Dočkáme se zákazu psychotronických zbraní?

V březnu loňského roku řekl tehdejší ruský ministr obrany, Anatolij Serďjukov: „Vývoj nových zbraní, založených na nových fyzikálních principech, zbraní používajících směrovanou energii, geofyzikálních zbraní, zbraní používajících vlnovou energii, genetických zbraní, psychotronických zbraní atd., je součástí státního programu obstarávání zbraní na roky 2011 až 2020“.

Světová media reagovala na zmínku o možném začátku otevřeného používání zbraní, umožňujících dálkové ovládání lidského mozku, zveřejněním dávno publikovaných (v 60. letech minulého století) vědeckých experimentů s použitím elektromagnetických vln k vysílání jednotlivých zvuků do lidského mozku, ale vyhýbala se jakékoli zmínce o tom, že probíhá v této oblasti na celém světě intenzivní vědecký výzkum. Jenom kolumbijské noviny El Spectador uveřejnily článek, který připouštěl celý rozsah možností dálkového ovládání činnosti lidské nervové soustavy (český překlad na Zvědavci) a britský Daily Mail napsal, že výzkum elektromagnetických zbraní probíhal tajně v USA a v Rusku od 50. let minulého století a že ukázal, že „nízkofrekvenční vlny nebo paprsky mohou působit na mozkové buňky, změnit psychologické stavy a umožnit přenos vnuknutí a příkazů přímo do myšlenkových procesů lidí… ovládat chování obětí nebo je dokonce dohnat k sebevraždě“.

V roce 1975 neuropsycholog a ředitel Behaviorální radiologické laboratoře lékařského centra amerického Úřadu pro veterány, Don R. Justesen, z neznalosti skutečnosti, že se jedná o státní tajemství, zveřejnil, v článku o vlivu mikrovln na chování živých bytostí v časopise American Psychologist, výsledek pokusu, který mu telefonicky sdělil jeho kolega Joseph C. Sharp, který pracoval na projektu Pandora amerického vojenského námořnictva. Don R. Justesen ve svém článku psal, že si Joseph C. Sharp a jeho kolega nechali do mozku vysílat mikrovlnami zpracovanou nahrávku vyslovených číslic od 1 do 9 a rozeznávali je (str. 396). O tom, že byl systém mikrovlnného přenosu řeči do mozku později přiveden k dokonalosti svědčí dokument, který se objevil v roce 1997 na webové stránce amerického ministerstva životního prostředí. Na stránce byl projekt „Komunikace prostřednictvím mikrovlnného sluchového účinku“ popsán jako „revoluční technologie, která nabízí rádio frekvenční komunikace s nízkou pravděpodobností zachycení“ a konstatovalo se, že „proveditelnost systému byla potvrzena jak s použitím laboratorních systémů o nízké intenzitě tak s vysoce výkonnými vysílači“. V lednu 2007 psal Washington Post, že v roce 2002 patentovala výzkumná laboratoř amerického válečného letectva technologii, která umožňuje vysílání slov do mozku pomocí mikrovln a že na základě žádosti podle zákona o svobodě informací, bylo zveřejněno, že patent byl založen na experimentech s lidmi, při kterých vědci, v roce 1994, přenášeli do lidských hlav stěží srozumitelné věty. Podle Washington Postu výzkum pokračoval nejméně do roku 2002 a podléhá zákonu o zachování státního tajemství.

Jak už ale bylo řečeno, světové sdělovací prostředky se vyhýbají tomu, zveřejnit celý rozsah pokroku ve výzkumu ovládání lidského mozku. Robert Becker, který byl dvakrát nominován na Nobelovu cenu za objev účinku elektromagnetismu na léčení zlomenin, uvádí ve své knize „Elektrické tělo“ (Body Electric) pokus J. F. Schapitze z r. 1974. Pokus byl zveřejněn na základě žádosti podle zákona o svobodě informací. J. F. Schapitz uvedl pokus slovy: „V tomto pokusu bude ukázáno, jak může být mluvené slovo hypnotizéra sděleno také elektromagnetickou energií přímo do podvědomých částí lidského mozku… aniž by osoba, vystavená takovému vlivu, měla možnost vědomě kontrolovat ukládání informace.“ V rámci pokusu měli dobrovolníci např. zodpovědět 100 otázek, lehkých i velmi technických, a potom jim měly být do mozku vyslány odpovědi na otázky, na které neuměli odpovědět, špatné odpovědi na otázky, na které odpověděli dobře a zapomenutí jiných správných odpovědí. Po 14 dnech si test měli zopakovat. Výsledky druhého testu nebyly zveřejněny. Při pokusech bylo zřejmě použito ultrazvuku přenášeného mikrovlnami. Ultrazvuk mozek vnímá, ale člověk si tyto vjemy neuvědomuje. Tímto způsobem tedy mohou být lidé, aniž by si to uvědomovali, programováni k různým činnostem podobně jako v hypnóze. Robert Becker přišel, díky těmto svým publikacím a odporu k budování americké antény pro komunikace s vojenskými ponorkami v mozkových frekvencích, o dotace na výzkum a jeho vědecká kariéra tím byla ukončena.

