Syrský scénář pro Ukrajinu?

Situace na Ukrajině se tento týden vyhrotila. Poté co vypršela lhůta na vyklizení veřejných budov obsazených radikálními účastníky Majdanu, což bylo součástí podmínek pro vyhlášení amnestie, a u většiny obsazených objektů k tomu nedošlo, aktivisté pod záminkou nepřijetí požadovaných úprav v zákonodárství Ukrajiny vyrazili na pochod označovaný jako „mírový,“ jehož cílem byl ukrajinský parlament.

Na příslušníky milice, kteří jim přehradili přístup, zaútočili kamením, molotovovými koktejly, na proražení jejich řad byly opět použity i nákladní automobily – záběry tohoto plně rozjetého náklaďáku do kordonu Berkutu, rozbíhající se příslušníci pořádkových jednotek a opětovná snaha řidiče vozidla někoho přejet opravdu „stojí za to“ – snad nebude video v době zveřejnění článku už smazáno.

Nájezd nákladním automobilem do Berkutu (19.2. 2014)

Nájezd nákladním automobilem do Berkutu jsem viděl na domácích tv stanicích zprávy, v nichž znělo, že milice používá ostré střelivo a že Janukovič nechce jednat s opozicí, ale pár týdnů předtím nabídl Jacenjukovi místo předsedy vlády a Kličkovi pozici vicepremiéra a byl odmítnut, kompromis a smír tedy není cílem opozice. Informace o ostrém střelivu mi přišla jako dezinformace.

V takovém případě by ztráty aktivistů Mejdanu hned byly počítány na stovky. Teprve poté, co došlo k ozbrojení povstalců mimo Kijev (viz dále) a ověřeném užití střelných zbraní účastníky Mejdanu v Kyjevě, bylo následujícího dne, 20.2. 2014 , nařízeno vydat části příslušníkům milice zakročujícím v Kyjevě střelné zbraně. Na fotografiích s puškami byli do té doby zachyceni účastníci Mejdanu, např. zde.

Z 26 potvrzených zabitých z 19.2. 2013 bylo 10 příslušníků Berkutu, což ukazuje na vystupňování intenzity útoků na ně. Od konce října 2013 do tohoto týdne byli zabiti pokud vím „pouze“ dva. Pokud jde o ztráty v řadách civilistů, jde podle všeho o opětovnou realizaci scénáře z doby zastřelení prvních dvou obětí z řad aktivistů Mejdanu, ovšem kavkazského původu, k nimž západní banderovci nepociťují žádné sympatie, kdy tyto oběti posloužily jako záminka pro rozpoutání vášní a „důkaz“ krvavosti režimu. Tehdy marně. K tomu článek zde. A zde je uvedeno, že zabití příslušníci milice byli zastřeleni odstřelovačskými puškami.

Předáci opozice 19.2. 2014 vyzvali své stoupence, aby se s osobními zbraněmi dostavili do Kyjeva, oficiálně to nazvali dokonce mobilizací (na Ukrajině je mezi obyvatelstvem značné množství střelných zbraní).

Aktivisté ve Volyňské gubernii vzali útokem oblastní správní budovu a zajali gubernátora Alexeje Baškalenka, kterého polili vodou a za ruce připoutali ke stěně, zde -

Lvovští aktivisté se zmocnili 1500 kusů zbraní včetně 100.000 kusů střeliva do nich a snad i dvou houfnic

V Kyjevě po vytlačení Majdanců z části barikád Berkut zajistil zápisník se jmény účastníků, proplácenými položkami v dolarech a eurech a s plány na akce. Pozadí financování opozice a radikálů z Majdanu přes americkou ambasádu bylo již opakovaně rozkryto a toto je jen další kamínek do mozaiky.

Z dosavadního vývoje je zřejmé, že Západ chce realizovat na Ukrajině syrský scénář. Model arabských jar a oranžových revolucí se tak ocitá oživen ve velmi nebezpečné podobě přímo v jedné z velkých evropských zemí. Sériovým použitím střelných zbraní a hromadným ozbrojováním střelnými zbraněmi a výzvami k „mobilizaci“ jejich držitelů opozice porušila v těchto dnech červenou linii. Pořádkové síly dosud používaly vodní děla, obušky, zásahové výbušky, štíty a v krajních případech gumové projektily. Výše uvedené skutečnosti jim ale nedávají jinou možnost, než se připravit v případě nutnosti rovněž k použití střelných zbraní, pokud nemají být v pozici lovených kachen.

Západem řízená opozice „konečně“ dostává vládu a silové složky do pozice, v jaké je chce Západ mít. Západu nijak nevadí, že destruktivní činnost vůči ukrajinské státní správě realizují násilnou metodou především stoupenci banderovského odkazu, vědomí následovníci ukrajinských příslušníků divizí SS za 2. světové války, pokud slouží zájmům Washingtonu a Bruselu. Je to zřejmě jen pouhá piha na kráse šíření demokracie západního typu.

