Výbušná analýza: Jak se kradlo za Fischera

Tvrdí to analýza, která se několik dní před prvním kolem přímé volby prezidenta objevila na stránkách Iniciativy Nechceme Fischera.

Podle téměř třicetistránkového materiálu s názvem "Analýza: Předseda vlády ing. Jan Fischer a jeho podíl na podvodných zakázkách v Armádě ČR v letech 2009-2010" se měl Jan Fischer coby premiér podílet na řadě extrémně předražených armádních zakázek. Tyto jednotlivé kauzy pak materiál podrobně rozebírá a detailně popisuje. - celá analýza ke stažení zde

"Z uvedených nejvíce předražených armádních kontraktů podepsaných a realizovaných v letech 2009-2010 je evidentní, že o všech obřích a podvodných zakázkách v letech 2009 – 2010 Jan Fischer nejenže věděl, ale jako předseda vlády o nich rozhodoval, rozhodoval o jejich projednání ve vládě, hlasoval pro ně a jako předseda vlády i podepisoval příslušná Usnesení vlády, která de facto ´legalizovala´ tyto podvodně předražené armádní zakázky," píše se v závěru analýzy. Anonymní autor si pak klade otázku, co Fischer za toto své konání obdržel.

Materiál v úvodu popisuje systém "podvodných" nákupů armádní techniky a materiálů založený na zprostředkovatelských soukromých firmách.

Ten se používal zejména v době působení Miroslava Kalouska ve funkci ekonomického náměstka ministra obrany.

"Důvod byl jediný – zastřít skutečné prodejní ceny tuzemských i zahraničních výrobců vojenské techniky a materiálu a vytvořit tak podmínky pro obohacování se politiků (a částečně i politických stran), kteří o nákupu vojenské techniky a materiálu rozhodují, nekontrolovatelnými provizemi ze zisku získaného prostřednictvím uměle navýšených a předražených prodejních cen armádní techniky a materiálu. Provize se pak politikům vyplácejí prostřednictvím řady pro tyto účely uměle založených zahraničních ´poradenských´ firem, působících většinou v daňových rájích, kde fakticky nejde dohledat majitele firem ani bankovních kont," popisuje systém zmíněná analýza.

Zjištěním, plynoucím z analýzy zakázek resortu obrany realizovaných přes prostředníky, podle dokumentu vyplývá, že jen od roku 2004 tímto způsobem resort obrany realizoval nákupy vojenské techniky a služeb za více než 12 mld. Kč.

Svého rozkvětu ovšem systém dosáhl za premiérování Jana Fischera.

"Jak ukazují finanční analýzy, tento podvodný systém uměle navyšovaných cen při nákupu vojenské techniky a materiálu dosáhl obludných rozměrů především v letech 2009-2010 za úřednické vlády Jana Fischera, když jeho bezprostředním organizátorem a realizátorem byl místopředseda vlády a současně i ministr obrany Martin Barták, Fischerův blízký přítel a bývalý člen volebního štábu, ze kterého oficiálně odešel po zahájení svého trestního stíhání," píše se dále v textu.

Fischer s tichou podporou Hávy a Smrže

Jan Fischer byl podle analýzy pouze "nástrojem“ Mirka Topolánka, Martina Bartáka a Miroslava Kalouska. K jeho nejbližším spolupracovníkům kromě Martina Bartáka dále patřili náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva a rovněž i Štefan Füle, kterého dokonce Jan Fischer jmenoval ministrem bez portfeje.

Významný vliv na Jana Fischera měli i lobbisté Vladimír Mlynář (který se stal Fischerovým poradcem), Jan Dobrovský (v té době předseda dozorčí rady Czech Coal).

Přes Miroslava Kalouska měl Jan Fischer i silnou tichou podporu podnikatelů Richarda Hávy (OMNIPOL) a Bartákova přítele Michala Smrže (MPI GROUP), stojí dále v analýze.

Materiál si všímá především Martina Bartáka, místopředsedy vlády a ministra obrany ve Fischerově kabinetu, který byl Fischerovým přítelem a klíčovým spolupracovníkem.

Shrnuje některé jeho kauzy z doby před nástupem Fischera, podrobněji pak ale rozebírá ty, které proběhly v letech 2009 a 2010, tedy v době překlenovací úřednické vlády vedené bývalým statistikem.

"I přes nastupující ekonomickou krizi došlo právě v roce 2009 k prudkému a bezdůvodnému nárůstu výdajů resortu obrany realizovaných prostřednictvím zprostředkovatelských firem (Iveco, servis CASA apod.). Tento nárůst je jednoznačně důsledkem přijatých vládních rozhodnutí v čele s předsedou vlády Janem Fischerem a ministrem obrany (současně i místopředsedou vlády) Martinem Bartákem," uvádí analýza.

