Svět pod informační poklicí amerických zvláštních služeb a bank

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2013/07/5573-svet-pod-informacni-poklici-americkych-zvlastnich-sluzeb-a-bank.htm

Valentin Katasonov

Svět financí jako informační systém

Současný mezinárodní finanční systém je především informační systém, tedy systém sběru, zpracování, uchovávání a využívání informací o klientech bank, pojišťovacích společnostech, penzijních fondech, investičních fondech a dalších finančních společnostech a organizacích. Shromažďují se informace nejrůznějšího druhu. Jde-li o fyzické osoby, tak údaje o finanční situaci, zdraví, práci, majetku, příbuzných, podmínkách života občanů atd. Jde-li o právnické osoby, tak údaje o aktuální finanční a ekonomické situaci, úvěrové historii, informace o nabízených investičních projektech, ředitelích, akcionářích a manažerech, o kontaktech, stavu základních fondů společnosti atd. atp.

Pro shromažďování, zpracování, ukládání a přenos informací využívají banky a další finanční organizace v první řadě vlastní služby. Mimo to infrastruktura finančního sektoru obsahuje i úvěrový sektor, ratingové agentury a specializované informační společnosti. Několik bank nebo firem může vytvářet společné informační pooly (databáze) o klientech. Mohutnými informačními centry jsou centrální banky, vykonávající funkci bankovního dohledu a mající prakticky neomezený přístup k informacím komerčních bank. Mimo to některé centrální banky provádí souběžně s tím samostatný sběr informací. Například Banque de France monitoruje podniky reálného sektoru ekonomiky, kdy to zdůvodňuje nutností zlepšovat svoji finanční a úvěrovou politiku. Obrovské toky finančních a komerčních informací prochází přes platební systémy – informačně-telekomunikační systémy. Jednotlivé informační systémy finančního sektoru zajišťují společně velmi široký informační „záběr“, kdy jsou úzce propojené a působí v součinnosti.

Převážná část bank a finančních institucí má bezpečnostní služby. Oficiálně je jejich základní funkcí ochrana jejich informací. Neoficiálně se řada těchto služeb zabývá získáváním dodatečných informací o klientech a konkurentech. Samozřejmě, že jde o tajné aktivity za využití speciálních technických a zpravodajských metod.

Informace shromážděné bankami a finančními institucemi mají důvěrný charakter a přístup k nim lze získat pouze na základě zvláštních nařízení soudů a prokuratury. Vlastnictví tajných informací, a také značná nezávislost na státních orgánech, sbližuje svět bank a tajných služeb. Lze říct, že budování globální informační „poklice“ provádí tajné služby a banky společně. De facto došlo k organickému propojení západních tajných služeb a finančně-bankovního světa. Vznikl obrovský „stínový“ „obr“, mající obrovské finanční a informační zdroje a získávající kontrolu nad všemi aspekty života společnosti.

SWIFT coby globální finančně-informační „poklice“

Jsem přesvědčen, že spousta z vás slyšela anglickou zkratku SWIFT, která znamená „Society of Worldwide Interbank Financial Telecommunications“. Z technického pohledu jde o automatizovaný systém mezinárodního finančního vypořádání a plateb za využití počítačů a mezibankovních telekomunikačních systémů. Z právního hlediska jde o akciovou společnost, jejímiž majiteli jsou členské banky z různých zemí. Tato společnost byla založena v r. 1973 zástupci 240 bank z 15 zemí, s cílem zjednodušit a sjednotit mezinárodní vypořádání. Funguje od r. 1977. Převážnou část veškerých vypořádacích operací zajišťuje SWIFT. Tato společnost je zaregistrována v Belgii (sídlo a stálé orgány se nachází ve městě La Hulpe, nedaleko od Bruselu) a podléhá belgickým zákonům. Nejvyšším orgánem je valné shromáždění členských bank nebo jejich zástupců. Veškerá rozhodnutí jsou přijímána většinou hlasů účastníků valného shromáždění, na principu „jedna akcie, jeden hlas“. Rozhodující slovo v radě ředitelů akciové společnosti SWIFT mají představitelé bank ze zemí západní Evropy a USA. Počet akcií je rozdělen podle objemu přenesených zpráv. Nejvíce akcií mají USA, Německo, Švýcarsko, Francie a Británie.

