Chemický útok v Sýrii

Jak jsem napsal v lednu, koproducenti syrského dramatu organizovali v Sýrii chemický útok pod falešnou vlajkou. Tehdy jsme došli k závěru, že provokace v Sýrii je pro válečné štváče jedinou zbývající možností. Protože mají vyčerpávající informace o skutečné situaci v Sýrii a jsou si vědomi neschopnosti zkorumpované skupiny ozbrojenců provést jakoukoliv významnou změnu v Damašku, nezbývá jim, než si najmout na špinavou práci mezinárodní soukromou bezpečností firmu. 19. března jsme byli svědky pokusu o takový scénář. New Eastern Outlook o tomto incidentu informuje:

Ráno poblíž města Khan al-Asal v syrské provincii Aleppo byla použita chemická zbraň. Zdroje citovaly očité svědky, kteří vstoupili do zóny dopadu, a kteří řekli, že zabito bylo 26 lidí a 86 jich bylo zraněno. Očití svědci řekli, že tam byl cítit ve vzduchu chlór a lidé měli problémy s dýcháním. Většina obětí byli civilisté.

Kdo použil v Sýrii chemickou zbraň?

Syrský ministr informací Omran al-Zoubi řekl, že teroristé odpálili raketu s chemickou hlavicí na Khan al-Asal v rámci pokusu eskalovat syrský konflikt, a jako důsledek rozhodnutí Arabské ligy učiněného na úrovni ministrů zahraničí v Káhiře. Uvedl, že morální odpovědnost za tento incident mají vlády Turecka a Kataru.

Ačkoliv syrští ozbrojenci se pokouší svalit vinu za chemický útok na vládní jednotky, nejsou příliš úspěšní.

Prozatím je hlavním toto. Použití chemických zbraní v Khan al-Asal může sloužit jako „vhodná“ záminka pro země NATO, aby provedly invazi do Sýrie. A Obamova vláda se to pokouší nafouknout jako svůj „impozantní úspěch“: Chemické zbraně, které dlouho hledaly americké tajné služby v Iráku za prezidenta George W. Bushe, byly nakonec nalezeny v Sýrii.

Washington může mít nyní tři možnosti.

1. Neuznat, že chemický útok provedli ozbrojenci, svalit vinu za tento zločin na Assadovu vládu a začít připravovat invazi do Sýrie. V době vojenských příprav může mezitím vytvořit zvláštní komisi, která by měla vyšetřit incident v Khan al-Asal, a která by došla k závěru, že za vše může „diktátorský Assadův režim“.

2. Uznat, že chemický útok provedli ozbrojenci a donutit je začít s mírovými vyjednáváními.

3. Uznat, že chemický útok provedli ozbrojenci a začít připravovat invazi, aby se „zachránili nebozí trpící Syřané“.

Válka v Sýrii probíhá již dva roky. Podle posledních údajů OSN zemřelo přibližně 70,000 lidí. Na rozdíl od Husseinova a Kaddáfího režimu prokázala Assadova vláda odvahu a impozantní vůli postavit se vnějšímu tlaku. Ukázala, že jí není snadné zlomit.

Bílý dům si začal být vědom, že válka v Sýrii se vleče a že její výsledek je nejistý. Na rozdíl od syrské vlády nemá vyzbrojená opozice v zemi podporu. To je očividně problém, protože evidentně nemá problémy s dodávkami čehokoliv.

Evidentně není náhoda, že vládní kruhy ve Spojených státech a západní média začaly v poslední době protlačovat a hlásat chemickou hrozbu ze strany syrské vlády.

Například 3. prosince bývalá americká ministryně zahraničí Hitlary Clinton jasně uvedla podmínky, za kterých budou Spojené státy v Sýrii intervenovat přímo: „To (použití chemických zbraní) je pro Spojené státy červená čára… Opět důrazně varujeme Assadův režim, že jeho chování je hanebné,“ řekla po setkání s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.

Je nemožné přesně předpovědět, co Washington v této situaci udělá. Jak však poznamenali různí zahraniční experti, vojenské řešení syrské krize může odsoudit jak Sýrii, tak celý region k ještě většímu utrpení. Celé mezinárodní společenství by mělo nasměrovat svoji snahu na zprostředkování poklidné diskuse, aby se našla cesta ven z této situace.