Nyní jsme tedy na velké křižovatce s nebezpečným provozem. Dnes (20.2. 2014) přiletěl na Ukrajinu výsadek ministrů zahraničí a funkcionářů z EU, aby si s Janukovičem promluvili. Jistě, řešením by zdánlivě bylo také to, kdyby Janukovič odstoupil. Ovšem s ohledem na dnes již pokročilé vnitřní rozdělení obyvatelstva Ukrajiny, kdy mnohé regiony odmítají demokracii západního typu, dosavadní způsob jejího šíření na Ukrajině, očekávatelný hospodářský vývoj (tady to známe jako „restrukturalizaci“) po zahájení přidružování k EU, ale také narušení hospodářských vztahů s Ruskem, které jsou pro střední a východní regiony životně důležité, jakož i přímou orientaci značného procenta Ukrajinců kulturně i politicky na Rusko, by to řešením nebylo, jen postupem do další fáze.

Je tu však ještě další hledisko. Z principu není přípustné, aby opět zvítězily výše popsané metody vměšování se do vnitřních poměrů cizích států a likvidování vlád, jakmile jednají v rozporu s očekáváním Západu. Legálně zvoleným je totiž prezident Janukovič jakož i stávající parlament včetně parlamentní opozice, která právě v důsledku voleb je opozicí! Za cizí peníze nelze připustit násilné obcházení výsledků voleb uznaných ostatně po jejich uskutečnění i orgány EU jako volby demokratické! To, že banderovské bojůvky jsou dost dobré proto, aby násilně podporovaly záměr Západu rozvrátit stávající politický systém na Ukrajině, ač se otevřeně hlásí k fašismu a používá násilí vedoucí k usmrcení desítek osob, zatímco uvnitř EU lze například uvalit vazbu a rok držet bez soudu vylepovače nálepek na, podle oficiálních hlásaných hodnot, závadový koncert, o skutečných hodnotách tzv. západní demokracie říká mnohé.

Novodobí banderovci převážně ze západní Ukrajiny se oficiálně distancují i od části opozice, říkají, že nejsou pro EU a zároveň jsou i proti Rusku, patrně tomu i mnozí věří. Ale placeni jako organizovaná skupina jsou přes americkou ambasádu, což bylo prokázáno. Pokud by splnili svůj úkol užitečných idiotů, patrně by byli hozeni přes palubu, nebo by jim bylo umožněno, pokud by to seznali za nutné na Západě, pokračovat v guerille na občanskou válkou rozdělené Ukrajině, čili plnit v evropském hávu úkoly islamistických skupin v Sýrii. Kromě jejich vůdců si tyto vazby patrně neuvědomují v plné míře. A tak objektivně působí v jednom vektoru s „liberální“ opozicí. Jak se dohodnou po případném vítězství s liberály na některých pro ně nepřijatelných prvcích liberální speciální agendy, které začínají vadit už i milionům občanů samotné EU?

Aby bylo jasné – tímto článkem se jinak nehlásím mezi osobní stoupence prezidenta Janukoviče. Je známo, že jeho vzestup a vliv se opírá o spojenectví s některými oligarchy (stejně jako tomu je či bylo u Juščenka a Tymošenkové) a mnoho Ukrajinců jej proto nemá v oblibě. Nahradit jej lidmi typu Jasenjuka, Klička či Tjagniboga by však podle mého názoru už vůbec neprospělo Ukrajině, byla by to přímo zrada zájmů země z hospodářského i politického hlediska.

Ukrajinský hlavolam je složitý a začal i krvavět. Nelze vyloučit řešení např. v podobě výrazně decentralizované federace, nebo i rozpad. Nejhorší však pro tuto chvíli je aktuální eskalace násilí. Po pravdě řečeno, současný postup vedení země nechápu. Situace byla již dávno zralá na vyjímečný stav přinejmenším v Kyjevě a rázné skoncování za přijatelných podmínek s radikálním Mejdanem ještě před hromadným ozbrojováním radikálů střelnými zbraněmi. Pokud prezident nechtěl kapitulovat a to neudělal. Trochu to působí dojmem nerozhodnosti. Nebo jsou uvnitř silových rezortů natolik zastoupeni ve velitelském sboru příslušníci páté kolony, že byla pro krvavé „řešení“ konfliktu, občanskou válku, situace skrytě připravována?

Další dny, možná hodiny, nám ukáží více. Pokud má prezident k dispozici všechny kapacity vnitra i armády, proč došla situace tak daleko? Tak daleko, že tyčemi a molotovými koktejly ozbrojené majdanovce, jichž je podle odhadů v Kyjevě kolem pěti tisíc, snad až osm tisíc (to jsou ty mediální „masové nepokoje“ v metropoli s 2,7 miliony obyvatel), nedokázali předtím zvládnout a dnes začali evakuovat parlament i vládu?

Podle posledních zpráv opustili zástupci EU po šestihodinovém jednání s prezidentem Janukovičem Kyjev a odešli ven „s nespokojenými výrazy ve tvářích“. Nekonala se žádná tisková konference. Na žádost Janukoviče posílá Putin do Kyjeva zprostředkovatele Vladimíra Lukina.

„Váš rozkaz vyplněn, Ukrajina je v ohni!“ hlásí v uniformě generála wehrmachtu na jedné karikatuře Kličko.