Za papežským pučem je peněžní skandál

„Abyste pochopili papežovu rezignaci“, říká Kevin Annett, „sledujte peníze“.

„Tím, co bylo pro papeže Benedikta umíráčkem, bylo jeho osobní zapletení do úplatkářství a praní peněz Vatikánskou bankou.“ – Kevin Annett

Nyní se množí teorie, že rezignuje první papež po sedmi stoletích. Ale jako vždy je nejpřímější cestou k pravdě skrývající se za touto nejstarší korporací světa prosté sledování peněz: a specificky peněz Vatikánské banky.

Především nechme na pokoji blud, že za rezignací Josepha Ratzingera jsou „hrozící skandály“ týkající se znásilňování dětí a jejich ututlávání. To je jen krycí historka.

Nikdo v církevní hierarchii nemá narušen spánek kvůli trvalé kanonické schválené politice ukrývání a chránění znásilňovatelů dětí v jejich řadách. Dokonce i předložení takových zločinů Mezinárodnímu trestnímu soudu bylo legislativci a právníky katolické církve mařeno.

Umíráčkem pro papeže Benedikta bylo jeho osobní zapletení do úplatkářství a praní peněz Vatikánskou bankou, humorně známou jako Institut náboženských děl (IOR); a toto špinavé napojení dalo do rukou proti-ratzingerovské frakce Sboru kardinálů páku, potřebnou k sesazení tohoto tvrdohlavého Němce z papežského trůnu.

Závan této agendy zbavení se krysáka jsme měli vloni, když „Vatileaks“ přišly s absurdní historkou o tom, jak Ratzingerův loajální sluha Paolo Gabriele odhalil papežova špinavá tajemství italským médiím. V podstatě tyto usvědčující dokumenty s podrobnostmi o tajných Ratzingerových odměnách z kontraktů Vatikánu poskytovaných jeho přátelům a rodinným příslušníkům měly původ v kanceláři vatikánského ministra zahraničí, ke kterým neměl sluha obětního beránka přístup.

Ministrem zahraničí a skutečnou mocí za papežským trůnem je kardinál Tarcisio Bertone, starý insider, který rovněž zosnoval vyhození Gotti Tedeschiho, šéfa Vatikánské banky, vloni v květnu.

Tedeschi bral vážně výzvu Evropského parlamentu k „větší transparentnosti“ Vatikánské banky/IOR a chystal se Bruseli předat informace o tom, jak jeho šéfové prali peníze pro mafii po desetiletí. Posledním papežem, který se o takové odhalení pokusil, byl Jan Pavel I, a ten zemřel na otravu v září 1978, po méně než měsíci ve funkci.

Ale dokonce i po umlčení Tedeschiho se domeček karet IOC otřásal, protože Evropský parlament mu zabavil 300 milionů euro, které podvodně získal. Dokonce i americká Komise pro cenné papíry prohlásila aktiva a praktiky IOR za „nejisté“. Byla požadována velká očista Vatikánu; či aspoň její zdání.

Byl to právě klíčový kardinál Bertone, kdo nechal vloni uniknout papežův deník a další inkriminující dokumenty ke spřátelenému katolickému novináři v Římě, a to ve stejném měsíci, kdy byl vyhozen Tedeschi, aby svět připravil na odstranění Ratzingera. Protože je to Bertone, kdo má nyní prospěch s očisty papežského domu. Nyní je nejen prvořadým uchazečem o post papeže, ale také klíčovým hráčem v IOR.

Během mého druhého přednáškového turné v Římě, na jaře 2010, jsem se setkal s několika staršími italskými senátory a představiteli parlamentní Radikální strany. Všichni říkali o tom, proč byl Joseph Ratzinger učiněn papežem a co ho čekalo, totéž. Abych citoval jednoho z těchto politiků:

„Nikdo se nestává papežem bez špinavé minulosti, protože pouze s takovými kostlivci ve skříni může být ovládán Kurií. Je to stejné jako v jakékoliv velké firmě. Ratzinger dělal jako kardinál nerozvážnosti a udělal si hodně nepřátel. Jím podepsané příkazy nařizující zločinné utajování byly jen jedním z hříchů. Měl být obětním beránkem pro všechna svinstva, o kterých církev věděla, že vyplavou na povrch.“

Obětní beránek

Takže nyní je papežský obětní beránek pryč, v penzi nebo jak bývalí papeži končí; a přišel čas pro velkou záchranu tváří.

