Nadešel čas vytvořit „NATO v Asii“?

Nový čínský předseda Si Ťin-Pching se zřekl opatrné zahraniční politiky bývalého vůdce Teng Siao-pchinga s heslem „vyčkat si a skrývat naše schopnosti“. Stále častěji přichází s vojenskými výzvami asijským spojencům Ameriky a vedení USA. To píše bývalý hlavní velitel tichomořské flotily a nejvyšší americký vojenský představitel v OSN, admirál ve výslužbě James E. Lyons a hlavní vědecký pracovník Mezinárodního centra pro vyhodnocování a strategii Richard D. Fisher ml. v článku zveřejněném ve Washington Times.

Ihned poté, co Čína vyhlásila prostor nad Východočínským mořem za svůj vzdušný prostor, pokračoval Peking v taktice zastrašování a 5. prosince se přímo postavil americkém raketovému křižníku Cowpens, uvádí se v článku. Cowpens byl nucen okamžitě provést úhybný manévr, aby se vyhnul střetu s čínskou válečnou lodí. „Podle informací se čínské námořnictvo pokusilo zavést 28 mílovou „zakázanou zónu“ kolem své první letadlové lodi „Liaoning“, která byla v bojové pohotovosti – píší autoři.

Pokud si chceme zachovat své vedoucí postavení ve světě a stabilitu západní části Tichého oceánu, potřebujeme novou strategii, tvrdí autoři. „NATO v Asii“ by bylo ideální variantou, ale nyní je to prostě nereálné, uvádí Lyons a Fisher s odvoláním na rozpory mezi zeměmi regionu Asie a Pacifiku.

„Mnoho zemí ASEAN dává v oblasti obrany přednost neformální spolupráci, což USA umožňuje působit jako stabilizační faktor situace v regionu,“ uvádí se v článku.

USA mohou rozšířit a prohloubit již existující dvoustranné dohody o vzájemné obraně, míní autoři, a jako přípravný krok doporučují provádět cvičení zemí oblasti Asie a Pacifiku, konající se ob rok pod záštitou USA, každý rok a poskytnout účastníkům možnost připojit se k multilaterálnímu plánovacímu štábu. „Bylo by možné provádět spoustu druhů cvičení a virtuálně propojit vojenské simulátory v účastnických zemích,“ uvádí se v článku.

Cvičení by měla probíhat na dvou úrovních: v oblasti vojenské koordinace a humanitárních operací, a také v oblasti operací při likvidaci následků katastrof, navrhují Lyons a Fisher.

„Také šifrovanou komunikaci je třeba vést tak, aby umožnila zemím na periferii Číny předávat údaje z radarů a dalších zdrojů „centrálnímu serveru“,“ uvádí se v článku.

Podle názoru autorů by si realizace neformální vojenské spolupráce na takové úrovni vyžádala, aby USA zmodernizovaly a posílily vojenské síly o odstrašovací prostředky, přestaly s jaderným odzbrojováním a zvýšily financování nových operačně-taktických balistických raket a energetických zbraní. „Tato příprava by do značné míry spojence a přátele USA přesvědčila, že vedoucí role Ameriky bude podpořena novými silami,“ uzavírají tito experti.