Ruský šachový tah

Bílý dům se „pečlivěji“ podívá na ruský návrh, aby Bashar al-Assad předal svůj arzenál chemických zbraní pod kontrolu OSN, a tím aspoň odložil další americkou válku na Středním východě. To je zběsilý, náhlý zvrat.

Ach ty radovánky geopolitické šachovnice; Rusko hodilo americkému prezidentu Barracku Obamovi záchranný kruh, aby ho zachránilo před jeho vlastní „červenou čárou“.

Skuteční diplomaté mají válkám zabraňovat – nikoliv vystupovat jako váleční štváči. Americké samozvané výjimečnosti se to samozřejmě netýká. Takže když ministr zahraničí John Kerry měl při prodávání další války v Londýně plyn na podlaze, byl jeho omlácený Chevy předjet diplomatickým Maserati ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Toto bylo Kerryho uklouznutí: „…Assad by mohl předat v příštích týdnech každičký kousek svých chemických zbraní mezinárodnímu společenství. Předat je. Všechny. A bez prodlení a umožnit jejich úplné a celkové zaevidování. Ale on to neudělá a zjevně to ani uděláno být nemůže.“

Může to být uděláno, očividně, jak předvedl Lavrov. Obrátil Kerryho tah proti němu – předložil Damašku dvoufázový návrh; Sýrie předá své chemické zbraně pod kontrolu OSN a později odsouhlasí jejich zničení, jakož se i připojí k Organizaci pro zákaz chemických zbraní. Syrský ministr zahraničí Moallem souhlasil okamžitě. Ďábel se samozřejmě ukrývá v malých písmenkách dole.

Pomozte mi někdo! O co jde?

Na americkém ministerstvu zahraničí to, předvídatelně, vyvolalo tornádo. Hrome! Zatracení rusáčtí ochránci míru! Kerryho mluvčí to charakterizovala jako „řečnický argument“. Byly to prostě jen „řeči“. Damašek a Moskva mají strašlivou historii. Je to jen „zdržovací taktika“. Washington nemůže Assadovi důvěřovat. A dokonce ani kdyby to byl „vážný“ návrh, který by nezpozdil snahu Bílého domu tlačícího na válku v americkém kongresu.

Avšak o dvě hodiny později to budoucí kandidátka na amerického prezidenta Hitlary Clinton viděla jako vážný návrh, „předložený ministrem Kerrym a Rusy“. A dala jasně najevo, že je pro, po setkání se samotným Obamou.

Mezitím vzteky šílené ministerstvo drželo dál plyn na podlaze. Poradkyně pro národní bezpečnost Susan „Wolfowitz“ Rice kvapně varovala, že chemické zbraně v Sýrii jsou „závažnou hrozbou pro naši národní bezpečnost“, včetně „občanů doma“. Co, žádný „mrak ve tvaru hřibu“?

A okamžitě, jak se tato „zpráva“ rozplynula, mávnutím kouzelného proutku zástupce poradkyně pro národní bezpečnost Tony Blinken, mluvčí ministerstva zahraničí Marie Harf a sama Hitlary začali zpívat jednohlasně (někdo zapomněl informovat Rice). A Bílý dům rozhodl, že se na to nějak „pečlivěji“ podívá. No, jen tak jedním okem. Protože očekávání stejně nejsou až tak vysoká. A tlak na válku v americkém kongresu bude nadále pokračovat.

Dokonce ani fanatičtí zfetovanci z východního pobřeží nebyli schopni držet krok v reálném čase s neustále se měnící „politikou“ Obamovy vlády. (Teoreticky) to stojí takto: „Assad je zodpovědný za útok plynem.“ Překlad: nenařídil ho (nikdo s aspoň půlkou mozku, vyjma nekonzervativních stoupenců hororů, „důkazům“ současného Bílého domu nevěří). A dokonce i kdyby to udělala Al-Nusra – pomocí „domáckého sarinu“ dovezeného z Iráku – je Assad stále „zodpovědný“; nakonec musí chránit Syřany.

Ve své pondělní televizní agitce Obama, chytající se záchranného kruhu, rychle ukradl zásluhy Lavrova a řekl, že „probral“ široký pohled toho, co Rusko oznámilo, přímo s Putinem na summitu G20 minulý týden. To Moskva nepotvrdila.

Obama řekl CNN, že jde o „potenciálně pozitivní nápad“. A velmi snaživě zdůraznil, že k tomu nedošlo proto, že jeho pověřený prodejce války uklouzl, ale díky „věrohodné vojenské hrozbě“. Na NBC nadále švitořil o tom, co Kerry definoval jako „neuvěřitelně malý“ útok; USA „mohou zaútočit, aniž by vyvolaly protiútok“. Avšak na CNN připustil, že „názor, že pan Assad může významně ohrozit Spojené státy, je prostě nesprávný“.

Takže proč ta potřeba „neuvěřitelně malého“ kinetického čehosi? To je pro americký žurnalismus až příliš metafyzická otázka.

