Zákaz psychotronických zbraní teď závisí na Rusku a Číně

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2013/02/5348-zakaz-psychotronickych-zbrani-ted-zavisi-na-rusku-a-cine.htm

Mojmír Babáček

Když 4. prosince loňského roku vyšel ve Zvědavci článek Dočkáme se zákazu psychotronických zbraní, zdály se být šance na pokrok v zákazu zbraní podkopávajících demokracii, mizivé. Když se ale jeho anglická verze objevila na kanadském Globalresearch a přetiskl ho irský News Beacon Ireland, zařadila OSN odkaz na něj do svého přehledu tisku. To se opakovalo i 28. ledna, kdy článek vyšel znovu pod jiným názvem na Indymedia ve Velké Britanii a v USA. Tentokrát se odkaz na něj objevil i v přehledu tisku Evropského parlamentu a Ministerstva životního prostředí americké vlády.

Evropská unie a USA tak signalizovaly, že jsou připraveny zahájit jednání o mezinárodním zákazu používání zbraní, kterými by vlády a případně i jiné skupiny byly schopné zbavovat občany nebo nepřátele, svobody a případně i životů, aniž by to jejich oběti nebo jejich blízcí mohli být schopni prokázat. Ve velkých médiích se o tom nenapsalo ani neřeklo nic. Zřejmě proto, že se Evropská unie a USA obávají, že kdyby byly tlakem veřejnosti donuceny tyto zbraně jednostranně zakázat, mohly by je proti nim v nějaké možné válce použít další světové mocnosti, zejména Rusko a Čína. Když se 29. ledna objevil stejný článek na Indymédiích v Rusku, objevily se na něj znovu odkazy na všech třech webových stránkách (odkazy na stránkách Evropského parlamentu a vlády USA zmizely vlivem zastarání). V diplomatické řeči to bylo pozvání Ruska k jednání o zákazu těchto zbraní. Rusko už v roce 1998 navrhovalo generálnímu tajemníkovi OSN, aby byl na pořad Valného shromáždění OSN zařazen zákaz takzvaných informačních zbraní, ale článek, upozorňující na to, že mezinárodní zákaz těchto zbraní teď závisí hlavně na Rusku a Číně, byl 2. února na ruských Indymédiích zablokován jako spam. O týden později, 10. února, ale už byl přijat. Článek z 2. února se znovu objevil na přehledu tisku amerického ministerstva pro ochranu životního prostředí a Evropského parlamentu. Celosvětový zákaz zbraní, které jsou v zásadě zbraněmi hromadného ničení a jejichž používání by znamenalo lidvidaci přirozeného lidského světa a destrukci demokracie, tedy teď závisí na rozhodnutí Ruska a Číny připojit se k jednáním.

Nedostatkem původního článku na toto téma je, že se nezmiňoval o alternativních technologiích dálkového ovládání lidského nervového systému.

V návrhu zákona o zákazu rozmisťování zbraní ve vesmíru z roku 2000 vyjmenoval Dennis J. Kucinich následující technologie dálkového ovládání činnosti lidského mozku, poškozování zdraví či zabíjení lidí: "systémy umístěné na zemi, na moři nebo ve vesmíru, používající záření, elektromagnetické, psychotronické, zvukové, laserové nebo jiné energie, směrované na jednotlivé osoby nebo populace za účelem informační války, ovládání nálady nebo mysli jednotlivých osob nebo populací". Je možné, že psychotronické zbraně, které uváděl, jsou založené na principu nelokálního spojení elektronů a fotonů. Stejně tak je možné, že vývoj fyzikálního výzkumu odhalí ještě další koncepty dálkového působení na lidský mozek a nervovou soustavu. Pokud by tedy došlo jenom k zákazu elektromagnetického ovládání lidského mozku, nebude tím ještě uzavřena cesta k nedokazatelnému zbavování lidí jejich svobody, jejich zdraví a jejich životů. V tomto směru je moderní věda schopná vytvořit mezi vládami a občany nepřekonatelnou propast.

Petici české vládě za zákaz dálkového ovládání činnosti lidského mozku je možné podepsat na adrese http://www.petice24.com/petice_za_zakaz_dalkoveho_ovladani_innosti_lidskeho_mozku

Petici všem vládám světa na adrese http://www.avaaz.org/en/petition/Ban_of_remote_control_of_the_functioning_of_human_nervous_system_and_brain/?launch pokud se pod touto peticí podepíše dost lidí, může jí organizace AVAAZ zařadit do svého hlavního programu a získat pod ni milióny podpisů.

Článek byl publikován 11.2.2013


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.