Obamova ruská politika po zrušení moskevského setkání

Americký prezident Barack Obama naznačil prostřednictvím svého tajemníka Jay Carneyho, že bude hovořit o nedávném zrušení svého moskevského setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Obamova tisková konference, která měla vyčistit vzduch u americko-ruských vztahů a ve věci masového šmírování soukromých komunikací americkými tajnými službami, vyvolala více otázek, než odpovědí. Obamovy odpovědi na otázky byly dosti mimo, matoucí a občas klamné…

Obamovo rozhodnutí zrušit moskevské setkání před návštěvou summitu G20 v Petrohradu bylo údajně výsledkem rozhodnutí Ruska udělit dočasný azyl alarmistovi NSA Edwardu Snowdenovi. Nicméně mezi Washingtonem a Moskvou je více jablíček sváru.

Američtí neokonzervativní jestřábi v Kongresu, včetně republikánského senátora Boba Corkera z Tennessee a demokratického poslance Eliota Engela z New Yorku, využili odvolání této schůzky k návratu k obnově vývoje amerického protiraketového „obranného“ štítu, který Obama po svém znovuzvolení přibrzdil. Váleční jestřábi nyní požadují, aby Obama ignoroval ruská znepokojení a začal protiraketový štít rozmísťovat podél ruských západních hranic.

Obamova tisková konference přišla uprostřed rozhovorů konaných ve Washingtonu mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a ministrem zahraničí Johnem Kerry a ministry obrany Sergejem Šojgu a Chuckem Hagelem, takže po dobu trvání schůzky ministrů nebyla náhlá změna u amerického protiraketového štítu příliš pravděpodobná.

Obamova tisková konference uspořádaná po poledni probíhala zároveň s tiskovou konferencí Lavrova na ruském velvyslanectví. Informace o tak zvaných setkáních 2+2 mezi Kerrym, Lavrovem, Hagelem a Šojgu byly podávány jako konstruktivní, ačkoliv Obama si neodpustil dětinské osobní útoky na ruského prezidenta. Ty začaly už o několik dní dříve, když se Obama objevil ve Večerní show Jay Leno na NBC. Obama Lenovým divákům připomněl, že Putin je bývalý agent KGB. Leno je podřadný herec „béčkových filmů“ a sólový komediant, který vystupuje jako konferenciér nočního programu s klesající sledovaností. Obama rovněž využil svůj výstup ve Večerní show k tomu, aby popřel, že Amerika šmíruje všechny.

Obama se také pustil do téměř bezprecedentního nediplomatického útoku na Putina. Označoval ho za „znuděného školáka v zadní lavici“, kvůli Putinovu schlíplému výrazu na posledním bilaterálním setkání na G8 v Severním Irsku. Také obvinil Putina z toho, že se uchyluje k rétorice z dob studené války, ačkoliv to byl právě Obama, kdo provedl agresivní vojenské útoky na jiné země ve stylu Lyndona Johnsona, Richarda Nixona, Ronalda Reagana a Bushe I a II, způsobem připomínajícím éru studené války.

Obama rovněž silně kritizoval ruskou politiku u práv gayů. Obrázek Obamy s duhovou svatozáří se kdysi objevil na obálce Newsweek, s titulkem „První gay prezident“. Obamova vláda je k homosexuálům nejvíce přátelskou vládou v historii Spojených států. Homosexuální jedinci otevřeně působí jako američtí velvyslanci a v nižších vládních pozicích více, než kdykoliv v předešlé historii. Proto je Obama ochotný poškodit americko-ruské vztahy, neboť si chce usmířit ukřičenou domácí politickou nátlakovou skupinu. Obama uznává, že city gayů jsou dotčené kvůli vnitřní ruské politice (která má mezi ruskou populací podporu jasné většiny), čímž jsou zraněné americké národně-bezpečnostní zájmy. Na své tiskové konferenci 9. srpna dokonce prohlásil, že je politikou Ruska ohledně gayů „osobně uražen“.

