Nejvyšší soud rozhodne o ústavnosti pozitivní diskriminace

Nejvyšší soud Spojených států včera vyslechl případ pětadvacetileté Jennifer Gratzové, která obvinila Michiganskou univerzitu z rasové podjatosti. "Věřím, že se mnou nebylo zacházeno správně z důvodu barvy mé kůže," říká Jennifer ve své obhajobě. Jeniffer je běloška.

Jeniffer byla na střední škole velmi dobrou studentkou, její průměr byl 3,8. Ale navzdory pečlivé přípravě ji Michiganská univerzita odmítla.

Michiganská univerzita otevřeně přiznává, že při přijímání používá bodovací systém, který zvýhodňuje černochy a barevné před bílými. Používá stupnici do 150 bodů, přičemž pro přijetí je nutno dosáhnout minimálně 100 bodů. Černochům, Mexikánům a dalším tzv. minoritám je automaticky přidáváno 20 bodů.

Za podporu affirmative action se vyjádřila řada demokratů, řada firem, 211 generálů a dokonce i Colin Powell a Condoleezza Rice přidali svůj hlas. Soudu přišlo 78 stanovisek, z toho jen 19 bylo proti. Bush sám oficiálně zachoval odstup, ale jeho názor na affirmative action je znám.

Zastánci affirmative action argumentují tím, že toto opatření umožňuje školám přijmout do tříd více barevných, čímž jsou třídy více diverzifikovány a studentům to prospívá, protože se mohou od sebe navzájem učit o svých rozdílných kulturách.

V devítičlenném Nejvyšším soudu zasedají čtyři soudci, kteří affirmative action nejspíše podpoří. Tři soudci jsou proti. Nejasná je pozice dvou soudců. Jejich hlas nakonec zřejmě rozhodne.

Nejvyšší soud se nesčetněkrát v minulosti vyhnul kousnout do této horké brambory. Odmítal podobné případy prostě vyslechnout. Teprve s příchodem Bushe do Bílého domu se změnila atmosféra a došlo až k tomu, že soud konečně se slyšením těchto dvou případů souhlasil.

Pokud by Nejvyšší soud vyjádřil názor, že affirmative action je protiústavní, jak požaduje žalobkyně, bylo by to poprvé za posledních 50 let a mělo by to zřejmě vliv na celou řadu dalších rozhodnutí a předpisů upřednostňujících barevné. V jistém smyslu by to také ohrozilo statisíce dobře zabezpečených pracovních pozic různých komisařů a dohlížitelů na dodržování této státem podporované a legalizované segregace.

Rozhodnutí zatím vyneseno nebylo. Nejvyšší soud není vázán žádným zákonem, do kdy musí rozhodnout, očekává se ale, že by se tak mělo stát nejpozději do června.

Zdroj: kuro5hin.