Šablony CIA ze studené války zpět v akci po celém světě

Největší sbírku nadšenců statutu quo lze najít v centrále CIA v Langley ve Virginii. Jak se země na celém světě pokouší vymanit z finančního, vojenského a politického sevření Washingtonu, sahá CIA ke starým scénářům, aby se s těmito vzpurnými vládami vypořádala.

Poté, co pomohl rozdmýchat politickou vzpouru proti demokraticky zvolené vládě prezidenta Viktora Janukoviče na Ukrajině, zaměřil se propagandistický aparát Washingtonu, ustředěný kolem National Endowment for Democracy (NED), Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) a Institut otevřené společnosti (OSI) George Sorose na Venezuelu.

Venezuela identifikovala tři představitele amerického velvyslanectví na setkání s opozičními protestujícími v Caracasu, kde jim pomáhali plánovat protivládní nepokoje v celé zemi. Tito tři američtí „konzulární pracovníci“ – Breann Marie McCusker, Jeffrey Gordon Elsen a Kriostopher Lee Clark – byli venezuelskou vládou vyhoštěni. Vloni v říjnu vypověděla Venezuela další tři americké diplomaty – chargé d’affairs Kelly Keiderling, Davida Moo a Elizabeth Hoffman – za účast na vyvolávání domácích nepokojů. Těchto šest tak zvaných diplomatů bylo zapojeno do aktivit, často spojovaných s „oficiálním krytím“ agentů CIA.

Stejně jak tomu bylo v případě amerického velvyslance v Kyjevě Geoffrey Pyatta a sprosté náměstkyně ministra zahraničí pro evropské záležitosti Victorie Nuland, která se setkala s „opozičními“ vůdci, aby jim pomohla naplánovat protivládní protesty, i američtí diplomaté v Caracasu byli pověřeni tím, aby se scházeli s opozičními silami loajálními Leopoldo Lopezovi, na Harvardu vyškolenému agentovi amerických korporátních zájmů. Venezuelská vláda vznesla obvinění, že Lopez, stejně jako další venezuelský vůdce opozice Henrique Capriles Radonski, dostával tajnou finanční podporu od CIA prostřednictvím organizací jako NED a USAID, aby mohl plánovat protesty a zahájit ekonomickou sabotáž Venezuely.

Byly vytvořeny vazby mezi Lopezovou politickou stranou Voluntad Popular a krycími organizacemi spojovanými s krajní pravicí a s pro-izraelským drogovým teroristou, bývalým kolumbijským prezidentem Alvaro Uribe. Peníze, s evidentními otisky CIA a drogových teroristů, byly předávány Lopezově straně prostřednictvím takových sorosovsky znějících Uribeho nastrčených organizací, jako Středisko pro myšlenkovou základnu Kolumbie jedna a Demokratické internacionalistické nadace. V měsících předcházejících poslední výbuch násilí ve Venezuele americké velvyslanectví v Caracasu, stejně tak, jak je tomu v případě jeho protějšku v Kyjevě a Moskvě, fungovalo jako faktické plánovací středisko pro USA financovanou opozici Venezuely. Jednou z věcí, které mají vůdci ukrajinské opozice Arsenij Jacenjuk, Vitalij Kličko a Oleh Tjagnibok; postavy ruské opozice Alexej Navalnyj a Garry Kasparov; a vůdci venezuelské opozice Lopez, Capriles a Marina Corina Machado společné, je volný přístup na příslušná americká velvyslanectví v daných hlavních městech, kdykoliv se jim zlíbí, a možnost odejít odtud s tolika penězi, kolik unesou.

To, co spojuje destabilizační kampaň CIA na Ukrajině a ve Venezuele, je používání místních fašistů jako páteře protivládních sil… Ve Venezuele jsou reakční stoupenci minulých fašistických oligarchických režimů ochotnými spojenci Spojených států, zatímco na Ukrajině tito fašisti, jako Tjagnibok, představují nepřetržité napojení USA a Izraele na ukrajinskou opozici. Odtajněná zpráva CIA, datovaná 4. dubnem 1973, uvádí, že dokonce i za dob Ukrajinské sovětské socialistické republiky vyzývali vůdci Komunistické strany k „ostražitosti vůči ukrajinskému nacionalismu a sionismu“, dvěma hrozbám pro Ukrajinu v té době. Ani dnes se u orientace a povahy ukrajinské opozice příliš nezměnilo.

Zatímco cpaly vůdcům venezuelské opozice americké dolary, útočily Spojené státy a jejich bankéři nemilosrdně na venezuelskou měnu (stejně tak nyní i na ukrajinskou a ruskou – p.p.) a ekonomiku a používaly korporátní média k šíření podvodných historek o nedostatku základního zboží ve Venezuele, včetně toaletního papíru, soli a cukru. To je starý trik CIA, který byl používán dlouho proti vládě Kuby a dalším zemím, stavícím se proti americkému imperialismu.

