Proslov před bitvou

Existuje vojenská tradice, že velitel prosloví vojákům před bojem poslední řeč. Zde je proslov nadporučíka prvního batalionu královského irského regimentu, Tima Collinse.

Jdeme osvobozovat, nikoliv dobývat. Nebudeme vztyčovat naši vlajku v jejich zemi.

Vstupujeme do Iráku, abychom osvobodili jejich lid a jediná vlajka, která bude vlát nad touto starobylou zemí, je jejich vlastní. Respektujte to.

Jsou tam lidé, kteří v tomto okamžiku ještě žijí, a kteří za okamžik žít nebudou. Ty z vás, kteří nechtějí jít na tuto cestu, nebudeme posílat.

Co se těch ostatních týče, očekávám od vás, že zatřesete světem. Vymažte je, jestliže se proto rozhodli. Ale pamatujte: jste-li zuřiví v bitvě, buďte velkodušní ve vítězství.

Irák je plný historie. Je to místo Rajské zahrady, místo Potopy světa a místo, kde se narodil Abraham. Zacházejte s tou zemi mírně.

Uvidíte věci, které nelze zaplatit penězi, a museli byste dlouho hledat, abyste našli lidi více slušné, šlechetné a vzpřímené, než ty v Iráku.

Nezacházejte s nimi jako s uprchlíky, jsou ve vlastní zemi. Jejich děti budou žít v bídě v dlouhém čase, který je čeká. Budou vědět, že světlo svobody jste jim přinesli vy.

Budou-li v této válce oběti, připomeňte si, že když se ráno probudili a oblékli, neměli v plánu ten den zemřít.

Ponechte jim důstojnost ve smrti. Pohřběte je správně a označte jejich hroby.

Doplnění vydavatele: Ten člověk věří, že jedná správně, že jeho armáda vstupuje do Iráku opravdu proto, aby osvobozovala. Stejně, jako v předchozím článku věří senátor Robert Byrd, že za útokem z 11.září stojí al-Káida, a že celá ta agónie, kterou Amerika prochází, je jen jakýsi omyl, nedorozumění, neplánovaný přehmat.

Oba (senátor Byrd i nadporučík Collins) jsou zjevně slušní a přemýšliví lidé. Bohužel, jsou také naivní. Ve své slušnosti zjevně nechápou, že by to mohlo být jinak.

Až poznají, že byli zneužiti, bude to pro ně bolestivý šok. A věřím, že to poznají, neboť jsou dostatečně moudří.

Zdroj: kuro5hin