Epigenetici: Člověk může změnit svoji DNA

Jednovaječná dvojčata mají stejnou sadu genů. Ale proč pak jedno z nich je prolezlé nemocemi, a druhé ani jednou nekýchlo? Naše zdraví tedy závisí nejen na tom, co zdědíme po rodičích, ale i na dalších faktorech.

Epigenetika dokázala, že člověk může změnit to, co mu „bylo dáno“, tedy svoji DNA. Jak?

Pokud člověk bude jíst vyváženou stravu, zapomene na zlozvyky a získá minerály, tak nejen že může změnit svůj životní program, zapsaný ve své DNA, ale také předat potomkům zdravé geny, které vydrží roky i dětem a vnukům.

Mechanismus této zákonitosti vysvětluje doktor biologie Vsevolod Kiselev: v jakékoliv DNA je jakákoliv funkce zakódována dvakrát – pečlivá příroda dělá vše s rezervou. Proto má žena, která získala od matky jeden zmutovaný gen rakoviny prsu, druhý zdravý. Vyměnit zdravý za poškozený zatím medicína neumí. Ale každý z nás může zkusit aktivovat zdravý gen, posílit jeho expresi několikrát, tak, aby zcela kompenzoval poškození.

Vědci si myslí, že existuje 6 podstatných okolností, které mění práci našich genů.

Česnek spouští geny

První a hlavní věcí je jídlo. V principu může každý produkt ovlivňovat fungování genů. Ale existují některé věci, jejichž prospěšnost vědci dokázali 100%.

Patří k nim zelený čaj. V zeleném čaji jsou katechiny (epigallokatechin-3-gallát, epikatechin, epikatechin-3-gallát, epigallokatechin), které dokážou potlačovat geny přispívající k onkologickým nemocem a aktivovat ty geny, které dokážou s nádory bojovat. Aby člověk podpořil svoji protirakovinnou bojovou pohotovost, stačí denně vypít 2-3 menší šálky zeleného čaje. Obzvláště prospěšný je zelený čaj pro ženy, jejichž příbuzné trpí nádory mléčné žlázy.

Druhým produktem je česnek. V česneku fungují jiné sloučeniny – diallyl sulfid, diallyl disulfid, diallyl trisulfid. Je třeba sníst 2-3 stroužky česneku denně, aby se nastartovaly geny, které řídí nejen procesy umírání buněk tvořící metastázy, ale bojují se stářím a prodlužují život.

Dalším všelékem je sója. Sója obsahuje isoflavonoidy (genistein, daidzein) – účinné protinádorové látky při rakovině prsu, prostaty, hrtanu, tlustého střeva a při leukémii. Vědci radí užívat sóju jako biologicky aktivní doplněk a dodržovat dávku uvedenou na balení.

Čtvrtým podporovatelem zdravých genů jsou hrozny a produkty z nich (šťáva a víno). Tmavé hrozny (120 g koncentrované šťávy nebo 100 g suchého červeného vína) v každodenní stravě zajistí pro organismus resveratrol, měnící geny.

Do dávky, která se bude líbit hodným genům, je vhodné přidat 100 g tmavočervených rajčat (látku lykopen) s trochou olivového oleje. Rajčat je třeba jíst čtyřikrát více, pokud se v rodině vyskytuje onkologické onemocnění.

Další zeleninou, na kterou budou v dobrém vzpomínat vaši potomci, je brokolice (látka indol-3-karbinol). 100 g brokolice každý, 300 g pokud existuje riziko rakoviny.

Určitě je třeba jíst ořechy, ryby, vejce a houby – ty organismu zajišťují selen a zinek, které také mění DNA.

Tloušťka je zakotvena v genomu

Fungování genů závisí na stravování. Strava musí být nízkokalorická (maximálně 2,000 kalorií denně). Zpomaluje to stárnutí a zaručuje dlouhověkost dětem a vnukům. Epidemii obezity, která nyní propukla, také vysvětluje epigenetika: tloustneme, protože se naše matky přejídali před těhotenstvím a během něj. Potvrzují to pokusy provedené na zvířatech: překrmované myši vždy produkovaly ještě tlustější potomstvo, a tato konstituce se zakotvila v genomu.

Genům se líbí, když se jejich páníček udržuje v dobré fyzické formě. Vědci zjistili, že pravidelné cvičení po dobu 45 dnů na cyklotrenažeru aktivuje asi 500 genů! A pokud se cvičí pravidelně i dále – tak je možné změnit k lepšímu ještě více genů.

O zlozvycích toho bylo napsáno hodně. Ale bezprostřední vliv cigaret, lihovin a drog na geny byl prokázán teprve nedávno. Ukazuje se, že více než 150 sekcí DNA chronických alkoholiků má nenormální aktivitu. Výsledek: alkoholik se nedokáže soustředit, nic si nezapamatuje, nedokáže ovládat své emoce. Ale nejsmutnějším je, že předává nemocné geny potomstvu.

A asi 120 genů zůstává změněnými dokonce i 10 let po skončení s kouřením. A opět k nim patří i ty nejdůležitější geny, řídící dělení buněk. Výsledek: rakovina kuřáka. Ale je zde důvod k optimismu: geny lze opravit, a čím kratší doba kuřácké vášně, tím dříve to lze udělat.

Na geny mají vliv i emoce, jak kladné, tak záporné, vzbuzené doma, v rodině, v práci.

No a nakonec je to ekologická situace, ve které člověk žije. Je zřejmé, že průmyslové exhalace, výfukové plyny, nitráty v jídle, kontaminovaná voda k poruchám genů přispívají také.

Chcete žít déle? Přejete zdraví svým dětem a vnoučatům? Tak pečujte o své geny.

A teď už víte, jak to dělat.