Příštích 24 hodin je pro Ukrajinu klíčových

Následující města byla přes víkend svědkem povstání: Charkov, Slavjansk, Krasnyj Liman, Kramatorsk, Lugansk, Jenakijevo, Gorlovka, Doněck, Charcyzsk, Ilovajsk, Mariupol. Pro lepší představu se podívejte na tuto mapku vpravo.

Druhou velkou událostí je jasný nárůst kvality sil stavících se proti převzetí východní Ukrajiny pučistickým režimem v Kyjevě. Až do pátku tvořili většinu demonstrantů civilisti, „ozbrojeni“ tyčemi, kameny, Molotovovými koktejly, pálkami atd., a upřímně, jejich barikády vypadaly dosti chabě. Před víkend se objevily některé lépe vybavené síly, což by mohlo být důsledkem konfiskace zbraní ve skladech SBU, ale podle mého pocitu je mezi Krymem a východní Ukrajinou čilý provoz. Někteří Krymčané to řekli otevřeně. Navíc je velmi pravděpodobné, že jsou zde i dobrovolníci z Ruska, pravděpodobně s vojenskými zkušenostmi, kteří pomáhají místním. Barikády vypadají, že jsou nyní postaveny mnohem lépe, jsou přes dva metry vysoké a vypadají mnohem lépe chráněné.

Režim v Kyjevě a USA obviňovaly Rusko, že jsou do věcí zapojeni agenti GRU. No, jsem si dost jistý, že tam jsou – byli by stupidní, kdyby ne – ale prezentovat povstání jako důsledek tajných operací Kremlu je dosti přitroublé. Zatímco bych očekával, že SVR a GRU se pokusí pomoct, zůstanou několik kroků stranou, aby se vyhnuly potencionálnímu politickému skandálu pro Rusko. Ale mohla by GRU poskytovat vybavení ruským dobrovolníkům na východní Ukrajině? Ano, to je zcela jistě možné, ačkoliv ne nezbytně tím nejpravděpodobnějším vysvětlením. Faktem je, že to nikdo opravdu neví.

Kolují některé dosti konzistentní zvěsti, že ředitel CIA John O. Brennan tajně navštívil Kyjev a že je jedním z těch, kdo režimu řekl, aby povstání na východě potlačil. Možná. Možná ne. Jisté však je, že SBU je řízen CIA již 22 let a že úřady by nikdy nespustily plán, aniž by nedostaly souhlas strýčka Sama. Protože útok prakticky selhal, zdá se, že USA svým ukrajinským spojencům řekly, aby „to zklidnili“, buď aby se pokusili vyjednávat, nebo prostě aspoň získat nějaký čas. Tak či tak jak Jacenjuk, tak Turčinov nyní slíbili referendum o budoucnosti Ukrajiny a všech „legitimních požadavcích“ východu. Nikdo jim nevěří (Turčinov právě oznámil „protiteroristickou“ operaci!), ale je to nicméně „obrovský“ vývoj. Zároveň jsou opakovány zprávy o tajném rozkazu Turčinova potlačit tvrdě východní Ukrajinu a o tom, že Andrej Parubij (Majdan), Valentin Nalivajčenko (SBU) a Vasilij Krutov (armáda) vytvořili zvláštní centrálu pro koordinaci represí.

Nakonec se vyskytuje spousta zpráv o velkých kolonách armádních jednotek pohybujících se na východ. Jejich součástí je dokonce i dělostřelectvo a těžké bateriové raketomety. Doufám, že jsou přesouvány na východní Ukrajinu proto, aby se tam pokusily zastavit ruskou vojenskou intervenci. Neříkám, že by to fungovalo – nefungovalo – ale říkám, že doufám, že jde o tento plán. Nechci si ani představovat možnost, že by tyto systémy mohly být použity proti civilní populaci.

Pro krátkodobý vývoj existují v podstatě tři scénáře:

1) Pučisté se vzdají názoru, že tento problém vyřeší násilím a terorem, a bude mezi Ruskem a USA 17. sesumírována nějaká dohoda.

2) Pučisté zaútočí a neuspějí.

3) Pučisté zaútočí, uspějí a Rusko zasáhne.

Může být zachráněna jednotná Ukrajina? V tuto chvíli bych řekl, že by to „mohlo“ být stále možné, ale že pučisté se opravdu musí vzdát názoru, že rozdrtí povstání na východě násilím, a USA musí konečně ten nesmysl zarazit a souhlasit s vážným vyjednáváním.

Pokud se pučisté pokusí zaútočit a potlačit povstání silou, mohou se s východní Ukrajinou rozloučit navždy.