Německo platí přeživším holokoustu, mrhá miliony

Německá vláda nadále platí za zločiny spáchané za dob nacismu. Do r. 2017 se Německo zavázalo zaplatit kompenzace v hodnotě 1 miliardy dolarů. Tato suma bude zaplacena židům za mučení a utrpení, které zažili během let holokoustu, kdy bylo zabito téměř 6 milionů židů.

Německá vláda přišla s tímto rozhodnutím koncem května. Tyto peníze budou vypláceny v období čtyř let. v r. 2014 to bude 185 milionů, v r. 2015 266 milionů, v r. 2016 273 milionů a v r. 2017 280 milionů. Všechny peníze budou vyplaceny Asociací pro hmotné židovské požadavky vůči Německu. Za čtyři roky své existence vyplatila tato organizace kompenzace v celkové výši 70 miliard dolarů.

Mimo těchto plateb se německá vláda zavázala vyčlenit zdroje na pomoc židům, kteří museli žít v otevřených ghettech. Takovéto tábory byly běžnými v Bulharsku a Rumunsku. Od uzavřených ghett se lišily tím, že jejich obyvatelé nebyli od společnosti izolováni, ačkoliv neměli žádná práva.

Finanční pomoc, kterou Asociace pro hmotné židovské požadavky vůči Německu dostává od německé vlády, je distribuována následovně. Peníze jsou převáděny přeživším holokoustu – těch je asi 56,000. Tyto peníze jsou používány pro poskytování řádné péče pro židy, kteří zažili v letech druhé světové války strasti. Je pro ně vytvářena tichá a poklidná atmosféra v rámci pokusu, aby zapomněli na hrůzy, které během války zažili. Mimo tohoto pomáhá tato organizace dalším 90,000 židům. Zajišťuje léky, potravu a platí náklady na dopravu.

Organizace zajišťující platby nezaujímá žádný jistý postoj. Počet židů, kteří během války trpěli, je mnohem vyšší, než jak bylo zmíněno výše. Téměř 80,000 židů, kteří žijí na území bývalého SSSR, a kteří také trpěli v důsledku zvěrstev nacismu, nedostalo od Německa nic. Znamená to, že židé ze západní Evropy jsou více ponížení, než židé z východní Evropy? Tato otázka zůstává otevřená. Je zjevné, že válka v Evropě začala o dva roky dříve, než se dostala do Sovětského svazu. Ale ztráty sovětských občanů byly mnohem větší, než ztráty ve všech evropských zemích dohromady. Zkrátka je to tak, že ti, kteří přežili genocidu nacismu, si kompenzace nezaslouží.

V červnu 2012 bylo uspořádáno setkání, na kterém němečtí představitelé a zástupci Asociace pro hmotné židovské požadavky vůči Německu probírali možnost zaplatit kompenzace bývalým vězňům nacistických táborů z bývalého SSSR. Bylo rozhodnuto vyplatit téměř 245 milionů euro. Tyto kompenzace sestávají z měsíční penze ve výši 300 euro a jednorázové platby ve výši 2,500 euro. Podle dokumentů budou peníze vyplaceny těm, kteří se dříve na takovou pomoc nemohli spolehnout. Proto židé ze západní Evropy, kteří trpěli holokoustem, dostali, za pomoci Asociace, téměř 70 miliard euro. Židé ze SSSR nedostali nic.

Rozhodnutí německé vlády vyplatit kompenzace bylo zastíněno soudem s podvodníkem Semjonem Domnitserem, kvůli kterému muselo Německo zaplatit dalších 57 milionů dolarů. Tento podnikavec, coby člen Asociace, posílal falešné žádosti o kompenzace po deset let. Německá vláda peníze čestně převáděla, a ty pak skončily na bankovním účtu tohoto muže.

To probíhalo několik let, až právní oddělení Asociace obdrželo anonymní stížnosti. Bylo provedeno rozsáhlé vyšetřování, aby se zločinná struktura odhalila. 8. května 2013 byl Domnitser shledán vinným ze zpronevěry 57 milionů amerických dolarů. Nicméně peníze se asi sotva podaří dostat zpět.

Je možné říct, že Německo stále platí za zločiny svých předků? Samozřejmě, že ano. Od konce války to bylo téměř 70 miliard dolarů, vyměnily se tři generace, ale každý nový německý státní příslušník nese stigma zodpovědnosti za zločiny spáchané v první polovině 20. století. Avšak stojí za zmínku, že to nebyli jen židé, kdo genocidou nacistů trpěl. V nacistických táborech smrti byla spousta jiných lidí a dalších národností, a i ti mají právo na kompenzace.

Stuart Eizenstat, oficiální mluvčí Asociace pro hmotné židovské požadavky vůči Německu, poté, co se tato země rozhodla zaplatit obětem holokoustu, řekl:

„Jsme svědky pokračujícího závazku Německa splnit své historické povinnosti k obětem nacismu. To zajišťuje, že přeživší holokoustu, nyní na sklonku života, mohou mít důvěru, že se jim snažíme pomoct žít důstojně, poté, co jejich minulý život byl vyplněn nepopsatelnou tragédií a traumatem. To vše je o to impozantnější, že to přichází v době rozpočtových úsporných opatření v Německu.“

Lze s jistotou říct, že Německo stále všem dokazuje, že historie není jen slovo, ale také činy. Tato země stále platí za svoji nacistickou minulost a dělá co může, aby splnila svoji morální povinnost vůči svým lidem a historii.

Poznámka editora

Diskuze za tímto článkem se zvrhla. Obvyklí, za bukem schovaní, židobijci využívají tento prostor k ventilaci své nenávisti a k stále ostřejším protižidovským výpadům. Proto jsem diskuzi zrušil.