Nápad provést kosmetickou operaci na rozpadající se fasádě římské církve mi připomíná, jak se Shirley Maclaine pokoušela v devadesáti vypadat na čtyřicet. A přesto je zjev v šoubyznysu, stejně jako v náboženství, vším.

Tarcisio Bertone je institucionální, jak jen být může, a představuje starou italskou kastu Kurie, která je součástí mafiánsko-vládně-papežské kliky, která řídí zemi a římskokatolickou církev. Slovy jednoho z římských senátorů, se kterým jsem mluvil:

„Musíte pochopit, že v mé zemi jsou mafie a vláda a Vatikán stejní lidé, a mají jen jednu starost: chránit svá aktiva.“

Bertone, či kdokoliv z řad jeho vítězné frakce, předpokládá, že papežská tiára toho moc dělat nemůže, jen udržovat aktiva a bezpečnost církve, a to znamená pokračování v politice mlčenlivosti a utajování, které udržuje příliv peněz. Ale jejich pozice je nyní obtížnější, kvůli vznikající obrovské roztržce v širší církvi, kdy kardinálové čelí trestnímu stíhání za chránění a ukrývání znásilňovatelů dětí, a řeči o odtržení od Říma se šíří mezi irskými, americkými a německými biskupy.

„Nyní máme všechny důvody pro druhou reformaci. Tak závažná krize to je. Církev se buď zbaví sebe sama, nebo čelí kolapsu,“ řekl nedávno jeden komentátor italských médií.

Bylo snadné pohrdat Josephem Ratzingerem: v mládí členem Hitlerjugend, reakčním náboženským fanatikem, který vyhodil ze své církve liberální a nezávislé myslitele, jako vrchní kardinál vatikánské inkvizice, a který řekl americkým biskupům, že očistec čeká každého z nich, kdo nebude ututlávat znásilňování dětí kněžími. Dokonce i mezi dalšími kardinály byl znám jako „Honza krysa“.

Ale Ratzinger byl učiněn předmětem nenávisti a byl tam dosazen, aby hrál jednu z nejstarších her v politice: vybití vzteku lidí na postradatelné figurce, aby samotná instituce z toho vyšla bez újmy.

Pochybuji, že je jen čirá náhoda, že byl Ratzinger nucen odstoupit tak rychle, pouhých deset dní poté, co soud zveřejnil na internetu jasné důkazy o papežově zapletení do zločinů proti lidstvu. Jakýkoliv nový papež bude čelit stejným obviněním, ze spolčení se v obrovské zločinné konspiraci.

Ale tím podstatným není, kdo nebo co nahradí Josepha Ratzingera jako poslední loutka, ale jak odstranit samotný Vatikán, jako zločineckou moc. A tento boj právě začíná.

Napsal jsem Leo Zagami do Říma a zeptal se ho, jestli je to pravda. Jeho odpověď:

Ano a je toho mnohem víc. Uvedl jsem to ve svých posledních knihách a chystám se příští měsíc, v březnu 2013, vydat v Itálii dvě nové knihy. Jedna z nich se bude jmenovat Neviditelní páni NWO (I Maestri Invisibili del NWO), vyjde u Terre Sommerse, a jsou v ní některé nové odpovědi na Ratzignerův příběh. Již dříve, před rokem, jsem psal o jeho spojení s vražedným komplotem a o jeho možné rezignaci, a o veškerém tom podivném vývoji, který s tím souvisí a proběhl v r. 2012, včetně skandálu banky MPS (Monte dei Paschi di Siena) napojené na IOR a mezinárodní zednářství, a o návštěvě královny Alžběty II v Římě v březnu 2013. Spoluautorem této knihy je novinářka Enrica Perucchietti. Leo Zagami je, jak víte, nyní považován dokonce i v Itálii za největšího experta na tajemství Vatikánu, a vyjde další kniha dvou respektovaných odborníků na Vatikán, Feruccia Pinotti a Giacoma Galeazzi, s názvem Vaticano massone, Un patto sekreto e una finta inimicizia, ve které bude i kapitola o vatikánských zednářích a posledních událostech.

Bylo mi nyní nabídnuto, abych napsal také knihu se svým novinářským kolegyní Enricou Perucchieti, o zvláštnosti měsíce března, protože všichni katolíci se stanou najednou Sedevakantisty.