Světový boj o moc a pláč demokracie

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2014/03/5871-svetovy-boj-o-moc-a-plac-demokracie.htm

Mojmír Babáček

V roce 1989 slíbil tehdejší americký prezident, George Bush starší, Michailu Gorbačovovi, při setkání na Maltě, že,  když Rusko nechá jít východoevropské státy svou vlastní cestou, USA toho nevyužijí ve svůj prospěch a v roce 1990 americký ministr zahraničí, James Baker, znovu slíbil Michailu Gorbačovovi, že když dovolí, aby se východní Německo stalo součástí NATO, nepostoupí už NATO "ani o píď na východ" 

Mezi rokem 1994 a 2002 vstoupily všechny bývalé sovětské státy, s výjimkou Ruska, do organizace Partnerství pro mír, která připravuje členské státy na vstup do NATO. V roce 1999 vstoupily do NATO Maďarsko, Polsko a Česká republika.

V roce 2004 vstoupily do NATO další z bývalých členských států Varšavského paktu: Bulharsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko a bývalé sovětské státy, okupované Sovětským svazem na začátku a po skončení druhé světové války, Lotyšsko, Estonsko a Litva. Litva zpřístupnila v roce 2004 NATO svou leteckou základnu Siauliai.

V rámci členství v NATO schválilo Rumunsko v roce 2005 poskytnutí 4 lokalit včetně jednoho letiště o celkové rozloze víc než 104 km2 sedmnácti stům  amerických vojáků. Bulharsko podepsalo v roce 2006 smlouvu o poskytnutí 4 lokalit, z toho jednoho letiště, maximálně dvěma a půl tisícům amerických vojáků. Na rok 2015 je v Rumunsku plánována základna s americkými raketami, schopnými sestřelit balistické střely. O zrušení protiraketové základny v Polsku, 36 km od ruských hranic, se zdá, že zatím není definitivně rozhodnuto. I u litevských břehů mají kotvit americké lodě s antibalistickými raketami.

V červnu 2012, po schůzce skupiny G20 uspořádal ruský prezident Putin tiskovou konferenci, na které řekl: "V roce 2001 jsem, jako prezident Ruské federace a nejvyšší velitel ozbrojených sil, považoval za výhodné stáhnout z Kuby radio-elektronické centrum v Lourdech.

Na oplátku mě tehdejší americký prezident, George Bush, ujistil, že toto rozhodnutí bude definitivním potvrzením toho, že Studená válka skončila a že oba naše státy. začnou budovat nový vztah založený na spolupráci a průhlednosti.

Bush mě zejména přesvědčil, že americký protiraketový systém nebude nikdy umístěn ve východní Evropě. Zavřel jsem nejen kubánské Lourdy, ale i základnu Kam Ran ve Vietnamu. Zavřel jsem je, protože jsem dal své čestné slovo. A to jsem, jako muž, dodržel. Co udělali Američané? Američané neumí držet slovo. Není tajemstvím, že v posledních letech vytvořily Spojené státy nárazníkovou zónu kolem Ruska a zahrnuli do tohoto procesu nejen státy střední Evropy, ale také baltické státy, Ukrajinu a Kavkaz."

V minulých měsících se ve zkorumpované Ukrajině vzbouřili občané proti vládě v naději, že asociační dohoda s Evropskou unií povede k odstranění korupce v zemi. Připojení Ukrajiny k Evropské unii ale postupně povede k začlenění Ukrajiny do NATO a k budování amerických vojenských základen na Ukrajině. Americká letadla a možná i radarové základny a rakety se tak mohou přiblížit až  na vzdálenost 700 km od Moskvy.

Kdyby USA neusilovaly o to, podrobit si Rusko nepřekonatelnou vojenskou převahou, neexistoval by pro Rusko vážný důvod, aby Ukrajině v asociační dohodě s Evropskou unií bránilo.

Touha USA, dostat svět pod vojenskou kontrolu, je ale příliš zjevná a případným slibům, že Američané vojenské základny na Ukrajině nevybudují, nemůže Rusko po předchozích zkušenostech věřit.  Volba ukrajinského národa, nebo přesněji určité jeho části, tak vstoupila na mapu světového bojiště o moc.

Jakkoli se americká demokracie tváří, že rozhodování je závislé na názoru většiny lidí, usiluje o to, aby toto rozhodování probíhalo pod dohledem amerických vojáků. To ostatně dokazují i čeští politici, kteří při hodnocení ukrajinské krize zastávají názor USA, jakožto vůdčího státu NATO a fandí proto demonstrantům z Majdanu ale nepodporují demonstranty na Krymu, v Charkově a dalších městech.

Dojde-li na Ukrajině k válce, bude to proto, že demokratické velmoci nenašly cestu, jak mezi sebou komunikovat bez prostřednictví vojenské síly, jakkoli z principu demokracie by to muselo být jednoduché a možné. Jenom by se nesměly všude budovat vojenské základny.

Článek byl publikován 3.3.2014


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.