Členem SWIFT se může stát jakákoliv banka mající, v souladu s národním právem, právo provádět mezinárodní bankovní operace. Již od konce 20. století nelze SWIFT v případě, že fyzická nebo právnická osoba potřebuje poslat peníze do jiné země, nijak obejít. Protože lví podíl na všech mezinárodních platbách a vypořádávacích operacích je prováděn v amerických dolarech, tak všechny transakce prochází přes korespondentské účty, otevřené bankami různých zemí v amerických bankách. A ty mají účty u Federálních rezerv. Takže společnost SWIFT, formálně mezinárodní, je napojena na FED. Přičemž americké banky nemají v této akciové společnosti kontrolní balík. SWIFTem disponují v USA a v Belgii.

V polovině loňského roku obsluhovala společnost SWIFT 7,800 finančních a bankovních institucí ve 200 zemích. Objem transakcí provedených za den se odhadoval na 6 bilionů dolarů.

SWIFT coby společný podnik FEDu a CIA

V létě 2006 propukl kolem SWIFT obrovský skandál. Spustily ho články v amerických vydáních New York Times, Wall Street Journal a Los Angeles Times.

Jeho podstata je následující. Po 11. září 2001 dostala americká vláda nápad dostat pod kontrolu tajných služeb veškeré finanční transakce jak v zemi, tak, a obzvláště, zahraniční. Oficiálním cílem této kontroly bylo bránit finančnímu terorismu. Brzy po 9/11 navázala CIA kontakt se společností SWIFT a začala monitorovat informace o platbách přicházejících do USA, i o z USA odcházejících. Žádné zákonné oprávnění CIA pro toto sledování neměla. O těchto aktivitách agentury nevěděli dokonce ani členové společnosti SWIFT. Aby se kontrola operací systému SWIFT ze strany CIA aspoň nějak ospravedlnila, proběhly v r. 2003 ve Washingtonu rozhovory mezi SWIFTem a řadou amerických státních agentur (včetně CIA a FBI), a také s Federálními rezervami (rozhovorů se zúčastnil šéf FEDu A. Greenspan).

Zúčastněné strany se dohodly na pokračování spolupráce, za podmínky, že bude Washington dodržovat řadu pravidel. K těm patří i zvýšení kontroly ze strany amerického ministerstva financí a zaměření pozornosti výlučně na finanční transakce, u kterých panuje podezření, že souvisí s financováním terorismu. Americká strana přislíbila, že se nebude zajímat o údaje o finančních převodech u ostatních typů zločinů, včetně vyhýbání se daním a převodů drogových peněz.

Je pozoruhodné, že při rozhovorech s vedením SWIFT použili Američané jako argument i odkaz na to, že formálně nejde o banku, ale pouze o instituci pro komunikaci mezi nimi. A tudíž, sdělil Washington, zájem rozvědky o její údaje není porušením amerického zákona o ochraně bankovního tajemství. Tvrdí se, že o obeznamování se s daty SWIFTu CIA byly informovány centrální banky Británie, Francie, Německa, Itálie, Belgie, Holandska, Švédska, Švýcarska a Japonska. Ruská centrální banka k nim nepatřila…