Ruské sdělovací prostředky se ptaly, jestli metody vysílání ultrazvukových pokynů do mozku nebylo použito při vraždě generála Rochlina, kterého zastřelila jeho žena ve dvě hodiny ráno ve spánku po nevzrušeném telefonickém rozhovoru se svou přítelkyní. Spekulovalo se, že přítelkyně mohla v rozhovoru použít slova, která měla nastartovat podvědomě uloženou akci. Před svým zavražděním generál Rochlin plánoval armádní protesty proti reformě armády a chodil do redakcí ruských novin upozorňovat, že by mohl být brzy zabit při autonehodě, pitce nebo při manželské hádce (Ruský týdeník “Argumenty I Fakty”, číslo 32, srpen 2003, “Versii ubijstva generala Rochlina”).

Vysílání lidské řeči do mozku prostřednictvím elektromagnetických vln přitom patří ke složitějším operacím. Ovládání lidských citů, které motivují lidské myšlení a rozhodování, musí být podstatně jednodušší než vysílání myšlenek do mozku. Lidé, kteří tvrdí, že se stali oběťmi experimentů s těmito zařízeními, si kromě toho, že slyší hlasy a mají falešné pocity (včetně orgasmů), také stěžují na bolesti vnitřních orgánů, které lékaři nejsou schopni diagnostikovat.

V listopadu 2000 konstatoval bezpečnostní výbor ruské Státní dumy, že prostředky umožňující kontrolu lidského nervového systému nebo poškození lidského zdraví má k dispozici mnoho moderních vlád. Mnohé nasvědčuje tomu, že jsou tyto technologie, v rozporu s norimberskými zákony, zkoušeny bez předběžného souhlasu i na lidech. V roce 2001 psaly noviny americké armády, Defense News, že Izrael zkoušel tyto zbraně na Palestincích a na působení těchto zbraní si stěžoval i svržený honduraský prezident Manuel Zelaya, když byl obklíčen honduraskou vojenskou policií na brazilském vyslanectví v Hondurasu. Na otázku novinářky z Democracy Now, Amy Goodman, jestli je mu známo, že honduraská armáda má k dispozici takové zbraně, odpověděl, že ano. Během pokusu o státní převrat, v srpnu 1991, generál Kobec varoval obhájce ruského Bílého domu před použitím psychotronických zbraní (Komsomolskaja pravda, 7.9.1991, O. Volkov, „Sluchi o tom čto nam davili na psychiku něpotvěrždalis. Poka“, Slovanská knihovna) a těsně po zmařeném puči uveřejnila Komsomolskaja pravda prohlášeni Viktora Sedleckého, viceprezidenta Ligy nezávislých vědců SSSR. Viktor Sedleckij v něm sděloval: "Jako odborník a právnická osoba prohlašuji: v Kyjevě byla zahájena sériová (a to je velmi vážné) výroba psychotronických biogenerátorů a jejich zkoušky. Nemohu tvrdit, že během puče byly použity právě kyjevské generátory. Nicméně skutečnost, že byly použity je pro mne evidentní. Co to jsou psychotronické generátory? Je to elektronické zařízení, které vyvolává v lidském organismu efekt řízené kontroly. Zejména působí na levou a pravou hemisféru kůry hlavního mozku. Na tom je založen projekt USA Zombie 5”. Viktor Sedleckij dále napsal, že kvůli nezkušenosti obsluhujícího personálu tento pokus neuspěl (Komsomolskaja pravda 27.8.1991, "Avtory programy Zombi obnaruženy v Kieve" , Slovanská knihovna, elektronická kopie článku).