Vedle nákupů skrze prostředníky docházelo s nástupem vlády Jana Fischera a Martina Bartáka podle analýzy i k realizaci dalšího podvodného záměru - specifické armádní služby, jako je správa armádních skladů, údržba vojenské techniky nebo zajišťování zbraní a munice pro případ mobilizace, se měly převést na konkrétní skupiny zprostředkovatelských soukromých firem. To vše, píše se v dokumentu, bez jakékoliv analýzy nebo poptávky ze strany specialistů armády nebo ministerstva obrany. Jednalo se např. o firmy OMNIPOL, STV Group, MPI Group apod., často s formálním zaštítěním účastí některého ze státních podniků.

"Bez ohledu na to, že rozsah a obsah mobilizačních činností zpravidla podléhá vysokému stupni utajení a jejich nácvik musí nedělitelně patřit k systému přípravy resortu Ministerstva obrany (včetně AČR) na zvládání krizových situací. Předání těchto armádních činností soukromým firmám znamená pro Armádu faktickou ztrátu kontroly nad jejich stavem. Vysoce specializované a kvalifikované činnosti, související se skladováním munice a údržbou vojenské techniky, zase patří k základnímu souboru dovedností, které si musí ozbrojené síly zachovat pro případ nutnosti jejich řešení v misích nebo v případném rozsáhlejším nasazení AČR."

Hlas z armády správnost analýzy potvrzuje

Redakce požádala o reakci odborníky z Armády České republiky. Podařilo se nám získat vyjádření bývalého ředitele úřadu pro vyzbrojování Ministerstva obrany Jaroslava Štefce, kterému jsme analýzu zaslali o poprosili ho o komentář.

"Zpráva po věcné stránce dobře popisuje jednotlivé kauzy Fischerova vládního angažmá. Kauzy jsou správně zarámovány věcně i časově, uváděné informace jsou pravdivé a lze je doložit dokumenty. Nejedná se tedy o žádný ´pamflet´, ale (podle mého názoru) ´na zakázku´ připravenou zprávu, která má dokumentovat nezájem pana Fischera o chod státu v době, kdy byl premiérem, a naznačit, že za jeho prezidentování by to nebylo lepší," uvedl Štefec pro Prvnizpravy.cz ve svém závěrečném shrnutí dvoustránkového vyjádření - celou jeho analýzu čtěte zde.

Fischer: Jsou to pravdy a polopravdy

Redakce požádala Jana Fischera o vyjádření. Ten pro Prvnizpravy.cz namítl, že je velice zvláštní, když se podobné anonymní zprávy objevují zásadně několik málo dnů před volbami, ve chvíli, kdy je spuštěna negativní kampaň.

Tvrdí, že v uvedeném textu jsou pravdivé informace namíchány s polopravdami a zavádějícími tvrzeními.

"Ze všech zmíněných ´kauz´, rozhodovala vláda jako celek pouze u dvou z nich. Například u nákupu radiolokátorů Arthur se ale ´analýza´ snaží navodit dojem, že tomu tak bylo, a jako důkaz uvádí usnesení vlády. V něm ovšem vláda rozhodovala pouze o navýšení počtu vojáků v Afghánistánu, nikoliv o předmětné záležitosti, jak se snaží ´analýza´ čtenáři vsugerovat," uvedl Fischer. - čtěte Fischer k analýze: Budu rád, když se to vyšetří

Analýza jmenuje konkrétní kauzy

Třicetistránkový dokument podrobně popisuje jednotlivé podivné kontrakty, které osobně schvaloval předseda vlády Jan Fischer a jeho vláda.

Jsou jimi například předražený nákup lehkých obrněných vozidel IVECO, kdy byla z iniciativy ministra obrany Martina Bartáka a se souhlasem premiéra Jana Fischera podepsána smlouva na nákup 90 lehkých obrněných vozidel IVECO za celkovou sumu 3,62 miliardy korun.

