Rukojmí glorioly holokaustu

Máma vždy říkávala: „Vybírej si své přátele pečlivě.“

Izraelské bomby a rakety opět likvidují nevinné lidi v Gaze. Popsat to jako „válku“ by bylo příliš zdvořilé; je to čistá nemilosrdná řezničina ve velkém. Ale v USA je tento jasný akt terorismu popisován zdvořile, přinejmenším některými vysoce respektovanými médii, jako pouhý „na intenzitě nabytý konflikt“. Takový je názor Ameriky na teroristické činy Izraele.

V r. 2008 se prezident Barack Obama opakovaně chvástal „zvláštním vztahem“ Spojených států k Izraeli, když usiloval o své první zvolení. Během bitvy o znovuzvolení to však byla oficiální kritika Republikánů a Izraele, která ho z „narušování“ tohoto paktu obviňovala. Očividně je v očích kňučícího Netanyahu „narušení“ definováno jako americká podpora zhruba ve výši 8 milionů dolarů denně.

S populací mírně přesahující 7 milionů lidí dostává Izrael více americké pomoci, než jakákoliv jiná země na planetě. Obamovo rozhodné „distancování se“ znamená náklady 200,000 dolarů na pětičlennou rodinu každých deset let, podle Rady pro americké zájmy. Záznamy kongresu odhalují, že tato teroristická země dostává 1/5, či 3 miliardy dolarů, celkové roční pomoci poskytované USA.

Díky naprosté ignoranci dokonce ani někteří světa nejznalejší Američané naprosto netuší, (nebo jsou rozpolcení) o krvavé historii moderního Izraele.

Na základě kobercového bombardování 578 palestinských obcí a uvěznění nebo vyhnání 20 milionů lidí by bylo možné tvrdit, že moderní Izrael byl teroristickou zemí již od svého vzniku v r. 1947.

Sionistický bombový útok na hotel King David, který si 22. července 1946 vyžádal 21 životů a zranil 45 lidí, je považován za první příklad terorismu, jak ho dnes známe.

Potvrzené použití OSN zakázaných zbraní DIME a bílého fosforu proti lidem v Gaze, v r. 2009, je dalším důkazem pokračujících teroristických tendencí Izraele. Tato země bezostyšně útočí na své arabské sousedy, nebo jim vyhrožuje použitím svých 200 jaderných hlavic. Vzhledem k tomu, že Izrael nikdy nedodržel ani jednu rezoluci OSN proti němu, mají tyto země dobrý důvod cítit se znepokojeně.

Terorismus Izraele nekončí na Středním východě.

Loď amerického námořnictva USS Liberty byla napadena izraelskou armádou v r. 1967 a zabito bylo přes 200 lidí. Tento incident byl ututlán tehdejším americkým prezidentem Lyndonem Johnsonem, ale později, v r. 2003, byl nezávislou komisí uveden jako válečný akt. Izraelem bylo zabito mnoho Američanů, bez jakýchkoliv následků, včetně Rachel Corrie, 24leté mírové aktivistky přejeté buldozerem izraelskou armádou v r. 2003. Izrael také provádí intenzivní špionáž proti USA, podle GOA. Izraelský občan Jonathon Pollard je považován za nejnebezpečnějšího špiona v historii, přesto Izrael stále zuřivě volá po jeho propuštění. A k tomu všemu tento „spojenec“ běžně předává ukradenou americkou technologii nepřátelům.

Proč by měla jakákoliv civilizovaná společnost tak horlivě podporovat a financovat mezinárodního agresora a teroristickou zemi bez jakéhokoliv mravního svědomí? Jistě, pravda bolí, a je to výsledkem vnitřní víry, která je u každého Američana tak pevná, že již dokonce ani vědomě o této možnosti neuvažuje.

Nehledě na jakékoliv popírání náboženské podjatosti ve vztahu k Izraeli je to bolestivě zjevné. Neznám žádného amerického prezidenta nebo uchazeče o tuto funkci v moderní době, který by nenaklusal přímo do Izraele, aby tam políbil onu zasranou zeď mytologického náboženského významu.

Velká část z toho má co dělat se společnými žido-křesťanskými kořeny. Pro většinu Američanů jsou slova „sionista“ a „judaismus“ vzájemně zaměnitelná. Jakákoliv kritika sionismu je ignorantsky a agresivně napadána jako akt antisemitismu. Nemůže to být od pravdy dále. Judaismus je náboženství, zatímco sionismus je militantní teroristická ideologie, která prosazuje totálně judaistický stát řízený židovským právem (prakticky stejně, jako když je Al-Káida militantní organizací tvořenou muslimy, ale není to islámská vláda). Američtí křesťané mají také vrytu oblíbenou mytologickou víru, že Izrael je nějakým způsobem jedinečný, že jsou to „vyvolení“ lidé. Logika by diktovala zjevnou otázku: vyvolených kým? Jejich vlastním náboženstvím – takže koho jiného by měli prohlašovat za bohem povolané, než sebe – že by buddhisty?

Na vině jsou zde také události, jejichž rukojmím je Amerika, jako kultura, držena nepřetržitě přes sedmdesát let.

Islámská zkušenost těchto událostí je velmi odlišná; nebylo to součástí jejich světa, židovský holokoust byl evropskou událostí. Pro průměrného Íránce nebo Jordánce holokoust znamenal jen násilné odsunutí lidí z jejich rodné země Palestina a její osídlení jinými. Pouze díky ignoranci, ne ze zlé vůle, íránský prezident Ahmadinejad zpochybňuje židovský holokoust jak ho známe my (jestli ale spíš nebude pofiderní ta americká znalost… -- p.p.). Prostě nebyl součástí zkušeností jeho kultury o nic víc, než arménský holokoust – který popírají dokonce i členové amerického kongresu – byl součástí zkušenosti americké.

V případě Palestinců se předešlé oběti staly agresory a je jasné, že Izrael nebude spokojen, dokud nebudou tito lidé zcela a totálně etnicky vyčištěni. Muže, ženy a děti zabíjí nebo uvězňují běžně. Mají pod kontrolou potraviny, vodu a energii těchto lidí. OSN odhaduje, že do r. 2015 nebude v Gaze žádná pitná voda. Většině spojeneckých zemí Palestiny, jakkoliv mírumilovným, je vyhrožováno, nebo je na ně útočeno s požehnáním a podporou USA. Izrael dokázal, že pro něj život, suverenita nebo mezinárodní právo neznamenají zhola nic.

Američané musí překonat vliv náboženského mýtu a historické viny. Musí se postavit realitě, že Izrael je násilnický sekulární stát, a nikoliv nějaká mytologická biblická posvátná země. USA se musí také srovnat s tím, že židovský holokoust, ačkoliv tragický, není jedinečný. K podobným událostem v historii došlo téměř na každém kontinentu, u bezpočtu kultur. Navíc tragédie nijak neznamená bianco šek na neomezená zvláštní privilegia. Nakonec, Rusko ztratilo ve stejné době 15 milionů nevinných civilistů rukou německých vrahů a žádný takový luxus soucitu a solidarity mu poskytován není.

Američané musí setřást tuto „gloriolu holokoustu“ a starodávných mýtů o posvátné zemi včerejška, a se znalostmi 21. století brát Izrael za to, čím je skutečně: teroristickou zemí, která je hrozbou pro americkou bezpečnost, a pro mír a bezpečnost jeho sousedů.

Poznámka editora

Článek je dva dny starý a přesto už zastaralý. Podle posledních zpráv uzavřel Izrael s Hamas příměří. No, uvidíme...