Co nám přináší masová imigrace z Afriky, komisařko?

Nemíním se vyjadřovat k tragédii, jenž se odehrála poblíž italského ostrova Lampedusa. Nejde o to, že by to byl nekorektní komentář, koneckonců za rasistu, nacistu, extrémistu a podobné zvrhlé existence je dnes označen každý, kdo má jiný názor než maoista z Bruselu, velectěný soudruh Barroso a jeho pohůnci, tudíž už to ztrácí účinek (asi jako kdysi neustálá varování před vatikánskými agenty, narušiteli státních hranic, vrahy z Wall Streetu etc). Nepovažuji to jednoduše za lidsky vhodné, nelze vylít s vaničkou i dítě. Nicméně, k (neuvěřitelným) reakcím na tuto událost se vyjádřit lze.  

Komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová se rozhodla předložit návrh, díky kterému by mělo začít být monitorováno Středozemní moře kvůli případným lodím nelegálních imigrantů z Afriky. Nikoliv proto, aby byly tyto lodě potápěny, nebo odesílány nazpět, jak by tomu bylo bezesporu ještě před takovými 100 lety (a nikoho by tehdy ani nenapadlo proti tomu protestovat), nýbrž aby byli tito migranti zachraňováni a dopravováni na pobřeží Evropy, kde by jim bylo nejlépe okamžitě všem uděleno občanství. 

K tomu vydala tato chytrá hlava z Bruselu i prohlášení:

„Imigrační politika je rozdrobená a v rukou ji mají ty členské země, které ji posuzují z pohledu svých domácích starostí. Přistěhovalectví se vnímá jako hrozba, jako problém. Měli bychom přitom vidět, co vše prospěšné může přinést.“

Chápu, že dle této dámy by bylo ideální, kdyby o celé imigrační politice rozhodovali oni v Bruselu daleko od reálného života v zemích, o kterých rozhodují. Proto nás také tak zasvěceně kritizují za onen údajný rasismus. Stovky a tisíce kilometrů daleko, s životem ve vile v izolované čtvrti, dopravován i pro housky řidičem, obestoupen bodyguardy a s dětmi v soukromých školách, to se to hezky kritizuje. To mne tedy vůbec nepřekvapuje, jejich ambice rozhodovat i o správném zahnutí banánů jsou všeobecně známé.

Děsí mne spíše druhá část komentáře. Dělá si z nás paní srandu, nebo je skutečně tak neuvěřitelně odtržena od reality?

Kde jsou plusy oné (a zejména muslimské) expanze z Afriky do Evropy? Co to Evropě přinese?

Jsou na oněch lodích vědci, lékaři, kapacity a mozky, bez nichž se Evropa neobejde?

Ne. Jedná se převážně o ekonomické migranty, kteří jdou jednoduše za lepším životem. Žádného vyššího vzdělání nikdy nedosáhli, mnozí jsou dokonce negramotní. Jenže bohužel, aby se mohli lidé obohacovat, musí přinášet oba zhruba stejný kapitál! Vůbec to není rasová otázka! Je snad jasné, že pokud se do Evropy stěhuje profesor ze Soulu, aby zde mohl přednášet na některé z technických univerzit, tak se jednoznačně jedná o přínos. Jenže tento přínos je třeba posuzovat individuálně. Nepotřebujeme masovou imigraci. Nepřináší nám nic. Jen bere. 

Potřebujeme je? Máme akutní nedostatek pracovní síly?

Máme v Evropě 26 milionů nezaměstnaných. Zcela jasně vykazují nejmenší zaměstnanost právě lidé s nejnižším vzděláním. Potřebujeme rozšířit jejich řady? Štědrý sociální systém se postará. Avšak dokdy? Kdy mu dojde dech? 

A co lidskost?

V Africe žije pod hranicí chudoby v podstatě většina obyvatel. Počet těch, kteří vyloženě hladoví, dosahuje až 100 milionů. Znamená to tedy, že pokud se všichni nalodí na bárky, my je automaticky přijmeme? Vyřešíme jejich problémy tak, že celou Afriku nastěhujeme do Evropy? Všichni víme, že to nelze. Že bychom to neunesli. Ekonomicky, kulturně, nábožensky - nijak. 

Výsledkem je pouze napětí, vzájemná nenávist na obou stranách, obrovská kriminalita na všech místech, kde se dotyční ve větším počtu usídlí (viz. Marseille, Malmö, Paříž etc), totální despekt dotyčných k naší kultuře, vytváření ghett, sociální nepokoje. Ze strany vlád neustálé ustupování jejich požadavkům, protože i oni jsou voliči a řekněme si to otevřeně – jejich porodnost je výrazně vyšší – a my máme demokracii – a jako poslední výkřik zoufalých Evropanů pak také nárust podpory nejrůznějších stran a hnutí, jenž jsou médii označovány jako extremistické (nedokáži to posoudit, nejextremističtější mi přijde absence pudu sebezáchovy, kterou vykazuje např. výše jmenovaná paní komisařka).

Nevěřím tomu, že tento papiňák, jenž v Evropě už dlouho bublá a zodpovědní jej tak okatě přehlíží, jednou nebouchne. Dokonce jsem naprosto přesvědčena, že se toho dožiji. Mohli jsme si však ušetřit následky, které v případě bouchání papiňáků nikdy nebývají libé a humánní. 

Vlastně jsou obvykle totálně morálně nepřijatelné.