Lavrov: Západ musel těžce přesvědčit 50 zemí, aby z nich vyrazil podporu pro ukrajinskou rezoluci v OSN

Západní mocnosti musely těžce přesvědčit asi 50 zemí, aby získaly jejich podporu pro rezoluci Valného shromáždění OSN o Ukrajině, řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov Sergeji Brilevovi v televizním programu Vjesti v sobotu 29. března.

„Je to prováděno různými způsoby. Pro začátek bylo našim ukrajinským sousedům poraděno, aby sepsali co možná nejméně konfrontační a vyvážený text a uvedli 'pozitivně', že územní celistvost Ukrajiny by měla být respektována. Kdo by proti tomu něco namítal? Ale to není ani polovina pravdy, je to jen její nepatrný kousek… pak, za spoléhání se na naivitu, říkají: 'Jaká že to dobrá rezoluce! Jen ji podepište a staňte se spoluautory,'“ řekl Lavrov.

„Ostatním, kteří jsou zkušenější a chápou, co to znamená, říkají: 'Pokud tuto rezoluci nepodpoříte, budete čelit důsledkům'. A uvedou, jaké budou. Víme to. Kolegové přichází a soukromě nám říkají, proč se ta či ona menší země musela podvolit. Například nebudou podepsány jisté kontrakty, nebo budou zrušeny politické dividendy. Protože skupina Západu, ve svém širokém významu, včetně Austrálie, Nového Zélandu, Japonska a některých dalších zemí, se skládá z asi 40 nerovných zemí, tak 'zkroutila ruce' asi 50 dalším zemím, nebo je přesvědčila jiným způsobem,“ řekl Lavrov.

Zdůraznil, že Rusko nechová „žádné negativní pocity vůči těmto delegacím. A neovlivní to naše bilaterální vztahy“.

Ruský stálý zástupce v OSN, Vitalij Čurkin, ve čtvrtek, 27. března, po hlasování o ukrajinské rezoluci ve Valném shromáždění OSN, řekl, že byl před hlasováním o ukrajinské rezoluci vyvíjen na země silný nátlak.

„Mnozí si stěžovali, že byli pod enormním tlakem západních mocností, s cílem donutit je hlasovat pro tuto rezoluci,“ řekl a dodal, že „tento tlak měl určitý účinek“. „Některé země hlasovaly s nechutí, abych tak řekl, a stěžovaly si nám na silný nátlak, kterému byly vystaveny,“ řekl tento diplomat.

Rezoluce proti referendu o odtržení na Krymu, který byl součástí Ukrajiny, ale odtrhl se od ní a opětovně se sjednotil minulý týden s Ruskem, byla schválena 100 hlasy proti 11, s 58 zdrženími se.

Arménie, Bělorusko, Bolívie, Venezuela, Kuba, Severní Korea, Zimbabwe, Nikaragua, Rusko, Sýrie a Súdán hlasovaly proti rezoluci.

Afghánistán, Alžír, Angola, Antigua a Barbuda, Argentina, Bangladéš, Botswana, Brazílie, Brunej, Burkina Faso, Burundi, Kambodža, Čína, Komorské ostrovy, Džibuti, Dominika, Ekvádor, Egypt, Salvador, Eritrea, Etiopie, Fidži, Gabon, Gambie, Guyana, Indie, Irák, Jamajka, Kazachstán, Keňa, Lesotho, Mali, Mauretánie. Mongolsko, Mozambik, Myanmar, Namibie, Nauru, Nepál, Pákistán, Paraguay, Rwanda, St. Kitts a Nevis, St. Lucia, St. Vincent, Saint Vincent a Grenadiny, Sao Tome a Principe, Senegal, Jižní Afrika, jižní Súdán, Sri Lanka, Surinam, Svazijsko, Uganda, Tanzanie, Uruguay, Uzbekistán a Vietnam se zdržely.

Tento dokument vyzývá země, aby připojení Krymu k Rusku, po referendu konaném 16. března, neuznaly.

Na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN nejsou rezoluce přijaté Valným shromážděním OSN závazné a mají pouze doporučující povahu.

Čurkin řekl, že výsledky hlasování ukázaly, že Rusko není v této situaci izolováno. „Je to pro nás celkem dobrý výsledek. Dosáhli jsme morálního a politického vítězství. O izolování Ruska nemůže být v této situaci řeči,“ řekl tento diplomat.

Tato rezoluce je „konfrontační povahy“, řekl Čurkin. „Přístup Ruska k návrhu rezoluce je negativní. Rezoluce je svoji povahou konfrontační,“ řekl před hlasováním ve Valném shromáždění OSN.

Věří, že tento dokument „se pokouší zpochybnit význam referenda na Krymu, které již sehrálo svoji historickou roli.“

„Její zpochybňování by bylo kontraproduktivní,“ poznamenal Čurkin.