Ačkoliv Obama řekl, že je proti jakémukoliv bojkotu zimní olympiády v Soči, také řekl, že doufá, že homosexuální sportovci přivezou domů zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Obama nikdy nenaznačil, že by byl „osobně uražen“ misoginní politikou Saudské Arábie, anti-šíitskými represemi Bahrajnu, nebo brutální protikřesťanskou politikou USA vyzbrojených syrských, egyptských a libyjských ozbrojenců. Obama vždy choval k záležitostem gayů zvláštní náklonnost, a někteří tvrdí, že až obsesi.

K dalším faktorům, které vedly ke klesající spirále ve vztazích mezí Obamovou vládou a Moskvou, patří i americký zákon Magnického, který uvaluje sankce a zákaz vydávání amerických víz představitelům ruské vlády zapojeným do stíhání obviněného ruského daňového podvodníka Sergeje Magnického, který zemřel ve vězení v r. 2009.

Obamova vláda byla také naštvána tím, že Rusko schválilo zákon Dimi Jakovleva, zákon pojmenovaný po malém ruském dítěti, adoptovaném americkými rodiči, které zemřelo poté, co bylo zamčeno v rozžhaveném autě, v r. 2008. Ruská vláda zakázala všechny další adopce ruských dětí americkými rodiči, po řadě zpráv o podobném týrání dětí a zanedbávání péče.

Obamova tisková konference ve Východní místnosti Bílého domu, na výročí rezignace Richarda Nixona v r. 1974, byla plná mlžení a vyhýbání se otázkám, a tím vskutku nixonovská, obzvláště co se týkalo otázek ohledně šmírovacího programu NSA. Zdálo se, jakoby se Obama hádal sám se sebou o tom, zda jsou šmírovací pravomoci NSA legální, nebo protiústavní. Na jedné straně tvrdil, že Snowden není vlastenec, na druhé straně vyzdvihl, že by nebylo žádné národní debaty o šmírování, nebýt Snowdenových zveřejnění tajných informací.

Při obraně legálního masivního šmírování NSA Obama také kritizoval šmírovací operace ostatních zemí, které operace NSA kritizují. Řekl, že země nemající právní dohled nad vlastními šmírovacími operacemi nejsou v pozici, kdy mohou kritizovat Spojené státy. Je jasné, že Obama měl na mysli Rusko a Čínu. Snowden předtím, než dorazil do Moskvy, prošel přes čínskou zvláštní správní oblast Hong Kong.

Obama sice prohlásil, že nemá nic proti revizi současné šmírovací politiky Ameriky, ale ve skutečnosti je jasné, že žádné převratné změny nebudou. Obamovo tvrzení, že jeho vláda provedla přehodnocení pravomocí NSA před Snowdenovými odhaleními, bylo výsměchem skupinám, jako Americká unie za občanská práva, které upozornily, že si žádných takových prezidentských přehodnocení u NSA nejsou vědomy. Někteří experti na soukromí zašli až tak daleko, že tvrdili, že Obama o tomto přehodnocení lže.

Obama uvedl, že nemá nic proti možné reformě způsobu, jakým Soud pro zahraniční výzvědné sledování schvaluje příkazy k odposlechům.

Prezident tvrdil, že Snowden mohl hájit svůj případ u amerického soudu. Ale na druhé straně označil Snowdenova kolegu, vojína první třídy Bradley Manninga, za vinného ještě před vynesením rozsudku. Manning byl později shledán vinným ze zveřejnění čtvrt milionu většinou tajných dokumentů ministerstva zahraničí a jejich předání WikiLeaks. Obama tvrdí, že vyučoval ústavní právo na univerzitě v Chicagu, nicméně jeho předčasné závěry v případu Manninga a nepřátelství státní moci vůči Snowdenovi jsou známkou toho, že má Obama o americké ústavě jen nepatrné znalosti, aspoň co se týká ovlivňování soudního řízení prezidentem.