V USA se v současné době připravuje přes 500 lidí podat společnou žalobu na americký stát a připojují se k nim stále další. V Rusku si na dálkovou manipulaci své nervové soustavy stěžuje možná až 2000 lidí, stovky lidí v Japonsku a desítky lidí v Číně a v Indii. V Evropě jich je přes 200. Ruský politik, Vladimír Lopatin, který předkládal v ruské Státní dumě návrh zákona, který měl zakázat používání těchto prostředků, v zásadě přiznal, že se s těmito zařízeními experimentuje na lidech, když v knize “Psychotronická zbraň a bezpečnost Ruska” (nakl. Sinteg, Moskva, 1999 – úryvky v angličtině - napsal: „Kompenzace škod a ztrát spojených se společenskou rehabilitací osob, trpících destruktivním informačním vlivem musí být uskutečněna v soudním řízení“ (většina z těchto lidí totiž prochází psychiatrickými léčebnami). V USA se Vladimir Lopatin sešel s Richardem Cheneym a byl označen za „vůdce nového druhu sovětských disidentů“. Nejspíš proto už v současné době Vladimir Lopatin ve vrcholné ruské politice nefiguruje.

Skutečnost, že jsou tyto výzkumy celé desítky let utajovány, lze vysvětlit dvěma způsoby. Za prvé, že ve světě probíhají tajné závody ve zbrojení, ve kterých se jednotlivé mocnosti pokouší získat rozhodující náskok nad ostatními a nakonec tak ovládnout svět a za druhé, že si vlády ponechávají tyto technologie v rezervě pro případ, že by nedokázaly zvládnout demokratickými prostředky krize, ke kterým může svět dospět v důsledku špatného rozhodování vlád. V obou případech povede použití těchto technologií ke konci éry svobody a demokracie v lidských dějinách. Podle bývalého ruského ministra obrany Serďjukova zbývá do oficiálního zařazení těchto zbraní do ruské výzbroje nejvýš osm let. Přitom Ruská Státní duma a potom i Meziparlamentní shromáždění Svazu nezávislých států se v roce 1997, kdy začal být uváděn do provozu americký systém HAARP, který je schopen rozvibrováním ionosféry zasahovat velké oblasti zeměkoule elektromagnetickými vlnami v mozkových frekvencích http://nova.stanford.edu/~vlf/publications/2007-13.pdf (v tomto pokusu nebyly použity mozkové frekvence, ale systém HAARP je schopen v nich vysílat), obrátily na OSN, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Evropskou radu s návrhem, aby byla uzavřena mezinárodní konvence zakazující tzv. informační válku a cirkulaci informačních zbraní. Podle ruského deníku Segodňa byla v březnu 1998 tato otázka prodiskutována s generálním tajemníkem OSN Kofi Ananem a ruská iniciativa byla zahrnuta do pořadu jednání Valného shromáždění OSN. Iniciativa se zřejmě nedostala na pořad jednání, protože se k ní odmítly připojit majitelé budovaného systému HAARP, USA. Deník Segodňa v článku psal o "mysteriózních informačně-psychologických" prostředcích, které jsou schopny poškodit zdraví, způsobit smrt nebo "zablokovat na podvědomé úrovni svobodu lidské vůle, způsobit ztrátu schopnosti politické, kulturní a jiné sebe identifikace lidské bytosti" a dokonce způsobit "destrukci nedělitelného informačního a duchovního prostoru Ruské federace". 1, 2, 3. I v americkém kongresu se v roce 2000 nakrátko objevil návrh zákona zakazujícího tyto zbraně. Potom ale byla z návrhu zákona o zákazu rozmisťování zbraní ve vesmíru Dennise J. Kucinicha, část zakazující dálkové ovládání tělesných funkcí a mozků lidí, vypuštěna. Také Evropský parlament vydal v roce 1999, po svědectví amerického autora knihy o systému HAARP, Nicka Begicha, které Evropský parlament zřejmě přesvědčilo o možném použití systému HAARP k dálkovému ovládání mozků celých populací, výzvu k zákazu manipulace lidských bytostí. Ve zprávě orgánu Evropského parlamentu pro vědecká a technologická hodnocení (STOA) “Technologie ovládání davu” je citován původně navržený text rezoluce. Vyzývá se v něm k „mezinárodní dohodě o globálním zákazu výzkumu a vývoje… zaměřeného na využití znalostí o chemickém, elektrickém, zvukově vibračním a jiném fungování lidského mozku k vývoji zbraní, které by mohly umožnit manipulaci lidských bytostí, včetně zákazu jakéhokoli s o u č a s n é h o (proloženou mnou) nebo možného rozmístění takových systémů“. Ve stejné době ale od tohoto záměru evropské státy ustoupily, když přijaly, v rámci NATO, americkou doktrínu nesmrtonosných zbraní. V citované zprávě STOA se píše: „V říjnu1999 ohlásilo NATO novou politiku nesmrtonosných zbraní a jejich zařazení do spojenecké výzbroje“ (na stránce dole, druhý odkaz, str. xlv) a že „v roce 1996 nesmrtonosné nástroje identifikované americkou armádou zahrnovaly… systémy směrované energie“ a „radiofrekvenční zbraně“ (str. xlvi). Systém směrované energie je v dokumentu dále definován jako „systém směrované energie určený k tomu, aby shodnými radiovými frekvencemi zasahoval do činnosti lidského mozku na úrovni nervové synapse“ (na stránce dole první odkaz apendix 6:67). Od roku 1999 uplynulo 13 let, během kterých byly tyto systémy nepochybně zdokonalovány.

