Kurz Washingtonu směrem k hegemonii je kurzem k válce

Je to pět let, co gruzínský prezident Michail Saakašvilli, který byl dosazen k moci Washingtonem, podpořil „Růžovou revoluci“ a zahájil vojenskou invazi do Jižní Osetie, provincie s vlastní vládou. Při tomto gruzínském útoku byli zabiti vojáci ruských mírotvorných jednotek a řada Osetinců.

Reakce ruských ozbrojených sil zdolala USA vycvičenou a vybavenou gruzínskou armádu během 5 dní, k rozpačitosti Saakašvilliho a jeho patronů ve Washingtonu.

Washington začal cvičit a vyzbrojovat gruzínskou armádu v r. 2002 a nadále koná s Gruzií společná vojenská cvičení. V březnu a dubnu tohoto roku uspořádaly USA společné vojenské cvičení s Gruzií opět. Washington tlačí na to, aby byla Gruzie připuštěna jako člen NATO.

Většina analytiků považuje za nepravděpodobné, že Saakašvilli by porušil mírovou dohodu a zaútočil na ruské jednotky jen sám o sobě. Saakašvilli zcela jistě dohodl tuto agresi se svými kmotry ve Washingtonu.

Saakašvilliho pokus získat toto území pod kontrolu byl pro Washington příležitostí, aby otestoval Rusko. Washington považoval tento útok za způsob, jak způsobit problémy ruské vládě, a za způsob, jak otestovat reakci Ruska a jeho armády v akci. Pokud by Rusko nereagovalo, vláda by měla problémy kvůli tomu, že nedokáže ochránit své zájmy a životy těch, které Rusko považuje za své občany. Pokud by Rusko reagovalo, mohlo by být odsuzováno, jak činil prezident George Bush, jako násilník, který napadl „demokratickou zemi“ s prezidentem dosazeným Washingtonem. Washington obzvláště zajímala možnost sledovat taktiku ruských ozbrojených sil a jejich operační schopnosti.

Severní Osetie je součástí Ruska. Jižní Osetie leží z části v Gruzii. V r. 1801 se Osetie a Gruzie staly součástí Ruska a následně byly součástí Sovětského svazu. Podle ruského práva mají bývalí sovětští občané právo být ruskými občany. Rusko dovolilo Gruzii stát se nezávislou, ale Jižní Osetie a Abcházie se od Gruzie v 90. letech oddělily.

Pokud Washington uspěje a dostane Gruzii do NATO, pak by pokus Gruzie získat zpět to, co považuje za ztracená území, konflikt eskaloval. Útok Gruzie by představoval útok USA a NATO na Rusko. Navzdory riziku, že Evropa bude zatažena do války s Ruskem, byl tento měsíc šéf dánské Domácí gardy v Gruzii na misi, kde probíral spolupráci mezi ministerstvy obrany Dánska a Gruzie v oblasti regionální bezpečnosti.

Gruzie leží východně od Černého moře. Jaké „záležitosti regionální bezpečnosti“ má Gruzie společné s Dánskem a NATO? NATO bylo vytvořeno k obraně západní Evropy před sovětským útokem.

Finsko a Švédsko zůstaly během studené války neutrální, ale obě země jsou nyní verbovány NATO. NATO ztratilo svůj účel s rozpadem Sovětského svazu. Avšak bylo značně rozšířeno a nyní jsou jeho součástí i bývalé základní součásti sovětského impéria. NATO se stalo krycí rouškou agresí USA a poskytovatelem kanonfutru pro války Washingtonu. Gruzínské jednotky bojují za Washington v Afghánistánu a bojovaly za Washington v Iráku.

Washington držel NATO při životě a udělal z něj žoldáckou armádu, která slouží světové velkoříši Washingtonu.

Jako provokaci jak vůči Rusku, tak Číně, provádí nyní USA vojenská cvičení v Mongolsku. Jednotky z Koreje a Tádžikistánu, bývalé součásti Sovětského svazu, se akcí požadovaných Washingtonem účastní také, jako v operacích „budujících vzájemnou součinnost mezi mír udržujícími zeměmi“. Zahraniční vojenské síly jsou očividně začleňovány do armády Říše.

Jsou si Američané vědomi, že Washington provádí vojenská cvičení po celém světě, obkličuje Rusko a Čínu vojenskými základnami a nyní má Africké velitelství? Upsal se kongres a američtí občané Americe Über Alles? Neměl by být Washington a vojensko-bezpečnostní komplex držen zkrátka dříve, než agrese Washingtonu spustí jadernou válku?