USA a Katar plánují rozložení arabských států

USA a Katar vypracovávají společný plán na rozložení arabských států na Středním východě a v severní Africe, uvedly zprávy médií ve středu.

Tento plán, který byl navržen pod názvem Velký, nebo Nový Střední východě v 80. letech, podle kterého má hrát Izrael klíčovou roli a arabské státy budou rozloženy, je nyní znám pod názvem Dohoda Sykes-Picot, oznámily káhirské arabské Youm Al-Sabe a zveřejnily řadu dokumentů.

Zpráva uvádí, že katarský emír šejk Tamim bin Hamad a americký senátor Lindsey Graham se 30. května 2011 zúčastnili tajného setkání v Doha, právě kvůli tomuto plánu. Šejk Tamim, který byl v té době korunním princem, a senátor Graham odsouhlasili plán na svržení bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, a také na rozložení Egypta na menší země.

Tyto dvě strany se také na setkání dohodly, že Katar připraví cestu pro svržení některých arabských vlád prostřednictví mnohamiliardových finančních pomocí a pletich.

Šejk Tamim také požádal USA, aby provedly vojenský útok na Libyi souběžně s lidovými nepokoji v této zemi.

Podle dokumentů Youm Al-Sabe utratil Katar 3 až 5 miliard dolarů za rozložení Egypta a byl na třetím místě, po USA a Británii, co se týká investic do komplotů majících za cíl rozložení Egypta, dodává zpráva.

Původní dohoda Sykes-Picot, známá oficiálně jako Dohoda o Malé Asii, byla tajná dohoda mezi vládami Británie a Francie, definující jejich sféry vlivu a kontroly na Středním východě, pokud by Británie, Francie a Rusko uspěly a porazily Osmanskou říši během první světové války.

Vyjednávání této dohody probíhalo od listopadu 1915 do března 1916. Dohoda byla uzavřena 16. května 1916.

Tato dohoda rozdělila arabské provincie Osmanské říše mimo Arabský poloostrov do oblastí budoucího britského a francouzského vlivu.

Podmínky vyjednali francouzský diplomat Francois Georges-Picot a Brit sir Mark Sykes.

Ruská carská vláda byla u dohody Sykes-Picot méně důležitou stranou, a když, po následné bolševické revoluci v říjnu 1917, bolševici vládu sesadili, byli „Britové překvapeni, Arabové zděšeni a Turci potěšeni“.