Zločin policejního komisaře

Blízko mého bydliště je policejní stanice, kde pracuje přes čtyři stovky policistů. Před devíti týdny došel jejich šéf, pan Sabo, do práce, ale dveře našel zavřeny. Zavřel je sám pan starosta - a na dva západy. Pán Sabo byl poslán domů s vysvětlením, že bude vůči němu zavedeno vyšetřování pro sexuální harašení vůči jeho osobní sekretářce.

Byla vytvořena zvláštní komise, nastalo podrobné vyšetřování. Šest týdnů studovala komise sekretářkou zaslané materiály. Vyšetřování stalo jistě tisíce, možná o řád více. Vše musí zaplatit daňoví poplatníci. Minulý týden komise podala na pětasedmdesáti stránkách výslednou zprávu.

Rozhodnutí: Obvinění jsou platná. Pan Sabo nedokázal vyvrátit 42 incidentů harašení (pozn. vydavatele: Při obvinění z harašení je na obviněném, aby prokázal nevinu, obžaloba nemusí nic prokazovat, pouze vysloví obvinění. Třešničkou na dortu je, že se obviněný často ani jednotlivá obvinění nedozví. K platnému obvinění totiž stačí vyslovit podezření, pocit, detaily údajného incidentu ani důkazů netřeba.)

Rozhodnutím komise se pan Sabo musí sekretářce omluvit a to veřejně. Dále musí podstoupit dvouměsíční kurs, kde ho budou učit, jak se chovat a respektovat ženu a ženy vůbec.

Po téměř deseti týdnech tedy starosta dovolil, aby se pan Sabo vrátil do práce.

Co vlastně pan Sabo udělal? Obviněn byl ze dvaačtyřiceti přestupků, ale nejvážnější jsou tři:

1. Sekretářka došla do práce a měla nový parfém. Pan Sabo řekl: "Máte moc příjemný parfém," a mrkl na ní levým okem.

2. Sekretářka měla ve vlasech smítko. Pan Sabo ji smítko z vlasů sňal, přičemž se ale jeho prsty dotkly temene její hlavy.

3. Pan Sabo koupil své sekretářce tričko. Na tom by nebylo nic zlého, píše sekretářka, ale doma zjistila, že tričko je asi o tři čísla větší. Z toho usoudila, že vlastně jde o ložní prádlo, a že pan Sabo tričkem nadměrných rozměrů naznačuje zájem se s ní vyspat.

Následuje pak dalších 39 již méně drastických případů harašení. Závěrem se ve zprávě uvádí, že všechny podobně případy budou vždy znovu pečlivě vyšetřeny. Nic se nesmí házet do koše.

Pobouřen takovou neslýchaností veřejného činitele, jsem napsal do místních novin následující:

Navrhuji, aby (1) pan Sábo byl upálen na místním náměstí před radnicí. (2) Hranice by měla by zapálená manželkou pana starosty. (3) Před veřejnou popravou by odsouzenému měli být useknuty prsty, kterými se dotkl temene sekretářčiny hlavy, a uřezán nos, kterému lahodil její parfém...

A připsal jsem, že mě nikdo nikdy nedonutí, abych šel volit své městské zastupitelé.