Reakce na "že jsem jsem vám nevynadal"

Dobře jste to napsal! Nemyslím ten druhý email, myslím ten první. Skoro ta vaše úvaha nemá chybu a já si nejsem jistý, zda se mi podaří vysvětlit svůj postoj. Říkám, že nemá chybu, ale slabá místa má a já se je pokusím vypíchnout na začátku.

Nechtěl jsem původně řešit obecně rasy a rozdíly mezi nimi, ale vy jste ten argument uvedl, a je to tvrzení, které si troufám napadnout. Napsal jste: Podle rasistů jsou jisté hodnoty člověka (inteligence, mravnost, pracovitost...) dány rasou a následné vlivy prostředí a výchovou jsou zanedbatelné. Naopak nerasisté (a to je prokázáno i vědou) se domnívají, že rasa sice má jistý vliv na celkovou osobnost člověka, ale to hlavní udělá až prostředí a výchova.

Prokázané vědou? Opravdu? O tom nic nevím, ale podívejme se na říši zvířat. Vezměme třeba koně. Kdyby to hlavní spočívalo na prostředí a výchově, znamenalo by to, že koně rasy belgika, norického koně nebo slezského norika (těžcí, tažní koně) mohu vycvičit na Velkou pardubickou a naopak z anglického plnokrevníka mohu udělat tažnou kobylu i s její sílou. Dokáže to věda? A co teprve psí rasy: honiči, chrti, jezevčíci, ohaři, slídiči, teriéři, barvíři a desítky dalších. Myslíte, že by se výchovou a prostředím dalo udělat z pudla tažného psa do saní? Dalo by se vycvičit třeba jezevčíka, aby běžel jako chrt? Mohli by lidé na hlídání používat namísto dobrmana třeba čivavu? Proč si policie vybírá jako služební psy vlčáky, proč si pastýři berou border kolie a ne třeba čau-čau? Anebo drůbežáři. Víte, že máme plemena nosná, jatečná, bojová, okrasná a kombinovaná? Chcete-li hodně vajíček, pořídíte si leghornky, minorky nebo vlašky. Slepice na maso – nejspíše plymutky, amroksy, australky nebo sasexky. Můžete mít i bojová plemena, například asilky, či malajky. Myslíte si, že takovou bojovou malajku přesvědčíte výchovou, aby vám snášela více vajec?

Chovatelé, drůbežáři, koňáci jsou všechno podle teorie vaší a vám podobných čistí rasisté, vybírají si psy, koně, slepice podle rasy a ne jen tak.

Asi řeknete, že to platí o zvířatech, ale u lidí je to jinak. Nejsem si jistý. Tohle je příroda, my jsme její součástí. Pojďme se zeptat někoho, kdo má – na rozdíl od vás – osobní zkušenost. Spisovatelka Tereza Boučková si v rozpětí několika let adoptovala přímo z kojeneckého ústavu dva malé cikány (nezlobte se, budu používat původní české a stále ještě spisovné slovo cikán, ten nový patvar „rom“ mi nejde z úst), každého od jiných rodičů. Mimo to má vlastního syna. Všechny tři děti vychovávala s láskou, všem se dostalo stejné výchovy. Napsala o tom knihu Rok kohouta. Vřele doporučuji. Nepředpokládám, že máte knihu hned po ruce, tak si alespoň přečtěte, než budete pokračovat zde v tomto textu, její rozhovor Sedmnáct let s dětmi odjinud a podívejte se na na televizní rozhovor na CT24 "Prostě jsem chtěla mít rodinu, " říká Tereza Boučková. Však jí také za to mnozí nemohou přijít na jméno a stala se kvůli své otevřenosti pro mnohé persona non grata.

Jinými slovy, to, co se snažíte obhájit, je vaše zbožné přání – pium desiderium, ale nikoliv skutečný život. Je to čisté sociální inženýrství – a velmi nebezpečné.

Samozřejmě – nikdo neříká, že všichni cikáni jsou zloději nebo lumpové. Ani já jsem to nikde neřekl. Souhlasím s tím, že každého člověka bychom měli posuzovat znovu, od začátku, a bez předsudků. Ale existují vzorce chování dané rodovou dispozicí a není radno to přehlížet. Tak, jako zpozorním a budu váhat vstoupit bez dovolení na pozemek, kde hlídá rotvajler (aniž bych byl psí rasista a aniž bych něco proti němu měl), tak zpozorním, když do tramvaje nastoupí banda ožralých cikánů a bude se schovat agresivně. To není rasismus, to je pud sebezáchovy.

Stejně tak chci jako občan většinové společnosti být informován o tom, že trestný čin byl spáchán příslušníkem problematické rasy. To není nedůležitý údaj, to je zásadní údaj. Hned vysvětlím. Až budou soudy v této zemi barvoslepé a budou soudit a udělovat tresty padni komu padni tak, jako třeba v Kanadě, nebude to třeba vědět. Někdo něco spáchá a je jedno, jestli byl modrý nebo žlutý, bude mi stačit, že dostane zasloužený trest. Ale dokud budou soudy protěžovat a zvýhodňovat kriminálníky na základě barvy jejich rasy a jiné kriminálníky na základě jejich rasy (shodou okolnosti té mojí) trestat naprosto surovými a nelidskými tresty, chci to vědět. Protože proti takovému státem podporovanému rasismu chci bojovat. Jasné?

