Co dělat? Nic. Vztekat se, řvát, ale zaplatit...

Můj syn studuje na Masarykově universitě v Brně obor Regionální rozvoj. Před pár dny se přihlásil ke studiu angličtiny pro pokročilé s tím, že tento jazyk již v minulosti studoval, anglicky mluví, jako když bičem mrská a předpokládal tudíž, že s tím nebude mít žádné potíže.

Ovšem - tu máš čerte vidle! - potíže nestaly, a to prakticky neřešitelné. Po příchodu do učebny zjistil, že jeho novým učitelem pokročilé angličtiny je černoch odněkud ze Zaire nebo Nigeru, nevím už přesně odkud... To by samo o sobě nebylo nic proti ničemu, pokud by tento černošský vzdělanec uměl mluvit anglicky bez onoho příšerného afrického přízvuku, který dělá jeho mluvu pro české, a předpokládám, že i anglické, ucho nesrozumitelnou.

Syn se značným zděšením po pár úvodních slovech zjistil, že mu houby rozumí a jeho reakce, podle jeho vyprávění, přecházela od překvapeného výrazu, přes znechucení, až po pobavený úsměšek. Vyučující si toho prý všiml a s omluvami vysvětloval, že si je svého přízvuku vědom, že chápe že mu někteří studenti budou těžko rozumět a že se to časem jistě zlepší...

To celé by byla celkem banální a snad i úsměvná příhoda, pokud by se ovšem neudála na půdě university, která se chlubí svou dobrou pověstí a zvučným jménem. Syn přišel domů značně konsternován a rozladěn, protože si s nastalou situací nevěděl rady. Byl pohoršen tím, že se přihlásil na obor, který má rád a baví ho, chtěl se v angličtině ještě zdokonalit a nečekal potíže, ale místo toho zjistil, že se nejen nezdokonalí, ale nemá se ani co přiučit a navíc má potíže „mluvčímu“ vůbec rozumět. Svěřil se mi, že v první chvíli zvažoval možnost, že by na vedení university podal stížnost, ale pak si to rozmyslel.

Zeptal jsem se ho proč ten obrat a dodal jsem, že pokud si každý z nás nechá kálet na hlavu, nikdy se nic v tomto státě nezmění. On mi na to odpověděl, že jeho hlavním cílem je dokončit školu a ne „dělat vlny“, že by se taky mohlo stát, že by ho pod nějakou záminkou vyloučili ze studia, protože by ho mohli vyhodnotit jako rasistu a dát mu pořádně na pamětnou. Musel jsem, chtě nechtě, uznat, že na jeho obavách něco je... Být rasistou je totiž to nejhorší, co může v demokracii člověka potkat. Bude mu vypálen cejch hanby a vyloučen na okraj společnosti. Dříve se to samé dělo jen antikomunistům, kulakům a imperialistickým agentům Západu.

Vzpomněl jsem si při té příležitosti na film Lhář, lhář s Jimem Carreym v hlavní roli, kdy mu v jedné scéně chlápek z odtahovky vrací poškrábané auto. Jim Carrey ho na to upozorní a chlápek se ho zeptá: „A co s tím jako hodláš dělat?“ A Jim Carrey mu odpoví: „Nebudu s tím dělat nic, budu se jen vztekat a řvát, ale vím že stěžovat si mi nebude k ničemu, tak prostě vytáhnu prachy a zaplatím a pojedu naštvanej domů!“ A přesně takhle si připadám teď já i můj syn.

A tak nebudeme dělat nic, stížnost nepodáme a budeme se jen vztekat a řvát, ale nakonec to dopadne tak, že vytáhneme prachy a zaplatíme, abychom syna udrželi na škole, kde mu bude angličtinu vyučovat Hotentot z Afriky, který se anglicky naučil někde na misijní škole u řádových sester, ale měl tolik drzosti, že se vydával za rodilého mluvčího a přihlásil se na dobrou evropskou universitu jako vyučující. Jinak než drzost se to totiž nazvat nedá.

Avšak měli bychom si položit několik otázek. Ta, která mě napadá jako první, zní: Kdo, pro Boha živého, tohoto „učitele“ mohl vůbec zaměstnat na prestižní moravské universitě? To nemáme dost vlastních vzdělaných učitelů, kteří by to místo rádi přijali? Proč vedení university nechává naše lidi trčet na pracáku a místo toho najímá nedovzdělané cizince? Copak si tito „humanisté“ neuvědomují, jaké nevratné újmy, hmotné i morální, svým studentům způsobují?

A následující otázka, která mě napadá: Je opravdu prosazování politické korektnosti, multikulturalismu a pozitivní diskriminace o tolik důležitější, než kvalitní vzdělání našich dětí? Je opravdu nutné okrást naše děti o podstatné a pro následující profesní kariéru nezbytné vzdělání jen proto, aby si zvykaly na „kulturní rozdíly“, aby považovaly poslech a pohled na černocha a kontakt s ním za běžný a zvykly si na něj?

Je to trošku podivná a zvrhlá výměna hodnot, kterou evidentně naplánovali a provedli podivní a zvrhlí intelektuálové. Ale snad bych i pochopil smysl jejich konání, byť s ním nemohu nikdy souhlasit, leda bych v sobě zapřel veškerý smysl pro spravedlnost, pocit zodpovědnosti i zdravý selský rozum. Ale nepochopím, pokud jim už šlo o tohle, proč tedy nezaměstnali opravdu vzdělaného černocha, který by naše děti něco nového a hodnotného naučil? Jediná odpověď, která mě napadá je, že prostě žádného takového nenašli...