Totalita

Totalita je u nás dosti frekventované slovo. Ohánějí se jím všichni naši „demokraté“, když se nám snaží namluvit, že minulý režim byl horší než ten dnešní o čemž už mnoho lidí pochybuje. Teď se nám rozhořel boj Ústav pro studium totalitních režimů. ODS za výměnou ředitele vidí pokus o likvidaci ústavu. Ačkoliv v názvu ústavu je množné číslo, ústav se věnuje jen studiu komunistických zločinů. Doba okupace a zločiny nacistů ho nezajímají. Účelovost takové instituce tady kouká jako sláma z bot.

Proto se mluví jen o rudé totalitě. Ale tehdy nebyla totalita. Byl to režim, který jsme si v roce 47 zvolili a který se udržoval volbami. Tehdy mu dávalo hlas 99% lidí. Kdo říká, že tak volit musel, lže. Nemusel, můj přítel zásadně nehlasoval – nechodil k volbám. On nevolil komunisty proto, že by mu vadila jejich politika. On je nevolil proto, že potlačovali náboženství, že byli proti církvi. Je totiž náboženský fundamentalista. A nic se mu nikdy nestalo. Naopak skoro každý rok jezdil se svými třemi děti na rekreaci ROH, dostával prémie - prostě nikomu nevadilo, že nechodil k volbám. To byla komunistická demokracie.

Je u nás demokracie? Formálně ano, ale je to americká demokracie. Dnes na světě o tom kde je demokracie se rozhoduje ve Washingtonu. V Saudské Arábii, v dnešní Libyi je demokracie. Tyto země jdou na ruku Washingtonu. V Bělorusku není demokracie, neboť Lukašenko nedovolil rozkrást zemi jako to udělali naši politici. Proto naši politici jsou praví demokraté. Naštěstí u nás ještě není americká demokracie. Zatím naše vláda ještě nemůže držet kohokoli bez soudu doživotně ve vězení. Nemůže zabíjet neposlušné občany jako to může dělat americký president, který na to má zákony. A taky je využívá.

Politický systém v Česku rozhodně není demokracie ve smyslu vláda lidu a pro lid. Přesný termín pro náš politický režim je totalitarismus. Podle Wikipedie totalitarismus je politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totalitarismu jsou autokratická vláda a prosazování politické ideologie v oblasti veřejného i osobního života. Naše vláda je autokratická. Naprosto nedbá na mínění občanů a dělá si co chce. 90% národa jí nenávidí a přesto nehodlá odstoupit dokud nedosáhne svoje cíle. Těmi je ožebračení národa ve prospěch bohatých převážně nadnárodních korporací. To vše dělá pomocí zločinné politické ideologie neoliberalismu. Neoliberalismus je systém snažící se o totální ovládnutí světa těmi nejbohatšími. Dělá to snižováním daní a tak, že nadnárodní společnosti neplatí daně v zemích, kde vykořisťují dělníky. Na tomto systému se také přiživují některé místní firmy. Proto tyto státy nemají peníze na vlastní provoz a musí se zadlužovat u jejich bank. Tak se státy pomalu ale jistě se stávají otroky těchto lidí. V tom jim pomáhají média vlastněná těmi samými institucemi. Média udržují lidi v poslušnosti, když jim neustále omílají to staré thatcherovské „there is no alternative“ neboli není jiná alternativa. Ale jiná alternativa existuje a je jedinou nadějí všech utlačovaných.

I když se představujeme jako demokracie, dnes máme jinou totalitu. Současný stav nemá z demokracií nic společného. Na světě vládnou tyto 3 skupiny: Bankéři – Politici - Presstitutky, Navzájem se podporují a vytváří zdání demokracie. Před mnoha lety řekl George Bernard Shaw "demokracie je posledním trikem tyranie ".

Demokracie se prý vyznačuje svobodnými volbami. Vládu kterou všichni nenávidíme jsme si svobodně zvolili. Volíme svobodně a oni svobodně neberou naše hlasy v potaz a dělají si co chtějí. Nebo přesněji dělají co si přejí jejich chlebodárci. Volební kampaň stojí peníze a ty je nutno nějak dostat. Nejlépe od donátorů. Jenže ti potom chtějí zákony, které budou vyhovovat jim, které jim zajistí vysoké zisky. A i politici si přijdou na svoje. Všudypřítomná korupce jim zajistí spokojené stáří až je rozzlobení voliči vykopnou z funkcí.

