Realita čištění Fukušimy zasahuje Japonsko

Dva roky poté, co nehoda v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi spustila nejhorší světovou jadernou krizi po Černobylu, má začít její odstavování z provozu. Hrozba extrémně nebezpečné jaderné kontaminace z elektrárny – která utrpěla trojité roztavení a došlo v ní k výbuchům vodíku – donutila desítky tisíc farmářů, rodin a důchodců opustit své domovy a evakuovat se.

Od té doby ta nejhorší nebezpečí pominula. V prosinci 2011 japonská vláda prohlásila, že elektrárna dosáhla bezpečného stavu „studeného odstavení“. To bylo devět měsíců poté, co zemětřesení o síle 9 11. března spustilo v této jaderné elektrárně nacházející se 250 km severně od Tokia katastrofu.

Úroveň radioaktivní kontaminace v tomto zařízení zůstává extrémně vysokou, což činí odstavení elektrárny z provozu pro provozovatele elektrárny, Tokyo Electric Power Company (Tepco), herkulovským úkolem. Podmínky v reaktorech 1, 2 a 3 zůstávají pro pracovníky hrozné. Odstavování bude trvat déle než čtvrt století, říká Tepco.

„Vyžádá si to hodně času, než se toto zařízení stane historií,“ řekl ředitel elektrárny Takeši Takahaši zahraničním novinářům v druhém patře hlavní ochranné budovy před zemětřesením v této tsunami zasažené elektrárně. Podél zdí v místnosti byly postaveny palandy, aby mohla být používána také pro přenocování.

„Potřebujeme izolovat, odstranit a uskladnit poškozené a zlomené jaderné palivo bezpečně,“ řekl 56letý Takahaši. „Dokončit tuto práci potrvá 30 až 40 let.“

Úkol odstavit elektrárnu z provozu byl svěřen do rukou společnosti, která byla zasažena jadernou krizí, a desítkám subdodavatelů, kteří převzali části stavebních prací na místě. Začne se v reaktoru 4, který nebyl v době nehody v provozu. Bazén s vyhořelým palivem obsahuje 1,533 tyčí. Byl vystaven atmosféře, poté, co byla část reaktorové budovy vyhozená do povětří po výbuších vodíku v reaktoru 1 a 3.

Tepco plánuje odstranit nepoškozené palivové tyče z bazénu a přemístit je do nově vybudovaného společného palivového bazénu v rámci operace, která má podle očekávání začít v listopadu a trvat rok. Palivové tyče zůstanou ve společném bazénu čtyři nebo pět let, než budou pak umístěny do bezpečnějších sudů, které jsou vyráběny na místě, dále od moře.

Tento společný bazén, s kapacitou 6,800 tyčí, již obsahuje 6,300 tyčí. Proto Tepco plánuje některé tyto tyče přesunout, jakmile bude výroba suchých sudů dokončena, aby se vytvořilo místo pro tyče z bazénu v reaktoru 4.

Tepco čelí bezprecedentnímu úkolu odstranit roztavené jaderné palivo – včetně vysoce toxického paliva MOX (směsi plutonia a uranu) z reaktoru 3 – z poškozených reaktorů, coby součásti odstavení. Tyto práce mají začít kolem roku 2022.

Přesná místa s roztaveným palivem v reaktorech zůstávají nejasná, podle Asahi Shimbun. Očekává se, že budou roztroušena v tlakové nádobě, ochranné nádobě a v trubkách reaktoru.

Ve středu ráno Tepco ukázalo reaktory zahraničním novinářům, kteří kolem nich projížděli v autobusech, aby se podívali na nový společný bazén, budovaný pro vyhořelé palivové tyče.

Úroveň radiace v elektrárně bude v budoucnu klesat. Obzvláště pokud bude odstraňováno stále více kontaminovaných trosek kolem a uvnitř reaktorů, jako součást odstavování elektrárny z provozu, a jak více izotopů kontaminujících místo bude dosahovat svého poločasu rozpadu.

Obrovský pomačkaný stavební jeřáb s ramenem, který kdysi dosáhl až na střechy 60 metrů vysokých reaktorových budov, a převrácená auta, která se stále nachází v oblasti blízko moře – to jsou viditelné rány po boji pracovníků Tepco ve snaze elektrárnu stabilizovat. Zde úroveň radiace rychle vzrostla a je stále extrémně vysoká.

Mluvčí Tepco naměřil v autobusu na mořském břehu u turbínové budovy reaktoru 3 radiaci na úrovni 1,710 mikrosievertů za hodinu, což se rovná 14,989.8 milisievertům, či 14,9 sievertům za rok. Pokud úroveň radiace během roku nepoklesne, pracovníci riskují, že dostanou 300 násobek legální roční dávky radiace pro lidi v jaderných zařízeních.

Mluvčí Tepco naměřil na měřícím bodě na straně hor poblíž reaktorů 1 a 2 radiaci na úrovni 1,070 za hodinu, což se rovná 9,373 milisievertům či 9,3 sievertům ročně. To je 187 násobek legálního ročního limitu.

Japonská vláda nastavila tento limit na 50 milisievertů ročně a na 100 milisievertů během pěti let, jak uvedly Asahi Shimbun. Roční limit 50 milisievertů v Japonsku je stejný, jako legální roční dávka pro pracovníky jaderných zařízení ve Spojených státech. Radiační dávka v hlavní bráně elektrárny byla 5 mikrosievertů za hodinu.

Možná nejnebezpečnější prací v elektrárně bude odstavení z provozu reaktoru 3. Hirošige Kobajaši, manažer Stavebního úřadu Fukušimi Daiichi Kajima Corporation, a jeho kolegové používají velký dálkově řízený jeřáb, aby odstranili vysoce kontaminované trosky a úlomky z toho, co nazývá obslužným podlažím – horní části, včetně bazénu s vyhořelým palivem – reaktoru 3.

„Je faktem, že úroveň radiace v reaktoru 3 je vysoká, takže se snažíme řídit dávky (naší expozice),“ řekl 45letý Kobajaši.

„Plánujeme použít dálkově řízené technologie,“ řekl a dodal, že včetně technologií, se kterými nemá dřívější zkušenosti, jako GPS a laser. „Naší metodou, kterou se pokoušíme snížit naši expozici, je, že se pokoušíme provádět naše práce na co největší vzdálenost.“

Pro Tepco je cílem pro letošní jaro endoskopická inspekce vnitřku ochranných nádob reaktorů. Po prověření vnitřku ochranných nádob reaktorů 1 a 2 zjistila společnost radiaci dostatečně vysokou na to, aby zabila člověka do hodiny, uvedly Asahi Shimbun 21. února. Uvnitř reaktoru 1 bylo naměřeno až 11 sievertů za hodinu a uvnitř reaktoru 2 až 73 sievertů za hodinu.

Tepco rovněž vyslala Quincy – dálkově řízeného průzkumné robota za 6 milionů dolarů – do reaktoru 1. Ten se v říjnu 2011 stal nezvěstným.

„Radiace je něco, co nemá barvu ani zápach,“ řekl manažer Kobajaši. „Vždy si musíme být vědomi, že nebezpečí radiace je něco děsivého. Mluvíme o ní mezi sebou na našich bezpečnostních školeních, abychom mohli zvýšit své povědomí bezpečnosti.