Progresivní daň je zločin

Vzpomínám si na jednu nedělní partii na Primě, kde se diskutovalo na téma: zda má pravdu ODS, když tvrdí, že progresivní daň je „hon na milionáře“. Pan redaktor začal hned sugestivní otázkou, zda je v pořádku, když lidé, kteří více a lépe pracují, musí ze svého platu platit vyšší daně. Pan redaktor nám tvrdil, že by lidé s vysokými příjmy nejen nepracovali více, ale třeba vůbec. Následně hned vyhrožoval, že tito lidé nebudou pracovat, aby nemuseli platit vysoké daně. Obávám se, že se mýlí. I kdyby byla 99% daň, lidé budou pracovat a čím větší daň tím více, aby jim více zbylo. Taková je lidská povaha. Výsledky odpovědí na otázku, zda progresivní daň je hon na milionáře, vyzněla ve prospěch milionářů  - 51 : 49. Je vidět, že tento národ je totálně zblblý propagandou z médií. A to i přesto, když počítám, že volili ti bohatší, pro které 10 Kč za SMS  nic neznamená. 

V padesátých a šedesátých letech minulého století byly vysoké daně z vysokých příjmů. V průměru asi 40 až 60%. Elvis Presley v USA platil 83% daň z milionu vydělaných dolarů. A nepřestal zpívat. Naopak začal koncertovat, aby získal ještě více peněz. A proti daním tehdy nikdo neprotestoval. Byla to na západě doba blahobytu. Kapitalisté platili dobře své dělníky, protože se báli socialismu.

Teprve s krizí a potom pádem socialismu neoliberalisté začali s odstraňováním daní pro bohaté. Ano pro bohaté – jen pro bohaté. Pro chudé se daně zvyšují. Příkladem je DPH. Nikdo nevysvětlí, že matce samoživitelce se hůře platí zvýšená daň DPH na potraviny než člověku s příjmem 200 tisíc. Ale je pravda, že oba platí „spravedlivou“ daň podle své spotřeby.  Někdo ten aparát živit musí. A bohatí to platit nechtějí. DPH je spravedlivá daň. Daně z příjmu jsou nespravedlivé, zvláště, pokud jsou diferencované podle výše příjmu. Jediná spravedlivá daň je daň z hlavy. Nevíte co je daň z hlavy? Tuto daň se pokusila zavést Margaret Thatcherová v devadesátých letech v Británii.

Mělo to být vrcholem její neoliberální politiky. Zavedla jednotnou daň pro všechny osoby podle sčítání lidu. Podle ní by lidé platili jednotnou daň, stejnou pro všechny – stejná daň pro milionáře jako pro dělníky nebo nezaměstnané. Je nepochopitelné, že si – při její inteligenci – neuvědomila, že něco takového nemůže projít. Nepokoje propukly ve všech městech  a vyvrcholily 31. března 1990 v Londýně v 11 hodin dopoledne a skončily ve 3 hodiny ráno. Tyto nepokoje jsou nazývány jako „bitva na Trafalgaru“, jelikož se hlavní střety odehrály na Trafalgarském náměstí. Nepokoje způsobily pád vlády Margaret Thatcherové, která rezignovala v listopadu téhož roku. Její nástupce John Major poté daň zrušil. Je zajímavé, že o těchto událostech v letech 1991 – 92 už tenkrát nás naše média neinformovala.

Nižší daně znamenají nižší příjmy do státního rozpočtu. Potom chybí peníze na všechno. Není na platy státních zaměstnanců – to nejsou jen úředníci, ale i učitelé, hasiči a policisté. Chybí peníze na školství, zdravotnictví. O kultuře je škoda mluvit. Nechybí peníze na betonovou lobby, stavící dálnice, ani na naše vojáky v cizích misích.

Nízké daně mají ještě jeden nepříjemný dopad. Stát nemá peníze na provoz a musí si půjčovat. U soukromých bank samozřejmě. Doba, kdy si stát, když potřeboval peníze vytiskl vlastní, skončila s novými pravidly, které zavedli MFF WTO a SB. Od té doby vzrostly státní dluhy přímo raketově. Končí to jako v Řecku nebo Kypru.

Vzhledem k tomu, že se bohatým stanovují všelijaké stropy na placení daní a k tomu, že DPH nahrazuje chybějící daně z příjmů, je možno říci, že se daňová zátěž přesunuje na lidi s nízkými příjmy. Bohatí si spokojeně žijí ve svých satelitních sídlištích, obehnaných vysokými ploty a hlídaných soukromými bezpečnostními službami. A chudí musí přispívat, aby ti ještě chudší neskončili jako bezdomovci.

