Obama odhodlán k posvátné válce

Doktrína „zodpovědnost chránit“ (R2P – responsibility to protect), uplatněná k legitimizaci války proti Libyi v r. 2011, se teď proměnila na „zodpovědnost zaútočit“ na Sýrii (R2A – responsibility to attack). A to jen proto, že to Obamova vláda říká.

V neděli Bílý dům uvedl, že „má velmi málo pochyb“, že vláda Bashara al-Assada použila chemické zbraně proti vlastním občanům. V pondělí to ministr zahraničí John Kerry vystupňoval na „nepopiratelné“ – a obvinil Assada z „morální obscénnosti“.

Takže když USA bombardovaly, koncem roku 2004, Falluju bílým fosforem, bylo to dodržování vysokého morálního postoje. A když USA pomohly Saddamu Husseinovi v r. 1988 provádět plynové útoky na Íránce, byla to rovněž aplikace vysoce morálního postoje.

Obamova vláda rozhodla, že Assad umožnil chemickým inspektorům OSN vstup do Sýrie a že jejich příchod oslavil provedením chemického útoku, většinou proti ženám a dětem, pouhých 15 kilometrů od hotelu inspektorů. Pokud tomu nevěříte, zastáváte konspirační teorii.

Důkazy? Koho zajímají nějaké důkazy? Assadova nabídka umožnit inspektorům vstup do země přišla „příliš pozdě“. A stejně má tým OSN nařízeno pouze zjistit, jestli byli použity chemické zbraně – ale ne kým, podle mluvčího generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona.

Co se týká Obamovy vlády a britského premiéra Davida Camerona „z Arábie“ – podporovaných mediální kanonádou – je to irelevantní; Obamova „červená čára“ byla Assadem překročena, tečka. Washington a Londýn jsou v hluchém módu a odmítají jakákoliv fakta, která jsou s jejich rozhodnutím v rozporu. V nové mluvě – vládne R2A. pokud to vše vypadá jako Irák 2.0, je to proto, že to tak je. Čas na zfalšování fakt podle politických zájmů – a stále dokola. Čas na zbraně hromadného podvádění – a stále dokola.

Saúdsko-izraelská osa srandy

Okno příležitosti pro válku je nyní. Assadovy jednotky vítězily od Qusayr po Homs; hnaly pozůstatky „vzbouřenců“ na periferii Damašku; rozmístily se kolem Der’a, aby provedly protiúder na CIA vycvičené „vzbouřence“ s moderními zbraněmi, překračující syrsko-jordánskou hranici; a organizovaly ofenzívu s cílem vyhnat „vzbouřence“ a džihádisty z předměstí Aleppa.

Nyní jsou Izrael a Saúdská Arábie tak nadšené proto, že dostávají přesně to, o čem snily při aplikaci svých starých dobrých metod stylu „vrtěti psem“. Tel Aviv dokonce telegrafoval, jak to chce: v pondělí noviny Yedioth Ahronoth na titulní straně přišly s kouskem „Na cestě k útoku“ a dokonce otiskly ideální bojovou sestavu (viz fotografie).

Před několika měsíci dokonce i AMAN, Ředitelství rozvědky izraelské armády, došlo k závěru, že Assad není blázen, aby překročil Obamovu chemickou „červenou čáru“. Takže přišli s konceptem „dvou propojených červených čar“, kdy tou druhou čárou je, že syrská vláda „ztratí kontrolu nad sklady a výrobnami svých chemických zbraní“. AMAN pak navrhlo různé strategie Washingtonu, od bezletové zóny po faktické zmocnění se těchto zbraní (což znamená pozemní útok).

Nyní se to vrátilo k první možnosti – náletům na sklady chemických zbraní. Jako by USA – a Izrael – měly na minutu aktualizované výzvědné informace o tom, kde přesně se nachází.

Dům Saudů také odtelegrafoval svá přání – poté, co byl princ Bandar bin Sultan, alias Bandar Bush, jmenován králem Abdullahem šéfem Saúdské hlavní rozvědky. Tvrdost Abdullaha je vysvětlována tím, že jeho matka a jeho dvě ženy pochází z vlivného ultrakonzervativního sunitského kmene v Sýrii. Co se týká Bandara Bushe, ten je nesmrtelnější než Rambo nebo Terminátor; je zpět ve stejné roli, kterou hrál v 80. letech v afghánském džihádu, když byl poslíčkem pomáhajícím CIA vyzbrojit „bojovníky za svobodu“ prezidenta Ronalda Reagana.

Jordánsko – imitace země zcela závislé na Saudech – bylo snadno zmanipulováno, aby se stalo „tajným“ centrem válečných operací. A kdo to řídí? Nikdo jiný, než Bandarův mladší nevlastní bratr, a náměstek poradce pro národní bezpečnost, Salman bin Sultan, známý také jako „mini Bandar“. Řeč je zde o arabské verzi dr. Zla a Mini Já.

Avšak na jordánské frontě je více aktiv CIA, než pouze Saudové.