Informování některých centrálních bank o spolupráci CIA a SWIFT nabylo v těchto bankách statutu tajné informace a nikam jinam se to nedostalo. Nejen veřejnost, ale dokonce ani vlády a parlamenty nebyly v obraze (a pokud ano, tak držely omertu). V této souvislosti je pozoruhodný případ Británie. Noviny Guardian v létě 2006 zveřejnily informace o tom, že společnost SWIFT každoročně předává CIA informace o milionech operací britských bank. Guardian zdůraznily, že tajný program předávání důvěrných informací o britských bankovních operacích CIA je porušením jak britských, tak evropských zákonů (konkrétně Evropské konvence o lidských právech). Bank of England, jedna z 10 centrálních bank majících křeslo v radě řídící SWIFT, sdělila, že informovala britskou vládu o tomto programu již v r. 2002. „Když jsme se to dozvěděli, informovali jsme o tom ministerstvo financí a předali jsme mu kontakty,“ řekl v r. 2006 Peter Rogers z Bank of England. „Rovněž jsme sdělili SWIFTu, že se musí osobně kontaktovat s vládou. S námi to nijak nesouvisí. Je to otázka bezpečnosti, a nikoliv financí. Tato záležitost musí být řešena mezi vládou a SWIFTem.“ V písemné odpovědi parlamentu Gordon Brown v r. 2006 potvrdil, že vláda o programu věděla. S odvoláním na vládní politiku nekomentovat „specifické otázky bezpečnosti“ ministr financí odmítl odpovědět, jestli byla přijata opatření pro „zajištění zohlednění důvěrnosti soukromého života britských občanů, jejichž bankovní operace mohou být v rámci protiteroristického monitorování v USA za spolupráce SWIFTu sledovány“. Gordon Brown odmítl sdělit i to, jestli byl tento program SWIFTu právně uveden do souladu s článkem 8 Evropské konvence o lidských právech.

Informačně-finanční „poklice“ dnes

Prakticky nic nevíme o tom, jestli tato spolupráce společnosti SWIF se CIA a dalšími americkými tajnými službami pokračuje i dnes. Toto téma je ve světových médiích tabu. Takže předpokládám, že, dle všeho, tento program pokračuje. V každém případě k tomu mají USA potřebné podmínky (jeden ze dvou serverů SWIFT je na území USA). Existuje spousta nepřímých důkazů, že formálně na státech nezávislá společnost SWIFT je i nadále pod silným vlivem oficiálního Washingtonu. Jednou z posledních známek tohoto bylo vyloučení Iránu z této společnosti v r. 2012. Všichni komentátoři se shodují v názoru, že to bylo učiněno pod nátlakem amerických úřadů.

Na závěr je nutné říct, že (mimo SWIFT) existují i další způsoby kontroly mezinárodních finančních toků a jejich účastníků americkými tajnými službami. Americký dolar zatím zůstává základní měnou při vypořádávání na světových komoditních a finančních trzích. Takže příslušné dolarové transakce právnických a fyzických osob za hranicemi USA probíhají přes korespondentské účty otevřené v amerických bankách. Informace o transakcích a jejich účastnících se shromažďují v databázích komerčních bank a bank Federálních rezerv. Je dokončováno budování obrovské konsolidované databáze amerického ministerstva financí, do které se budou sbíhat informace nejen z amerických bank, ale také z pojišťoven, penzijních fondů a dalších finančních institucí a organizací. Počátkem roku 2013 se v médiích objevily informace, že s cílem zajistit bezpečnost a „zájmy USA“ budou mít přístup do této databáze všechny americké tajné služby – CIA, FBI, NSA atd.

Urychlené vytváření informačně-finanční „poklice“ v zájmu amerických banksterů a tajných služeb nutí ostatní země hledat způsobu obrany před dusivou kontrolou „Velkého bratra“. Dnes se hodně mluví o nutnosti přechodu od dolaru k jiným měnám v mezinárodním vypořádání. Obvykle je takový přechod považován za prostředek, jak se země mohou zbavit finančně-ekonomické závislosti na USA. To je pravda. Nicméně tento přechod umožní také zbavit se závislosti informační.

Článek byl publikován 16.7.2013


© 2023-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.