"Cena 3,62 mld. Kč je však pouze z části tvořena dodávkami od firmy IVECO, resp. PRAGA-Export, s.r.o. Prakticky polovinu ceny dodávky tvoří zbraňová nástavba (věž) PROTECTOR M151 od norské společnosti Kongsberg (pro celkem 79 vozidel), kterou jako subdodavatel dodává společnost OMNIPOL a.s. (Háva). Rušičky mobilních signálů do vozidel však dodávala společnost MPI GROUP (Smrž), čímž se na tomto kontraktu podílejí všichni zainteresovaní – nejvýznamnější zprostředkovatelé na českém zbrojním trhu Háva a Smrž! Kompletní montáž vozidel (nástavby, vnitřní vybavení) paradoxně probíhá ve Vojenském opravárenském podniku 025 Nový Jičín, s.p., který tedy mohl realizovat pro MO kompletní dodávku vozidel ve své režii bez jakékoliv provize prostředníkům, a stát mohl ušetřit nejméně 1 miliardu Kč."

Společnost PRAGA-Export s.r.o. získala zakázku bez výběrového řízení a resort obrany ani v jednom případě nevyžadoval po tomto dodavateli žádné zkušenosti z předešlých kontraktů. Ve veřejném rejstříku v době uzavření smlouvy za 3,64 miliardy Kč bez výběrového řízení navíc nebyly dostupné podklady a informace, ze kterých by bylo možné ověřit, jak a v jakém rozsahu probíhá hospodaření této společnosti.

Dalším podvodem byla skutečnost, že přes původně proklamovaný záměr vyhlásit soutěž bylo zvoleno přímé zadání s odůvodněním společného postupu se Slovenskem, které mělo odebrat dalších 40 ks vozidel, což ale Slovensko později popřelo.

Jiným příkladem je předražený nákup radiolokátoru Arthur, který armáda nakoupila už v roce 2004, ale od roku 2010 měla být na základě zvláštní smlouvy poskytována k radiolokátoru servisní podpora za 72 milionů Kč bez DPH ročně. Ačkoli řada armádních generálů (Picek, Opata, Krejcar) se rozhodla nepokračovat v jednání o nákupu servisu vzhledem k finanční náročnosti tohoto projektu, do vývoje zasáhlo vedení ministerstva obrany a smlouvy byly prosazeny. Kauza podle analýzy opět vykazuje typické znaky umělého navyšování nákladů na realizaci zakázek v resortu obrany.

"Z dostupných materiálů je zřejmé, že smluvní cena na dodávku servisní podpory byla stanovena bez analýzy skutečných potřeb resortu obrany a bez základní znalosti reálných nákladů na životní cyklus systému. Přijatý systém podpory, kdy veškeré problémy řeší pracovníci dodavatele, navíc omezuje možnost výcviku obsluh a techniků v provádění údržby a oprav systému, což se může v případě nasazení RL v zahraničních misích projevit jako fatální problém."

Předražená byla i servisní smlouva k letounům CASA C-295M. Z původně předpokládaných dvou miliard a 300 milionů se cena za tři španělské letouny „vyšplhala“ na 3,6 miliardy a později přiblížila až k částce 4 miliardy Kč. Podle původní kalkulace nákladů na servis neměla hodnota servisu převýšit 400 milionů korun. Smlouva se společností OMNIPOL a.s. však zní na 982,5 milionů korun, tedy více než dvojnásobek. Navíc jen na roky 2010 až 2013, ačkoliv životnost každého letadla je zpravidla 20 až 30 let.

"Kauza je typickou ukázkou umělého navyšování nákladů na realizaci zakázek v resortu obrany. Zainteresované osoby se zde navíc rozdělením zakázky dopouštějí podvodu, protože navýšily cenu o tzv. „servisní smlouvu“ v rozporu s předcházejícím souhlasem vlády, aniž na to kabinet Jana Fischera jakkoliv reagoval. Z cenové nabídky od EADS z roku 2005 vyplývá, že minimálně v sekci vyzbrojování MO bylo známo, že lze servis čtyř letounů CASA C-295M pořídit přímo od výrobce za cca 266 milionů korun (bez DPH). Plnění rámcové servisní smlouvy sjednané s firmou Omnipol, a.s. v roce 2010 za ministra obrany Martina Bartáka je však více než 3x dražší. To vše se dělo s vědomím a s přímou podporou předsedy vlády Jana Fischera!" shrnuje analýza.

Předražený projekt "Hotelový a ubytovací komplex v Ústřední vojenské nemocnici Praha" je také mediálně známý a Janu Fischerovi často vyčítán.

Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu utratily ministerstvo obrany a nemocnice za poradenské služby spojené s projektem ve vojenské nemocnici 42 milionů korun. Dalších 130 milionů se ÚVN zavázala uhradit konsorciu Prague Military Hospital Concession za to, že spolupráci ukončilo, a dále přislíbila vyplacení až 45 milionů korun jako další případné náklady vzniklé v souvislosti s vypovězením smlouvy (celkem tedy cca 217 miliónů korun).