Význam této zprávy nelze zdůraznit dostatečně silně. Původně unikla do libanonských novin Al-Safir. Zde je celá Bandarova strategie, odhalená na jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, o kterém již informovaly Asia Times Online. Poté, co se pokoušel – čtyři hodiny – přesvědčit Putina, aby se vzdal Sýrie, byl Bandar neústupný: „Z vojenské možnosti není úniku.“

Smíchejte Kosovo s Libyí a voila!

Bývalý prezident Bill Clinton se vynořil za dokonalého načasování jen proto, aby přirovnal Obamovy možnosti v Sýrii k Reaganovu džihádu v Afghánistánu. Bubba měl ohledně role Bandara pravdu. Ale musel si něco šlehnout, když uvažoval o následcích – ke kterým patří vše od Talibanu po mytický subjekt, „Al-Káidu“. No, aspoň Al-Káida je již v Sýrii aktivní; nemusí si ji vymýšlet.

Co se týká tlupy amatérů obklopujících Obamu – včetně fanynek R2P jako Susan Rice a nové velvyslankyně v OSN Samanthy Power, kdy jsou všichni liberální jestřábi – všichni jsou náruživí stoupenci Kosova. Kosovo – s libyjským doplňkem – je předhazováno jako ideální vzor pro Sýrii; R2P prostřednictvím (ilegálních) náletů. Přesně podle očekávání již New York Times tuto myšlenku zběsile papouškují.

Fakta samozřejmě v této báchorce chybí – včetně bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě (remix v Sýrii, kde půjde o ruské velvyslanectví?) a dostání se na pokraj války s Ruskem.

Sýrie nemá s Balkánem nic společného. To je občanská válka. Pravděpodobně převážná většina syrské městské populace, nikoliv venkovští sedláci, podporuje Damašek – na základě odporného chování „vzbouřenců“ na místech, která ovládají; a absolutní většina chce politické řešení, jako na nyní téměř zcela podkopané Ženevské konferenci II.

Jordánský plán – v jehož rámci je jih Sýrie zaplavován těžce vyzbrojenými žoldáky – je remix toho, co CIA a Saudové dělali v AfPak; a jediným vítězem budou džihádisté Jabhat al-Nusra. Co se týká řešení Izraele připravené pro Obamu – tedy nevybíravého bombardování skladů chemických zbraní – to zcela jistě povede ke strašlivým vedlejším škodám, protože v R2A se vraždí ještě více civilistů.

Vyhlídky zůstávají pochmurné. Zatraťte další koalici ochotných; Washington již má v kapse britské a francouzské pudlíky a má plnou podporu – tutovou – demokratických ropných monarchií Rady spolupráce v Zálivu, přisluhovače Jordánska a jaderné mocnosti Izraele. To je ve věku newspeaku vydáváno za „mezinárodní společenství“.

Britové již tvrdě lživě hlásají, že žádná rezoluce Rady bezpečnosti OSN není potřeba; koho zajímá, jestli uděláme Irák 2.0? Pro Stranu války fakt, že náčelník generálního štábu, generál Martin Dempsey, řekl, že syrští „vzbouřenci“ nemohou prosazovat zájmy USA, je, zdá se, irelevantní.

Washington má již vše potřebné pro to, aby posvátné Tomahawky mohly odstartovat; 384 jich je rozmístěno ve východním Středomoří. Bombardéry B-1 mohou být nasazeny z letecké základny Al Udeid v Kataru. A bunkry likvidující bomby budou součástí scény zcela jistě.

Abychom věděli, co se stane příště, potřebovali bychom křišťálové koule – možné je vše, od Tomahawků po baráž náletů, od komand zvláštních operací po pozemní a trvalou leteckou kampaň, trvající měsíce. Ve svém dlouhém rozhovoru pro Izvestija Assad působí dojmem, že si myslí, že Obama blufuje.

Jisté však je, že Sýrie nebude „procházkou růžovým sadem“, jako Libye; přestože byl vyčerpán na všech frontách, vzdoroval Kaddáfí osm dlouhých měsíců, poté, co NATO začalo se svým humanitárním bombardováním. Sýrie má sice unavenou, přesto však stále silnou armádu o 200,000 mužích; spoustu sovětských a ruských zbraní; velmi dobré protiletadlové systémy; a plnou podporu expertů na asymetrickou válku Iránu a Hizballahu. Nemluvě o Rusku, které jen musí dodat pár baterií protileteckého systému S-300 a dodávat solidní výzvědné informace.

Takže si zvykněte na to, jak fungují mezinárodní vztahy ve věku newspeaku. Armáda generála Abdela Fattah al-Sisiho v Egyptě může stále zabíjet stovky vlastních lidí, kteří protestují proti vojenskému puči. Washingtonu to nemůže být ukradené více – protože puč pučem není a krveprolití není krveprolitím.

Nikdo s jistotou neví, co přesně se v sáze o chemických zbraních poblíž Damašku stalo. Ale je to záminka pro další americkou válku – jen pár dní před setkáním G-20, pořádaného Putinem v Petrohradu. Posvátný Tomahawk! R2A, jedem.