Řecká policie střílí slznými granáty na 40,000 lidí ventilujících naštvanost národa během návštěvy Merkel

Od středoškolských studentů po důchodce zaplavily desítky tisíc řeckých demonstrujících včera Atény, aby ukázali německé kancléřce Angele Merkel své pobouření ohledně pokračujících úsporných opatření v jejich zemi.

Od středoškolských studentů po důchodce zaplavily desítky tisíc řeckých demonstrujících včera Atény, aby ukázali německé kancléřce Angele Merkel své pobouření ohledně pokračujících úsporných opatření v jejich zemi.

Jako výsměch vládnímu zákazu protestů se podle odhadů asi 40,000 lidí – mnozí s transparenty s paní Merkel vyvedenou jako nacistka – sešlo na náměstí Syntagma u parlamentu. Maskovaná mládež házela na policii kameny a policisté reagovali slzným plynem.

Úřady nasadily 7,000 policistů, vodní děla a vrtulníky. Odstřelovači byli rozmístěni na střechách, aby zajistili bezpečnost německé vůdkyně.

Německo poskytlo do evropského fondu nouzových vyplácení největší příspěvek a Řecko se na tento fond spoléhá, aby se vyhnulo bankrotu, takže paní Merkel je považována mnoha Řeky za zosobnění úsporných opatření – zavedených výměnou za nouzové peníze – která rozdrtila jejich dluhem sužovanou ekonomiku.

Paní Merkel, jejíž návštěva Atén byla její první od doby, kdy dluhová krize začala, řekla, že přijela ukázat podporu premiérovi Antonisovi Samarasovi a reformám jeho vlády. „Dochází k pokroku každý den,“ řekla po rozmluvě s panem Samarasem a dodala, že je potřeba další snahy, aby Řecko zůstalo na cestě ke zotavení. „Je to snaha, která by měla dopomoct k úspěchu, protože jinak se později vytvoří mnohem dramatičtější okolnosti.“

Součástí jejich programu byly diskuse o dalších úsporných opatřeních v celkové výši 13,5 miliard euro, která musí Řecko v příštích dvou letech protlačit, aby se kvalifikovalo pro další tranši nouzových peněz. Pan Samaras řekl, že bez toho jeho vládě dojdou příští měsíc peníze. Mohlo by dojít na konání nouzového setkání ministrů financí eurozóny, aby se schválila druhá tranše, a to po summitu EU v Bruseli příští týden, oznámila včera řecká státní televize NET.

Podle vládních zdrojů na včerejším setkání obou vůdců „byly naťuknuty všechny problematiky, klima bylo celkově pozitivní a byl uznán náš pokrok“. Nicméně na ulicích venku byl obrázek méně harmonický.

„Kancléřko Merkel, vezměte si své škrty a skočte z útesu“ křičela skupina penzistů zabalených do řeckých vlajek, kteří při tom bušili do kastrolů a bubnů. O něco dále poručice námořnictva ve výslužbě, která se představila pouze jako „paní Mary“, seděla na chodníku před parlamentem, když předtím rozdala desítky po domácku vyrobených černých praporů na znamení smutku kvůli návštěvě kancléřky. „Merkel je vražedkyně Řecka,“ řekla. „Její politika zanechá naše děti a vnuky bez práce a bez vyhlídky na budoucnost.“

Nezaměstnanost je v Řecku v tuto chvíli na 24,4%; mezi mladými je to téměř 50%. Paní Mary řekla, že její dcera, její zeť a její vnuk přežívají z její penze ve výši 900 euro, která byla sražena z 1,600 euro kvůli škrtům výdajů. Jak její dcera, tak její zeť přišli o práci, když jejich zaměstnavatelé, stejně jako mnoho malých firem, které tvořily velkou část řecké ekonomiky, vloni zkrachovali.

Nedaleko od náměstí Syntagma Paraskevi Kallianou s přítelem drželi transparent s hákovým křížem a textem „Ne Čtvrté říši“. Paní Kallianou, matka dvou dětí, vlastnící stavební společnost, řekla, že její příjem se propadl o 95%.

„Politika Merkel přesahuje násilí. Jsem tu, protože nechci vidět, jak je má země opět okupována cizími dobyvateli,“ řekla v narážce na bolestivé vzpomínky z druhé světové války a na nacistickou okupaci, která trvala od r. 1941 do r. 1944. Mnoho Řeků považuje politiku paní Merkel za ekonomickou okupaci dluhem sužované země.

Většina řeckých opozičních stran byla k návštěvě paní Merkel kritická. Alexis Tsipras, vůdce levicové koalice Syriza, se zúčastnil shromáždění na náměstí Syntagma s Berndem Riexingerem, představitelem německé strany Levých. Pan Tsipras řekl, že Řekové by neměli být používáni jako „pokusní králíci této finanční krize“ a země by se neměla stát „sociálním hřbitovem“.