Izraelské tajné zbraně hromadného ničení

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2013/10/5683-izraelske-tajne-zbrane-hromadneho-niceni.htm

Manlio Dinucci

Po léta Sýrie a Egypt odmítaly vzdát se svých chemických zbraní, tváří v tvář svému sousedu, Izraeli, který vyvíjí velmi vyspělé chemické zbraně, mimo svých biologických a jaderných. Nicméně zatímco Sýrie se připojila k Organizaci pro zákaz chemických zbraní, tak se nyní podíváme na aktivity Izraele.

Vstup do izraelského Institutu pro biologický výzkum, Ness-Ziona. Tato struktura je krytím pro výzkum a výrobu izraelských chemických a biologických zbraní.

Inspektoři OSN, kteří monitorují zbraně v Sýrii, by měli spoustu práce, kdyby byli posláni monitorovat jaderné, biologické a chemické zbraně (JBC) Izraele. Ale podle pravidel „mezinárodního práva“ nemohou. Izrael nepodepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, ani Konvenci o zákazu biologických zbraní, a podepsal, avšak neratifikoval, Konvenci o zákazu chemických zbraní.

Podle Jane’s Defense Weekly má Izrael – jediná jaderná mocnost na Středním východě – 100 až 300 jaderných hlavic a odpovídajících nosičů (balistických raket, střel s plochou dráhou letu a bombardérů). Podle odhadů SIPRI vyrobil Izrael 690-950 kg plutonia a nadále vyrábí potřebné množství pro výrobu 10 až 15 bomb odpovídajících bombě použité v Nagasaki ročně. Vyrábí také tritium, radioaktivní plyn používaný v neutronových hlavicích, způsobujících malé radioaktivní zamoření, ale větší letálnost. Podle různých mezinárodních zpráv, ocitovaných také izraelskými novinami Haaretz, jsou biologické a chemické zbraně vyvíjeny v Institutu pro biologický výzkum, nacházejícím se v Ness-Ziona poblíž Tel Avivu. Oficiálně je tamních 160 vědců a 170 techniků součástí zaměstnanců, kteří padesát let prováděli biologický, chemický, biochemický, biotechnologický, farmaceutický, fyzikální a další výzkum. Tento Institut, spolu s jaderným střediskem Dimona, je „jednou z nejvíce tajnůstkářských institucí v Izraeli, spadají pod přímou pravomoc premiéra. Největšímu utajování podléhá výzkum biologických zbraní, bakterií a virů, určených k šíření mezi nepřáteli a způsobování epidemií. Patří k nim i bakterie černého moru (středověké „černé smrti“) a virus ebola, nakažlivá a smrtící látka, u které není dostupná žádná léčba.

Pomocí biotechnologie lze vyrobit nové typy patogenů, kterým cílová populace nemůže odolat, ani na ně nemá odpovídající vakcínu. Existují také silné důkazy o výzkumu a vývoji biologických zbraní, které mohou ničit lidský imunitní systém. Oficiálně tento izraelský institut provádí výzkum vakcín proti bakteriím a virům, jako antrax, financovaný Pentagonem, ale je evidentní, že mohou také vyvíjet nové patogeny pro válečné využití.

Stejný trik je používán ve Spojených státech a dalších zemích, aby se obešly konvence zakazující biologické a chemické zbraně. V Izraeli bylo toto přísné tajemství částečně narušeno vyšetřováním, které bylo vedeno, za pomoci vědců, holandským novinářem Karlem Knipem. Vyšlo také najevo, že toxické látky vyvíjené Institutem byly používány Mossadem k vraždění palestinských vůdců. Lékařské důkazy ukazují, že v Gaze a Libanonu izraelské jednotky používaly zbraně nové koncepce: ty nechávají tělo zvenčí nedotčené, ale po proniknutí devitalizují tkáně, karbonizují játra a kosti a srážejí krev. To je možné za použití nanotechnologie, vědy, která sestavuje mikroskopické struktury atom po atomu.

Také Itálie se účastní vývoje těchto zbraní, v napojení na Izrael prostřednictvím dohody o vojenské spolupráci, a je evropským partnerem Izraele číslo jedna ve výzkumu a vývoji. V rámci poslední Finančního zákona poskytla Itálie 3 miliony euro ročně na projekty společného italsko-izraelského výzkumu. Jako byl třeba ten uvedený v poslední zprávě Farnesina (italského ministerstva zahraničí), „Nové přístupy v boji proti patogenům odolným vůči léčbě“.

Takto může izraelský Institut pro biologický výzkum učinit patogeny ještě odolnějšími.

Israel´s secret NBC weapons vyšel 25. září na voltairenet.org. Překlad Zvědavec.

Článek byl publikován 2.10.2013


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.