USA a Japonsko si hrají v Asii s ohněm

Americko-japonská aliance namířená proti Číně byla během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Japonsku posílena.

V písemném rozhovoru pro Yomiuri Shimbun Obama uvedl, že tak zvané „Senkaku“ byly historicky spravovány Japonskem a spadají pod článek 5 japonsko-americké bezpečnostní dohody. „Schvaluji snahy premiéra Abeho posílit japonské obranné síly a prohloubit spolupráci mezi našimi ozbrojenými silami, včetně přehodnocení stávajících omezení u výkonu kolektivní sebeobrany.“ To je poprvé, co úřadující americký prezident s takovými výroky přišel.

Obama dodal, že americké závazky k Číně „nejsou a nebudou na úkor Japonska nebo jakéhokoliv jiného spojence“. Také požadoval, aby japonské síly sebeobrany „byly aktivnější v rámci naší aliance“. Není pochyb, že USA zmírňují omezení ve vztahu k Japonsku proto, aby mohlo hrát větší roli při zadržování Číny, obzvláště roli vojenskou.

Související záležitostí je, že japonský ministr vnitra a komunikací a asi 150 dalších japonských zákonodárců navštívilo chrám války Yasukuni den před Obamovo návštěvou. Jak víme, USA vyjádřily „zklamání“ kvůli návštěvě japonského premiéra Shinzo Abe v tomto chrámu vloni v prosinci. Toto „zklamání“ přišlo po odsouzení tohoto aktu ze strany Číny a Jižní Koreje, které poškodilo trilaterální vztahy mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou.

Nyní je jasné, že americké „zklamání“ nebylo způsobeno jakýmikoliv skutečnými obavami z tohoto japonského historického revizionismu. Nebezpečí tohoto vývoje v americko-japonských vztazích spočívá v možnosti, že Amerika bude vybízet Japonsko k pravičáckému politickému posunu, ve snaze omezovat rozvoj Číny.

Americké prosazování vlastních zájmů na úkor poválečného míru japonské výstřelky povzbuzuje. Neobává se Amerika toho, že způsobí problémy sama sobě? Samozřejmě, že ne. Od konce druhé světové války USA Japonsko vojensky okupují a mají tak zaručenu kontrolu nad touto zemí. Podněcování japonských akcí proti Číně má Čínu omezit a zároveň má držet na uzdě Japonsko, a tím zvýšit jeho závislost na USA.

USA a Japonsko mají odlišné názory, ale nikoliv na návštěvu chrámu Yasukuni či na pravičácký politický posun. Tato záležitost se týká usilování Japonska o nezávislost. Japonská vláda tvrdě lobovala za to, aby přiměla Bílý dům souhlasit s oficiální státní návštěvou, ale Obama odmítl během své návštěvy zůstat v domu pro návštěvy, kdy je to během státních návštěv Japonska standardní praxe. Japonsko ví, že pokud nebude tlačit na Čínu, nebude mít u Ameriky žádnou prestiž. Japonsko zůstává americkou loutkou.

USA a Japonsko si hrají v Asii s ohněm. Ale věc je mnohem komplikovanější, vzhledem k situaci Číny.

Na dotaz, jestli by USA opravdu použily vojenskou sílu, pokud by Číňané přistoupili k akci na ostrovech Diaoyu, pan Obama uvedl, že americko-japonská smlouva byla podepsána předtím, než se narodil, a není předmětem jeho interpretace. Ale uvedl také, že by bylo „velkou chybou“, kdyby situace kolem této záležitosti eskalovala.

Tato slova odráží Obamův problém. Jak uvedl, zájmy těchto dvou zemí jsou úzce provázány. Čína není jen velkou mocností v Asii, ale také ve světě jako takovém.

USA a Japonsko, kdy obě země mají v regionu Asie a Pacifiku silné zájmy, z rozněcování problémů nezískají nic.