Vláda premiéra Jana Fischera schválila nevýhodnou smlouvu na svém posledním jednání před volbami.

"Kauza vykazuje typické znaky umělého navyšování nákladů na realizaci zakázek v resortu obrany. Jednání úzkého okruhu zainteresovaných osob (MO a jeho nejbližší spolupracovníci) vykazuje prvky podvodu a spiknutí s cílem navýšit hodnotu zakázky a pravděpodobně tak získat část prostředků státu jako úplatek za „služby“ vítězi soutěže pro sebe a další osoby / organizace," píše se v analýze.

Podle materiálu tomu nasvědčuje i skutečnost, že na uvedeném jednání vlády oficiálně vystoupila tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, která předložila vládě analýzu poradenské firmy Deloitte, varující před arbitráží ze strany vítěze tendru (Prague Military Hospital Concession) v případě neuzavření smlouvy. "Přitom Jurásková neměla formálně ani věcně s celým projektem nic společného, její vystoupení bylo pravděpodobně připraveno a prosazeno jejím náměstkem M. Šnajdrem, který má blízko k Tomáši Chrenkovi. Tento krok potvrzuje informace o Chrenkově zájmu o privatizaci vojenského zdravotnictví, zejména o lukrativní střešovickou ÚVN a Ústav leteckého zdravotnictví v Dejvicích."

Další podivná smlouva, která se udála za vlády Jana Fischera a ministra obrany Bartáka v letech 2009-2010, se týkala podivných nákupů náhradních dílů pro vrtulníky MI-8, MI-17 a MI-24, realizované pro Armádu ČR přes státní podnik LOM Praha.

Firma THT Ostrava s.r.o. prodávala v předcházejících letech 2005-2009 státnímu podniku LOM jimi vyráběné hydraulické teflonové hadice pro vrtulníky v průměru za 5 mil. Kč ročně. V období let 2009 a 2010 prudce stoupla hodnota dodávek pro Armádu o více než 200 mil. Kč (cca 250 mil. Kč), když se tato firma „přes noc“ stala obchodníkem-dodavatelem vrtulníkových listů, přitom necertifikovaných pro vojenské použití, od firmy SARŽ z ruského ULAN UDE na Dálném východě! Předseda vlády Jan Fischer a ministr obrany Martin Barták nad těmito netransparentními obchody zavírali oči!

Pronájem diskových datových úložišť a archivu resortu obrany firmě MHM Computer je podle analýzy další podivný projekt, který vznikl za vládnutí pánů Fischera a Bartáka. Jedná se o pronájem diskových datových úložišť a archiv resortu Obrany v celkové ceně 96 330 tis. Kč.

"Celé zadání bylo postaveno tak, aby vyhrála firma MHM Computer. V zadání totiž byly uvedeny požadavky na konkrétní hardware, který v ČR dodávala jediná firma – MHM Computer. Přitom by bylo daleko výhodnější, kdyby si celou kapacitu pro ukládání dat MO koupilo; pořízení by bylo v horizontu dvou let sice dražší, ale zato by se ve střednědobém horizontu celý systém podstatně zlevnil, a navíc by byly citlivé armádní údaje pod 100% kontrolou armády. Nájemní smlouva připravená za ministra Bartáka byla podepsána 12. 7.2010, platí do 30. 11. 2013 a je jasné, že smlouva bude muset být prodloužena, jinak by armádní resort o citlivé a utajované údaje mohl i přijít! Ze samotné smlouvy je evidentní, že je „šita“ na prodlužování smlouvy na další a další roky, protože jiné řešení momentálně není. Mezi znalci prostředí se povídá, že evidentní zájem na této firmě měl M. Kalousek. Celkově firma MHM Computer obdržela od Ministerstva obrany od roku 1994 do roku 2010 zakázky za minimálně 750 mil. Kč. Jen za finanční informační systém, zaváděný od roku 1994 za náměstka M. Kalouska, zaplatila Armáda ČR více než 500 mil. Kč, přičemž původní plán počítal s investicí ve výši necelých 37 mil. Kč!"

Analýza se zabývá i předraženými nákupy armádní výstroje od zprostředkovatelských firem, kdy jsou tradiční kvalitní a prověření výrobci z České republiky programově vytlačováni z trhu a nahrazováni výrobky z Číny a dalších asijských zemí.

Občanská iniciativa "Nechceme Fischera" funguje od listopadu 2012. Za dva měsíce se jí podpořilo na Facebooku shromáždit 8 500 lidí, kteří ji podporují, což je jen o málo méně než prezidentský kandidát Jan Fischer za shromáždil za 3/4 roku.