Máte právo na neustálé inspekce

A teď co se týká těch malých písmenek na konci. Všichni vědí, co se stalo Saddamu Husseinovi a plukovníku Kaddáfímu poté, co se vzdali svých odstrašujících prostředků. Za předpokladu, že jak Washington, tak Damašek návrh Lavrova akceptují, bylo by možné to snadno vykolejit do ultra tvrdého inspekčního režimu iráckého stylu. Aspoň teoreticky americké letectvo na inspektory OSN v syrských skladech chemických zbraní nezaútočí. Co se týká útoků pod falešnou vlajkou, nepodceňujte nacpané kapsy Bandara Bushe.

Přesto vzhledem k tomu, že Washington svoji skutečnou agendu – změnu režimu – neopustí, mohl by nakonec Obama opětovně vztáhnout svoji císařskou ruku a „dohlížet“ nad předáním chemických zbraní a „potrestáním“ jakéhokoliv přestupku Damašku, skutečného nebo jiného, což by bylo usnadněno obvyklou infiltrací špionů do mechanismu inspekcí. Jako „pokud si budete stěžovat, budeme bombardovat“.

Tím hlavním v tom celém je, že pro Damašek jsou chemické zbraně pouhým detailem – na bojišti jsou bezcenné. Důležitá je Syrská arabská armáda (SAA) o síle 250,000 mužů, jakož i podpora Íránu a obzvláště Ruska – a jeho půlky stahujících raket typu Jachont nebo systému S-300 (či dokonce 400). Zničení těchto zbraní – za předpokladu, že Damašek souhlasí – je velmi dlouhodobou záležitostí, trvající roky; ani Rusko a USA své nezničily. Ale v té době by již bezpočet gangů „Nesvobodné“ syrské armády byl na hlavu poražen.

Obama možná (krvavý) nápis na zdi viděl; zapomeňte na přesvědčování amerického kongresu, aby bombardoval Damašek, když je na stole reálný diplomatický způsob, jak z toho ven. Ale v dlouhodobém horizontu se nic nemění. Ti, kteří se radují nebo za tuto operaci platí u postranní čáry – od Bandara Bushe po Tel Aviv – chtějí všemi možnými prostředky smést Damašek, ve prospěch Izraele v oblasti strategické rovnováhy, a ve prospěch domu Saudů v oblasti izolace Íránu na Středním východě.

Takže Lavrovův šachový tah není matem; je to manévr, který má zabránit Spojeným státům stát se letectvem Al-Káidy, aspoň prozatím. Celé se to pak přenese k vyjednávacímu stolu – kde by součástí byly i ony inspekce chemických zbraní.

Není divu, že různým Západem vyzbrojeným psychopatům a džihádistům na zemi v Sýrii se to ani za mák nelíbí. Dochází k tomu právě v době, kdy vyplouvá na povrch stále více usvědčujících podrobných důkazů o operacích pod falešnou vlajkou.

RT byla informována, že ozbrojenci zřejmě plánují monstrózní útok pod falešnou vlajkou na Izrael, který má být proveden z Assadem kontrolovaných území.

A pak je zde propuštění dvou rukojmí zadržovaných pět měsíců „rebely“ ve strašlivých podmínkách; Domenica Quirico, korespondenta La Stampa, a belgického historika Pierra Piccinina. Zde je zkrácená verze příběhu Quirico, v angličtině.

Mluvil jsem s velmi blízkým přítelem v La Stampa, který mluvil přímo s Quirico. Ten potvrdil, že Quirico a Piccinin zaslechli konverzaci na Skype mezi ozbrojencem mluvícím velmi špatnou angličtinou, který se představili jako „generál FSA“, a někým s velmi dobrou angličtinou na druhé straně. Z konverzace bylo jasné, že Assadova vláda za plynový útok v Ghouta zodpovědná NEBYLA. Takže Quirico připouští přesně to, co Piccinin řekl belgické televizi. Nemusí to být přesvědčivé; avšak jak důkazy přicházejí, zcela jistě to decimuje výzvědné informace Bílému domu, kterými ho krmí Izrael.

Na rozdíl od Piccinina Quirico nemůže říct celý skutečný příběh; především proto, že La Stampa, noviny vlastněné rodinou Agnelli, velmi blízkou Henrymu Kissingerovi, je náruživě „pro-ozbrojenecká“.

Zde je překlad toho, co Piccinin řekl: „Je morální povinností, kdy musíme, Domenico a já, říct, že to nebyla vláda Bashara Assada, kdo použil sarin nebo jiný plyn na damašském předměstí Ghouta. Jsme si tím jisti, je to konverzace, kterou jsme zachytili, i když mne bolí to říct; náruživě podporuji Svobodnou syrskou armádu a její spravedlivý boj za demokracii.“

Netřeba říkat, že nic z tohoto klíčového vývoje není sdělováno americkými korporátními médii.

Agitka pokračuje. Obama v úterý večer osloví americké veřejné mínění. Neočekávejte ale, že oznámí další verzi „Obamovy doktríny“ – kde by kriminalizoval „zlé“ diktátory, kteří používají agent orange, napalm, bílý fosfor a ochuzený uran proti ostatním lidem.