Uprostřed ukrajinské krize zahajují USA vojenskou eskalaci ve východní Evropě

Američtí představitelé včera signalizovali širokou vojenskou eskalaci ve východní Evropě, uprostřed konfrontace s Ruskem kvůli fašisty vedenému puči z 22. února na Ukrajině. Američtí představitelé oznámili nasazení dalších vojenských sil v regionu, protože rozhovory mezi americkým ministrem zahraničí Johnem Kerry a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Paříži skončily na mrtvém bodě.

Tyto vojenské kroky jsou pokračováním provokativního postoje, který USA přijaly, po ruských krocích zajistit Krym, na pozadí protiruského puče na Ukrajině. Vyslání amerických vojenských jednotek do regionu může nebezpečí konfrontace pouze zvýšit, kdy USA a NATO urychleně rozjíždí vojenský konflikt mezi jadernými mocnostmi.

Při včerejší výpovědi před kongresem ministr obrany Chuck Hagel řekl, že Pentagon navýší společný výcvik jednotek NATO v Polsku a vystupňuje letecké hlídkování v Pobaltí. Dodal, že bude později mluvit se svým ukrajinským protějškem.

Američtí vojenští představitelé řekli, že nasadili šest letounů F-15 a nákladní letadla KC-135. „Tato akce přichází na žádost našich pobaltských spojenců a dále demonstruje naši oddanost bezpečnosti NATO,“ dodal představitel obrany.

Turečtí představitelé potvrdili, že dali americkému námořnictvu svolení s proplutím přes úžinu Bospor do Černého moře, které omývá i Ukrajinu. Zatímco Washington má údajně v řeckém přístavu dvě letadlové lodě, turečtí představitelé popřeli zprávy, že se jednalo o letadlovou loď USS George H. W. Bush, a tvrdili, že tato letadlová loď je příliš velká, aby prošla Bosporem podle podmínek Dohody z Montreux.

Jedna raketová fregata, USS Taylor, je stále v černomořském přístavu v Turecku, poté, co hlídkovala v regionu během olympiády v Soči. Vojenská eskalace přišla uprostřed neúspěšných rozhovorů o Ukrajině v Paříži, kde se setkali ministři zahraničí USA, Ruska, Německa, Británie a Francie. Na setkání Kerry tlačil na Lavrova, aby navázal vztahy s novým režimem v Kyjevě a vyzýval k „přímým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou“, a chtěl, aby se Lavrov setkal s nově dosazeným ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščicjou.

Jako odraz naprosté podřízenosti pravičáckého ukrajinského režimu Washingtonu Deščicja odletěl z Kyjeva do Paříže v Kerryho letadle.

Nicméně Lavrov opustil diplomatické sídlo na Nábřeží zlatníků v Paříži bez toho, aby s Deščicjou mluvil, a držel se tak odmítání Moskvy uznat novou vládu.

Lavrov údajně navrhl návrat k dohodě z 21. února, mezi tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovičem a západem podporovanou opozicí, podle které je Janukovič prezidentem, avšak mnohé své pravomoci předal opozici. Tato dohoda byla zrušena fašisty vedeným pučem druhý den ráno.

Po setkání američtí představitelé vehementně popřeli tvrzení Lavrova, že Moskva a západní mocnosti upřednostňují Evropskou unií vyjednanou mírovou dohodu na Ukrajině. Jeden vrcholový představitel ministerstva zahraničí řekl Reuters, že v rozhovorech Kerry-Lavrov nedošlo k „žádným dohodám“ a že „bez přímé účasti ukrajinské vlády a absolutního skoupení nikdy nedojde“.

Americká eskalace podtrhuje skutečnost, že podpora protestů na Majdanu západními politiky a puč z 22. února nebyl boj za demokracii, ale součást širokého boje o moc a geostrategický vliv v Euroasii. Ačkoliv se široce myslí, že Putin se tento týden stáhl, zrušil vojenská cvičení a prohlásil, že Rusko na Ukrajinu nezaútočí, americký imperialismus bezhlavě vyšroubovává napětí.

Putinův ústup po pondělním 10% propadu na ruském akciovém trhu a Lavrovův návrh na podělení se o moc s krajní pravicí ukazuje na základní slabost pozice Kremlu. Protože zastupuje úzkou zkorumpovanou elitu navázanou na pravičácké strany v samotném Rusku a bojí se masové nespokojenosti se svoji reakční sociální politikou, nemůže Kreml činit žádný pokrokový apel na pracující třídu ani v Rusku, ani na Ukrajině. Jeho vojenské akce jsou svázány s prosazováním ruského nacionalismu, což může hrozbu krvavého sektářského konfliktu a války jen zvýšit. Západní mocnosti protlačují další sociální útoky na pracující třídu na Ukrajině. Protože velké banky odmítají Ukrajině půjčovat, potřebuje tato země podle odhadů 35 miliard dolarů, na refinancování svých dluhů v nadcházejících letech.

EU přislíbila včera Kyjevu 1,6 miliardy euro nouzových úvěrů, jakož i 11 miliard euro úvěrů v příštích sedmi letech. Tato nabídka přišla po nabídce úvěrových garancí ve výši 1 miliardy dolarů, kterou učinil Kerry při návštěvě Kyjeva v úterý.

Evropská komise zdůraznila, že navrhované nouzové financování bude dostupné jen tehdy, pokud Ukrajina uzavře úvěrovou dohodu s Mezinárodním měnovým fondem, který bude požadovat v této již tak ožebračené zemi obrovské sociální škrty. Ke zvažovaným úsporným opatřením patří i snížení penzí a zrušení dotací na zemní plyn, což drasticky zvýší náklady domácností pracující třídy na vytápění.