Asociální stát

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2012/09/5095-asocialni-stat.htm

Petr Hartman

Jak píše pan Michal Kmenta dnešní sociální tedy spíše asociální politika státu je likvidační pro nejednoho z nás.

V době kdy jsou pracovní příležitosti omezené, je velmi těžké najít zaměstnání, kde by plat odpovídal výdajům průměrné rodiny a což teprve pak když onemocníte. Spláčete nad výdělkem! Rodinu neuživíte a nakonec vám nezbude než se přidat, samozřejmě v době vycházek, k již tak hojným počtům vybíračů popelnic doufajíc, že naženete alespoň něco, co se dá zpeněžit ve sběrných surovinách.

Je to samozřejmě mírná nadsázka, ale znám pár nemocných, kteří riskují, že přijdou i o tu nemocenskou almužnu a v době nemoci pracují na různých brigádách, aby přežili.

Já sám jsem poslední dva roky pracoval jako myč oken za 15000,- hrubého. Se svou VŠ humanitního směru jsem prostě jinou práci nenašel. Poté mi byla diagnostikována cukrovka, akutní zánět slinivky břišní a moje jaterní testy jsou tristní. Jsem už téměř 8 měsíců v neschopnosti, mezitím mi u zaměstnavatele skončila smlouva, která byla, jak jinak, jen na dobu určitou, prodlužována v případě spokojenosti ze strany zaměstnavatele co tři měsíce. Moje nemocenská činí necelých 7000,- měsíčně, moje poplatky za nájem a služby jsou 7000,-, záloha na elektřinu 1030,-. Žiju v současnosti sám se psem, takže jiný příjem do rodinného rozpočtu nemáme. Z výše popsaného si lze lehce spočítat, že už mi nezbývá na jídlo o ostatních výdajích (mobil, oblečení) nemluvě. Fenku Sofii po šestiletém soužití do útulku nedám, takže sháním jídlo hlavně pro ni což se naštěstí díky přátelům daří. Sám se občas dostávám do trapných situací, kdy prosím sousedy alespoň o kostku cukru, abych se nedostal do hipoglikemie (kóma z nízké hladiny cukru v krvi). K tomu se samozřejmě přidávají deprese, frustrace a podobné psychické problémy. Z toho co bude dál se děsím. Čeká mě posudková lékařka – sílu na mytí oken ve výškách už nemám, během nemoci jsem zhubl z 95 kg na 68 kg, je mi 42 let a mám pocit naprosté vyřazenosti. Co pro nás stát udělá? Balíčky pro bezbolestnou sebevraždu?

Poznámka editora

Autor nakousl téma, kterému bych se chtěl zde ve Zvědavci více věnovat. Demontáž sociálního státu. Pokud máte podobnou zkušenost, ať už vlastní nebo někoho z vašich blízkých, prosím, napište mi o tom. Chci to zveřejnit. Jméno nemusíme uvádět. Ale domnívám se, že bychom o tom měli psát a skládat střípky budoucí žaloby tohoto Systému.

Článek byl publikován 4.9.2012


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.