Je to paradox, ale protože pracujeme za velmi nízké mzdy, vybere se málo na daních. Přitom vyvstává otázka, proč jsou platy u nás pětinové oproti Německu nebo Francii. Že by naši dělníci v německých továrnách měli čtvrtinovou produktivitu práce oproti Němcům? Nebo jsme jen laciná pracovní síla? Protože vyděláváme málo, musí stát podporovat lidi, kterým schází peníze na živobytí nebo na bydlení. Protože jsme chudí, je chudý i stát. To je kolotoč, ze kterého nelze za současné konstelace vystoupit. Ani socialisté nemají zájem něco změnit.

Nedávno jsem se dozvěděl naprosto konkrétní výsledky hospodaření jedné německé firmy u nás. Platy u nich jsou asi nadprůměrné. Dělníci vydělávají přes 25 tisíc měsíčně - to dělá ročně cca 300 tisíc. Jenže v přepočtu každý dělník vyprodukuje ročně čistý zisk 285 000 euro. To je 7 125 000 korun. Pokud mi někdo bude říkat, že je to spravedlivá odměna, tak ho …pošlu někam. Takový zisk je nemravný a je zapotřebí ho zdanit. Jenže kapitalisté se pojistili a ta firma u nás žádné daně neplatí. Není to nádherné?? Ale nám to nevadí, my si zase půjčíme, aby bylo dost peněz pro poslance, vládu, a milenky vládních úředníků. Pro zajímavost – víte jaký plat měli poslanci za komunistů? ŽÁDNÝ, byli normálně zaměstnaní a stát jim refundoval mzdu za dobu, kterou strávili v parlamentu!

Nevím, jestli podobné potíže s rozpočtem mají také třeba ve Švédsku. Asi ne, tam jsou totiž daně od 40 do 60% z příjmu. Ale tam a potažmo v celé západní Evropě, jsou navíc také mnohem vyšší mzdy. Proč nikdo nenapíše, že kdyby u nás byly vyšší mzdy (na úrovni západoevropských), stoupl by několikanásobně výběr daní. Klesly by mandatorní výdaje pro obyvatele, protože by nebylo nutné vyplácet všelijaké podpory pro chudé. Stačí málo – jen spravedlivěji rozdělit vytvořený zisk. Nebyly by starosti se státním rozpočtem a dokonce by se mohl i splácet státní dluh. Jenže - to by byla pohádka.

Proč platit vyšší mzdy, když ti hlupáci pracují za nízké. Zvláště dnes, kdy všude hrozí krize a propouštění. Lidé se bojí protestovat, aby neztratili práci - to poslední, co mají.

V televizi můžeme slyšet - je nezaměstnanost, výroba klesá, ale při tom všem stoupají zisky. Z toho je vidět, že na všem se dá vydělat. A když přitom neplatíte skoro žádné daně, je hej. Skoro by se dalo říci – po nás potopa. To sice říkala madame de Pompadoure, ale noví vládci by neměli zapomínat, jak skončila její královna Marie Antoinetta.

U nás kdysi dávno dva umělci zpívali svá varovná slova :

„Myslete si, že jsme jen lůza,
že se nás nemusíte bát.
Jednou však popadne vás hrůza,
až pod okny vám budem řvát…“

Člověk by řekl, že tohle řekl ňákej komunista, připravující revoluci. Ale ani Voskovec ani Werich se ke komunistům nehlásili. Stačilo, že byli humanisté – skuteční humanisté. Naše doba dala humanismu nový rozměr, když Havel propagoval humanitární bombardování. Ale lidé jim pod okny Strakovky budou brzy řvát – už ví, že slušné pochody nemají cenu. Že se jim vládci a jejich slouhové v parlamentu smějí. Ale všeho dočasu. Už se tak jednou stalo a nikdo by si neměl myslet, že se to nemůže stát znovu. Slova Voskovce a Wericha mají trvalou platnost.

Už se těším, až nová ODS s TOP09 zase vyhrají volby a zruší daně pro bohaté a zavedou daně jen pro chudé, až tento národ bude jásat a děkovat jim na náměstích.

V další části diskuze se mluvilo o mandatorních výdajích. Asi nikoho nepřekvapilo, že se mluvilo o jejich zrušení. Mandatorní výdaje prý tvoří 4/5 státního rozpočtu. Doufám, že se do toho nezahrnuly důchody a zdravotnické služby. Ty jsou samofinancované zatím prostřednictvím zdravotního a sociálního pojištění. Ovšem zbytek je vyhazování peněz. Proč by se mělo platit nezaměstnaným. Proč by měly dostávat příspěvky rodiny na děti. Vždyť ty děti mít nemusí. A nezaměstnaní by mohli dělat za kousek chleba. I tělesně postižení a invalidé by se mohli postarat sami o sebe. Vždyť nám to říkal pan Klaus hned od počátku po sametu : „každý se musí postarat sám o sebe“.

Tahle republika není zaopatřovací ústav.