Máme totalitu sdělovacích prostředků – ty jsou v německých rukou. Sdělovací prostředky už dávno nejsou zdrojem informací. Jsou hlásnou troubou svých majitelů. A nesmí publikovat nic co by je rozzlobilo. Takže máme protilidovou vládu, která spolu s protilidovými médii připravuje skvělé zítřky. Jenom neříkají pro koho. Samostatnou kapitolou jsou veřejnoprávní média – rozhlas a televize. Jakou roli hrají veřejnoprávní média v naší společnosti? Jsou politicky a ideově vyvážená, nebo byla a jsou služebníkem moci a dominantní ideologie? Mají přinášet hlubší informace a analýzy, nebo musí soutěžit o počet posluchačů se soukromými médii? Ty i ty jsou v moci stejných lidí.

Ti všichni ovládají lidi strachem. Ano, strachem se ovládá tato společnost. Zaměstnanec musí podávat větší výkony (samozřejmě za stejný peníz), vždyť na jeho místo čeká dalších 15 lidí. Matky se straší tím, že pokud nebude jejich dítě očkované, určitě dostane všechny nemoci od cholery po tyfus. Pokud nebudou mít absolventi dvě vysoké školy, skončí na úřadu práce. Strach všechny pěkně srovná do latě. Nebudou hloupé otázky a vše poběží, jak má.

Dříve nás strašili Řeckem, teď nás připravují na úroveň Číny, za chvilku nám budou ukazovat nafouklá břicha somálských dětí a strašit, že jestli si neutáhneme (rozuměj neutáhnete) opasky, skončíme jako oni. Pamatuji si, jak nám němečtí dělníci v devadesátých letech vzkázali když jsme chtěli vyšší platy, abychom na to zapomněli. Že se musíme všichni připravit na čínské platy.

Nové generace se budou mít ve stáří hůře než současní důchodci a ti následující, kteří při současné úrovni nezaměstnanosti ani nedokáží odpracovat povinnou dobu (nedávno zvýšenou z komunistických 25 let na 40). Že budou za všechny sociální a zdravotnické služby dávno platit "na dřevo", ani nemluvím.

Jedni nám slibují světlé vyhlídky, když nás pomalu připravují na platy a podmínky dnešní Číny, „Musíme si zvykat, lépe už bylo, jiné cesty není“, to jsou klasické výroky dnešních demagogů.

Ale nemůžeme si stěžovat, vždyť jsme si ty politiky svobodně zvolili. Jaká je inteligentní úroveň tohoto národa? Jak je možné, že tolikrát uvěřili těm zlodějům a stále je volí? Jak dlouho s ním budou mít trpělivost sami občané a nakolik budou ochotni rezignovat na svou schopnost vidět skutečnost v její nahotě a naslouchat se zatajeným dechem ideologická klišé, případně řeč biče, jíž rozuměli otroci, třebaže už není spletený z hrubé zvířecí kůže, ale ze sociální úzkosti a existenčních hrozeb.

Totalita se vyvíjí. V minulosti se nepřátelé nechali roztrhat koňmi, před popravou byli lidé mučeni jako například čeští pánové po bitvě na Bílé hoře. Napřed jim vyrvali jazyky a páchali další zvrhlosti. Později lidé již nepřátele jenom věšeli a stříleli. Dnešní totalita nechává své ideové nepřátele na pokoji. Ví, že nic nezmůžou. Má v rukou média tam nepřipustí žádnou kritiku. Své nepřátele nechá umírat hlady, nechá je ze zoufalství skákat z oken nebo pod vlak. Zrovna včera jsem slyšel v televizi o dvou lidech - čtyřicetiletá žena tam vstoupila přímo před nákladní vlak a rovněž čtyřicetiletý muž šel po kolejích s roztaženýma rukama přímo proti jedoucímu vlaku. Dvě sebevraždy!! Za jediný den. Za komunistů nikdo nepáchal sebevraždu ze zoufalství, že nemá prostředky k životu. Dnes je to běžná záležitost, že o ní ani televize už nemluví.

Vždy je možné najít i jiná řešení a cesty, ale proč, když současný systém elitám tolik vyhovuje. A má k tomu množství slouhů. Dnešní „umělci“ jsou tvrdě antikomunističtí a dávají to najevo – naposledy při volbě presidenta. Po válce skoro všichni umělci spolupracovali s komunisty. Měli sociální cítění z první republiky. Dnešní dobře placení umělci se musí zavděčit svým chlebodárcům. Sociální cítění se už nenosí – nic z něj nekouká, nejde zpeněžit.

Demokracie nikdy nebyla vládou lidu a pro lid. Byla vždy v rukou vykořisťovatelů a ti se už postarali aby si lidé moc nevyskakovali. Ale v minulosti měli i kapitalisté jisté zábrany a snažili se o smír. Dnešní vládci jednají jakoby se utrhli ze řetězů a rozhodli se totálně zničit současný systém, aby ho nahradili svoji totální vládou. Systémem, kde budou jen páni a otroci. A to není vzdálená budoucnost.