Studie zjistila, že bohatství dává vzniknout pocitu oprávněnosti a narcistickému chování

Šplhání po ekonomickém žebříčku může ovlivnit základní psychologické procesy jedince.

Podle nové studie zveřejněné tento měsíc v Bulletinu osobnosti a sociální psychologie má bohatství tendenci zvyšovat u člověka pocit oprávněnosti, který pak může vést k narcistickému chování.

Paul Piff z kalifornské univerzity v Berkeley PsyPost poznamenal, že „na tom, že bohatství dává vzniknout pocitu oprávněnosti, pocitu, že si člověk zaslouží více dobrých věcí v životě, než ostatní, něco je. To pak vede ke zvýšenému či nabubřelému pocitu sebevědomí a nadutosti, ješitnosti, velkoleposti a všemocnosti (narcismu).“

„Narcismus je mnohostranný a komplexní pojem, ale to, že je s ním specificky spojováno bohatství naznačuje, že jak roste úroveň privilegií člověka, stává se tento člověk stále více sebestředným – v tom smyslu, že se stává středem vlastního světa a světonázoru,“ vysvětlil.

„Studie měřila narcismus mnoha způsoby, včetně měření toho, jak moc je pravděpodobné, že někdo začne zírat na svůj obraz v zrcadle (bohatší lidé to dělají častěji). Dokonce i studenti, kteří pochází z bohatého prostředí, ale pro vytvoření svého bohatství toho moc udělat nemuseli, vykazují větší pocit oprávněnosti. To naznačuje, že bohatství utváří ideologii sobeckosti a oprávněnosti, která se přenáší kulturně z generace na generaci.“

Piff provedl pět experimentů, aby prozkoumal spojitost mezi sociální třídou, oprávněností a narcismem.

První experiment spočíval v průzkumu, který měřil úroveň oprávněnosti a socio-ekonomického statutu. Piff zjistil, že čím vyšší sociální třída, tím vyšší je pocit oprávněnosti. Jedinci z vyšší třídy s větší pravděpodobností věří, že si zaslouží zvláštní zacházení, a cítí nárok na „více od všeho“. Také mnohem pravděpodobněji věří, že pokud by byli na Titaniku, zasloužili by si být v prvním záchranném člunu.

Ve druhém a třetím experimentu Piff použil další způsoby měření oprávněnosti a socio-ekonomického statutu, aby potvrdil svá počáteční zjištění.

Ve čtvrtém experimentu Piff objevil, že jedinci z vrchní třídy se mnohem pravděpodobněji dívají na svůj odraz v zrcadle, dokonce i když se snaží vypadat ostýchavě. A konečný experiment zjistil, že vystavení jedinců z vrchní třídy rovnostářským hodnotám snížilo oprávněnost i narcismus.

„Je zde spousta důležitých námitek, kterých je třeba si být vědom, včetně faktu, že měříme korelace a průměry skupin lidí, což znamená, že samozřejmě existuje mnoho výjimek u vzorců, které dokumentujeme,“ řekl Piff PsyPost. „A u bohatých mohou snížit narcismus také jednoduché zásahy, což naznačuje, že jejich narcismus není ani vrozený, ani pevně daný. Když byli bohatší účastníci studie požádáni, aby se zamysleli nad třemi prospěšnými věcmi plynoucími se zacházení s ostatními jako se sobě rovnými, stali se následně méně narcistními. Rovnostářské hodnoty mohou narcismus zredukovat. Důsledky tohoto jsou celkem značné, myslím.“

Tomuto výzkumníku z Berkeley se dostalo velké pozornosti díky jeho studiím, jak bohatství ovlivňuje chování. Jeho předešlý výzkum zase potvrdil, že jedinci z vyšší společenské třídy častěji lžou a podvádí při hraní, při řízení dělají myšky a na pracovišti se chovají neeticky.