnout cíle udržitelného klidu, je prostřednictvím genocidy, je pak přípustné těchto zodpovědných cílů dosáhnout?

Autor se omluvil

Rád bych vyjádřil hlubokou lítost a prosím o odpuštění za článek, jehož jsem autorem a který vyšel na 5TJT.com, Times of Israel a byl sdílen přes Twitter po celém světě.

Nikdy jsem nezamýšlel volat po ublížení komukoliv, ačkoliv má slova se zdála k tomu vybízet.

Toto řečeno přeji si a modlím se za rychlé mírumilovné ukončení nepřátelství a za to, aby všichni lidé mohli žít spolu a budovat lepší svět pro všechny.

Yochanan Gordon

Poznámka editora

Tvoje omluva se nepřijímá, milý Gordone. Polekal ses záporných reakcí a kaješ se, ale ta omluva nejde od srdce. Co šlo od srdce, byl tvůj článek. To jsi byl skutečně ty. Tam probublala tva víra a tvá nenávist a pohrdání všemi, kdo nepatří mezi vás.