Komu důvěřují lidé v Evropě

Důvěra je důležitá věc. Když chybí důvěra, je to špatné. Ale naštěstí jak EU, tak národní vlády v Evropě na důvěru kašlou. Vlády nejsou na důvěře závislé. Klidně si vládnou, rozdělují si balíčky, škrtají a škrtají výdaje na chod státu. Musí škrtat, protože peníze nejsou. Nám Kalousek říká, že jsme všechno už prožrali. Přesnější by bylo přiznat, že ty peníze vlády prošustrovaly. Nacpaly je do chřtánu nenasytných nadnárodních společností. Veškeré problémy nastaly s vládou neoliberalismu, jejímž jediným cílem jsou nízké daně – tedy pro korporace. Lidé musí chybějící peníze nahradit. Proto naše vláda zvyšuje DPH a další nepřímé daně. A když to bude málo, vždycky si může půjčit u soukromých bank. Doby, kdy si vlády vlastní peníze tiskly samy, jsou také dávno pryč. Dnes si MUSÍ peníze půjčovat na mastný úrok.

A můžou potom čekat, že jí lidé budou věřit? Těžko, lidé jsou zatím sice jako ovce, drží hubu a krok, ale všeho dočasu, jednou se ucho utrhne.

Takže - jak je to s důvěrou lidí v Evropské unii? Na to si EU dělá průzkumy. Výsledky nejsou lichotivé. Dělá se průzkum důvěry v EU a  průzkumy důvěry v parlamenty a národní vlády.

Průzkum důvěry lidí v EU má klesající tendenci. V roce 2004 mělo důvěru v EU 50% lidí. Poslední průzkum byl prováděn na konci roku 2012. Evropská unie má největší důvěru v Bulharsku – 60%. Kolem 50% důvěry má v Lotyšsku, Polsku a Estonsku. Tedy v zemích s nízkou životní úrovní. Tam ti chudáci stále ještě věří, že jim Evropská unie pomůže. Zajímavé je, vysokou důvěru má EU také ve Finsku, Dánsku, v Belgii a na Maltě. Tedy v zemích s vysokou životní úrovní. I to se dá vysvětlit. Lidé mají vysokou úroveň a jsou tedy spokojeni. V další velké skupině států důvěřuje EU okolo 30% lidí. S tím už se není co chlubit. Nejhorší výsledky jsou  v Britanii a Španělsku – 20%. V Řecku je to 18% lidí. Na situaci, jaká v Řecku panuje, je to dost vysoké číslo.

Další institucí, jejíž důvěru průzkumy zkoumaly, jsou národní parlamenty. Nejvíce věří svým parlamentům lidé ve  Švédsku, Finsku a Dánsku kolem 65%. Dobré výsledky jsou ještě v Nizozemsku, Rakousku a Lucembursku – okolo 50%. Potom už to jde prudce s kopce. Nedůvěra vzrůstá v rozmezí 60 až 80%. Ve Španělsku nevěří svému parlamentu 85% lidí. Primát drží Česko a Řecko, kde parlamentu nevěří 89% lidí. Ano, tolik lidí nevěří vlastním parlamentům. Je to trochu podivné, vždyť si lidé ty poslance zvolili. Že by je poslanci neposlouchali a dělali si co chtějí? Asi ano, vždyť ví, že lidé je budou opět volit. Speciálně čeští poslanci mohou být v klidu. Vždyť volební průzkumy jsou stále optimistické.

Nakonec jsem si nechal národní vlády. Tabulka důvěry ve vlády je obdobná důvěře v parlamenty. Protože to jsou spojené nádoby. Největší důvěru mají vlády Finska, Švédska, Lucemburska – kolem 60%. Upřímně řečeno: nic moc – skoro polovina lidí jim nevěří. I důvody pro důvěru jsou stejné – vysoká životní úroveň. Přesto je zajímavé, že i v těchto bohatých zemích tolik lidí vládě nevěří. Že by i tam bylo 40% chudáků? Ve většině států Evropy – mezi nimi i Slováci - nedůvěřuje své vládě v průměru okolo 65 až 80% lidí. České vládě nedůvěřuje 88% lidí. A nejhůře je na tom řecká vláda, které nedůvěřuje 91% občanů. Řekové se bouří a protestují. Češi spokojeně přežvykují u žlabu a čekají, že to někdo udělá za ně.

Celý tento průzkum mluví o tom, jak se lidé mají a jak vidí svoji budoucnost. Je jasné, že bohatí se cítí dobře v EU, mají důvěru ve své parlamenty a vlády. Vždyť vidí, že slouží jim. Horší je to s chudými – ti nedůvěřují nikomu a vidí, že jejich parlament ani vláda jim nepomůže. V podstatě resignovali na svůj osud a trpně čekají, co přijde. Nechodí k volbám, protože nevěří, že by se mohlo něco změnit. A v počtech těchto nevoličů je právě ten zakopaný pes. Vládám nevadí, že více než třetina občanů nejde k volbám. Vědí, že kdyby ti lidé šli volit, byl by to jejich konec. Proto dělají všechno pro to, aby volit nešli. Dokud bude tolik pasivních lidí, bohatí se nemají čeho bát. Lidé by si měli uvědomit, že svým mlčením podporují vládu, i když s ní nesouhlasí.

Počty nespokojených rostou, protože bohatí jsou nenažraní a chtějí stále víc a víc. Ale jednou hrnec přeteče. A když to bude papiňák, tak vybuchne. Bývaliť Čechové jinačí junáci. A defenestrace je to nejmenší, co by se mohlo stát.