V roce 1970 napsal budoucí poradce prezidenta Cartera pro národní bezpečnost, Zykmund Brzezinski, knihu “Mezi dvěma epochami, americká úloha v technotronické éře” (Between Two Ages, America’s Role in the Technetronic Era). V knize předpovídal, že s vývojem technologie “vznikne více ovládaná a řízená společnost”, kontrolovaná elitní skupinou, která využije pokračujících sociálních krizí k “použití nejnovějších technik ovlivňování chování veřejnosti a udržování společnosti pod přísným dohledem a kontrolou”. Použití technologií ovládání mozků předpovídala i studie Institutu strategických studií Vysoké školy vojenské americké armády z roku 1994. Scénář, umístěný do roku 2000, vycházel z nárůstu terorismu, obchodu s drogami a kriminality a dovozoval: „Prezident tak byl přístupný použití druhu psychotechnologie, která tvořila jádro revoluce ve vojenství…technologie změnila způsob použití síly, věci jako osobní odvaha… se staly zbytečnými… Bylo třeba, abychom přehodnotili morální zábrany, které nám bránily manipulovat mozky domácích i zahraničních nepřátel… Soustavným úsilím a velmi sofistikovanou uvědomovací kampaní byly změněny staromódní pojmy soukromí a národní suverenity… Pomocí všeobsáhlé meziagenturní integrované databáze byli po celém světě identifikováni lidé, kteří by mohli podporovat povstání. Ti byli zařazeni do kategorií ‘možný’ nebo ‘aktivní’ a na každého z nich byla vyvinuta… sofistikovaná simulace osobnosti”. Institut strategických studií americké armády tedy předpokládal, že v roce 2000 budou tyto technologie na takové úrovni, že nebude problém, zbavit člověka jeho osobní svobody a přizpůsobit si jeho osobnost potřebám vládnoucí moci a ještě spíše byly tyto technologie na této úrovni už v roce 1994.

Pokusy seznámit veřejnost s existencí těchto zbraní jsou, vzhledem k tomu, že je jasné, že demokratická veřejnost by požadovala jejich okamžitý zákaz, systematicky potlačovány. Vladimír Lopatin psal: “Tajemství – to je v první řadě cesta, jak si zajistit krutou kontrolu nad lidmi… cesta ke spoutání jejich tvořivosti a jejich proměně na bioroboty” a také, že psychotronická válka “ve skutečnosti už probíhá bez vyhlášení války” a dále: “Psychotronické válce, včetně použití psychotronické zbraně… může být zabráněno jen když práce na ovládání mozku přestanou být zahaleny tajemstvím”.

Článek “Informační zbraně ohrožují demokracii a lidstvo”, předkládající hrozbu psychotronických zbraní, byl vymazán z webových stránek Britských listů, což se normálně nestává a sdílení jeho anglické verze, je zablokováno na Facebooku. Podobný článek v australském časopisu New Dawn byl také vymazán z jeho webové stránky. To se nesjpíš děje na pokyny vlád. Vlády si tedy nechávají otevřenou možnost nasadit tyto technologie proti nic netušícím občanům. O tom svědčí i fakt, že nikde na světě neexistuje zákon, podle kterého by použití této technologie vládou, bylo zločinem. Pouze v Rusku a v některých amerických státech existují zákony, které zakazují vlastnění těchto zbraní soukromými osobami. Např. v americkém státě Michigan je za to stejný trest jako za vlastnění atomové bomby nebo jiných zbraní hromadného ničení (15 let). Čtenářům, ke kterým se tento článek dostane a kteří si myslí, že by demokracie neměla zaniknout, bych proto doporučil, aby ho poslali svým známým. Petici české vládě za zákaz dálkového ovládání lidské nervové soustavy je možné podepsat na adrese http://www.petice24.com/petice_za_zakaz_dalkoveho_ovladani_innosti_lidskeho_mozku.