Stejná děsící taktika o silném nedostatku zboží je používána CIA na podkopání vlády Červenými košilemi podporovaného thajského premiéra Yinglucka Shinawatra, kdy USA živí zvěsti o nedostatku rýže v zemi, v důsledku plánu prodat thajskou rýži Číně. CIA vedená kampaň proti Yingluckovi vyústila v obvinění, která proti premiérovi vznes typický Sorosův vynález „občanské společnosti“ – Národní protikorupční komise – duchovní dítko žlutokošilatých roajalistů a podvodných ústavních „reformátorů“, jako osmdesátník Amorn Chantarasomboon.

Stejně jako při zmařeném puči CIA proti prezidentovi Hugo Chavezovi v dubnu 2002 rozjela CIA a její místní ochočenci propagandistický útok proti PDVSA, státní Venezuelané naftařské společnosti, která vlastní CITGO ve Spojených státech. Propagandistické orgány CIA protlačují názor, že PDVSA je tak zkorumpovaná a na pokraji smrti, že je Venezuela nucena dovážet benzín ze Spojených států. Tato báchorka je evidentně podvodná, ale operace korporátních médií, včetně těch provozovaných nebo ovlivňovaných Sorosovou sítí globálních propagandistů, tento podvod rádi uvádí jako fakt.

Korporátní média, obzvláště Miami Herald, který podporuje výstřednosti a fantazie venezuelských oligarchů v exilu na jižní Floridě, stejně jako pravičáckých Kubánců a nacionalistických sionistů ve své uzavřené čtenářské komunitě, také podvodně tvrdila, že Venezuela je zachvácena obrovskou vlnou zločinu, protože vláda prezidenta Nicolase Madura není schopna poskytnout populaci bezpečnost. I toto je starý trik CIA, který byl používán k podkopávání politické stability vlád na celém světě, včetně Iráku, Pákistánu a Afghánistánu, kdy se pomáhalo domácím teroristům a zločineckým syndikátům provádět útoky na civilní populaci.

CIA používala stejný plán stimulování ekonomické sabotáže proti vládě chilského socialistického prezidenta Salvadora Allende. Ve Venezuele útočí CIA na ropný průmysl. V Chile používala CIA k organizování sabotážních útoků na chilskou ekonomiku před spuštěním krvavého puče 11. září 1973 průmysl mědi, než pak zavraždila Allendeho a zorganizovala následné zmasakrování jeho politických stoupenců v USA vycvičenými eskadrami smrti.

Ostatní latinskoamerické země si americké tajné agrese proti Venezuele všímají. Spojené státy formálně zrušily ekonomickou pomoc Bolívii, poté, co její vláda vypověděla USAID kvůli vyvolávání vzpoury v této zemi. Ekvádorský prezident Rafael Correa formálně oznámil, že jeho země se stahuje z Meziamerické dohody o vzájemné pomoci, vynálezu Pentagonu, který Spojeným státům umožnil umístit své vojenské jednotky v latinskoamerických zemích.

Ale CIA považuje situaci, ve které se Spojené státy nachází v latinské Americe, za zvratnou. Svržení venezuelské vlády pravičáckou klikou má zvrátit trendy v ostatních zemích. Výzvědná zpráva CIA z 29. prosince 1975 s názvem „Měnící se zahraniční vztahy latinské Ameriky“ zasela naději, že krvavý puč proti Allendemu v r. 1973 bude mít pro Ameriku kladný přínos. CIA považovala Allendeho odchod za věc, která zarazí „vlastní cestu rozvojového světa“ a „demagogii“ mexického prezidenta Luise Echevarii a ropnou politiku latinskoamerických protagonistů OPEC Ekvádoru a Venezuely. CIA se ve svém hodnocení latinské Ameriky mýlila, jako obvykle. Nejen, že Mexiko, Ekvádor a Venezuela vzdorují americkému tlaku (posledně dvě uvedené země byly potrestány vyloučením z režimu podle amerického Zákona o reformě obchodu z r. 1974, který snížil cla), ale fašisty řízená Chile se postavila Americe tím, že hlasovala na Valném shromáždění OSN pro rezoluci stavící sionismus a rasismus naroveň.

Protože jemný nátlak CIA byl proti latinské Americe v polovině 70. let nedostatečný, uchýlila se CIA k vyzkoušeným a spolehlivým metodám umlčování latinskoamerických oponentů. Zavraždění panamského vůdce Omara Torrijose ze vzduchu a ekvádorského prezidenta Jaime Roldose, kdy oba byli známí svoji protiamerickou politikou, ukázalo světu, že Amerika se ráda uchýlí k vraždění, když není po jejím.

Dnes prezident Obama ukázal, že se od minulých amerických prezidentů nijak neliší, a nařídil smrtící tajné operace s cílem zlikvidovat vedení zemí, které se staví proti nadvládě USA.