Dokud nenastane skutečná rovnost před zákonem, je nutné, aby noviny uváděly příslušnost pachatelů. Je to naše poslední obrana.

V Indii, pravlasti dnešních cikánů, se za stovky let vyvinul kastovní systém. Asi víte, že cikáni patřili do nejnižší kasty, kasty nedotknutelných. Můžete se humanitárně rozčilovat nad nespravedlností tehdejšího indického zřízení, ale faktem je, že ten systém fungoval stovky let, ne-li tisíce. A měl zřejmě racionální jádro. Indové nebyli a nejsou hlupáci, používali to, co se osvědčilo. Asi věděli, měli důvod, proč zařadili tuto skupinu tam, kde byla. Stejně jako evropská feudální společnost po celé dva tisíce let. Včetně našeho Otce vlasti – Karla IV. Možná se ta skupina sama zařadila tam, kde byla. Řekl bych, že ta skupina netouží své postavení změnit či splynout s ostatními, to už je snad za ty stovky roků zřejmé nade vší pochybnost. Chce žít svým svobodným stylem života. Jeho součástí vždy byla drobná kriminalita a určitá hrdost a povýšenost a bezskrupulózní chuť využít slabosti či nepozornosti většinové společnosti ke svým výhodám. Pokud ji začne většinová společnost mylně vnímat jako utlačovanou, či slabší a začne ji zvýhodňovat a promíjet její prohřešky – nu, je to jako když se zraníte a nasypete si do otevřené rány hlínu. Co myslíte, jak dlouho dokáže vaše tělo bojovat s úmyslně hýčkanou nákazou?

Kastovní systém máme i v naší společnosti, akorát se o tom pokrytecky nemluví. Máme kastu politiků a kastu boháčů, které si mohou dovolit více než jiní. A máme kastu opět nedotknutelných, těch stejných, jako ve staré Indii, i když jinak než tenkrát. Předstíráme, že není, jenže je a je stále silnější a bere nám stále více našeho prostoru.

Zpět k panu Čulíkovi. Máte pravdu v tom, že jsem svou zprávičku psal v rozčilení. Abych tedy konečně řekl, co mě naštvalo. Pan Čulík nemá právo nálepkovat jiná média nálepkami, proti kterým se nelze bránit. Ve fungujícím právním státě by se bylo možno bránit žalobou proti pomluvě, ale u nás o tom nemá cenu ani přemýšlet. Pokud se mu zdá, že novinky.cz spáchaly trestní čin, ať podá trestní oznámení. Jedině soud může rozhodnout. On sám není soudce, aby je označil. To za prvé.

Za druhé. Pan Čulík dělá skvělou práci. Jeho Britské listy patří k tomu nejlepšímu, co tady máme. Čtyři z pěti článků na BL podepisuji. Vysoce hodnotím to, že se zabývá sociální tématikou, politické analýzy jeho autorů bývají skvělé. Jenže tohle všechno je velmi nebezpečné, protože pan Čulík dovedně míchá pravdu (libovolné čtyři články) s propagandou (ten pátý). Slabší, méně sečtělí a vnímaví jedinci mohou jeho propagandě naletět. Pokud se budou vnitřně ztotožňovat se čtyřmi články z pěti, šance je, že přijmou i ten pátý. Pan Čulík nekope za náš národ, slouží jiným pánům a prosazuje velmi šikovně jejich agendu. Je fanatickým zastáncem krajní politické korektnosti prosazované zastánci NWO. Politická korektnost je nelidské náboženství, které ničí všechno, na čem stavíme, naše kořeny. Říkali jsme si, že jsou tři: Rodina, národ, víra. Pan Čulík zařazuje články rozleptávající rodinu (pozitivní články o homosexuálech a feminismu) a články rozleptávající národ. Právě takový článek mě vyprovokoval k mé zprávičce.

A nakonec naštvalo mě pokrytectví pana Čulíka. A potažmo všech salonních intelektuálů a kritiků. Do stejné kategorie spadá i pokrytectví západní Evropy a Bruselu, která si dovoluje kritizovat Česko za údajný rasismus, a současně násilím vystěhovává cikány ze svých zemí, ruší jejich obydlí. Ať si pan Čulík adoptuje jednoho, dva cikány. Proč to neudělá? Proč si je aspoň nevezme na byt? Proč nebydlí v jejich lokalitě? Chce jim přeci pomáhat, jde mu o jejich práva. Jak říkají Angličané - put your money where your mouth is. Až to udělá, až udělá to, co paní Boučková, pak bude mít právo obviňovat ostatní z rasismu. Do té doby, pane Čulíku, shut up!