Jedovaté pesticidy a včelí let

Slyšeli jste v poslední době bzučení? Miliardy včel zemřely a v důsledku toho může být celý globální potravní řetězec ohrožený. Spolu s dalším hmyzem, jako můry a vážky, opylují včely asi třetinu plodin pěstovaných na celém světě.

Čmeláci jsou mnohem více podceňovaná stvoření. V podstatě život, jak ho známe, závisí na nich. Včely opylují divoké rostliny a zemědělské plodiny, včetně asi 90% světových komerčních plodin. Většina ovoce, zeleniny a ořechů, včetně ibišku, rajčat, slunečnic, okurek, kešu, cibule, zelí, řepky, mandlí, citrusových plodů a bobulí, je opylována včelami, a káva, sojové boby a bavlna jsou závislé na nich u zvyšování výnosů. Včely jsou první linií potravního řetězce, a udržují při životě také divoké ptáky a zvířata.

Stejně jako další klíčoví opylovači klesal silně počet včel v posledních desetiletích po celém světě. Sydney Cameron, entomolog z univerzity v Illinois, vedl tým u tříleté studie osmi druhů včel v USA. Zjištění ukázala, že relativní hojnost čtyř druhů ze vzorku poklesla až o 96% a že jejich geografický výskyt se snížil o 23% až 87%, u některých v posledních dvou desetiletích. V USA je 50 až 90% kolonií komerčních včel zasaženo „kolapsem kolonie“. Pokles počtu se nicméně neomezuje jen na USA. Je to velká globální záležitost.

V Británii, například, tři z 25 britských druhů včel již vyhynuly, a polovina zbývajících zaznamenala závažný pokles, často až o 70%, asi od 70. let. Populace včel byly zasaženy také v kontinentální Evropě, Číně a Indii.

Důvodů pro pokles počtu včel může být mnoho, včetně parazitů, virových a bakteriálních infekcí, změn v habitatu, špatná výživa plynoucí z metod intenzivního zemědělství, a dokonce i frekvencí mobilních telefonů. Nicméně jednou z hlavních příčin je používání neonikotinoidu, na nikotinu založeném pesticidu, který byl zakázán ve Francii, Německu, Portugalsku, Řecku, Itálii a Slovinsku.

V r. 2010 spisovatel a aktivista Tom Philpott napsal, že americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) umožnila široké používání clothianidinu, neonikotinoidu vyráběného chemickou a farmaceutickou společností Bayer, navzdory varování vlastních vědců EPA.

Philpottovy důkazy byly založené na uniklém memorandu EPA, které odhalilo, že clotnianidin má vážné zdravotní dopady na včely, což může přímo souviset s jejich mizením. Memorandum říkalo, že studie ukazují, že clotnianidin je vysoce toxický a že informace ze standardních testů a studií v terénu, spolu se zprávami o podobných pesticidech, ukazují na potenciální dlouhodobé toxické riziko pro včely a další užitečný hmyz. V prosinci včelaři a zelení v USA požádali EPA, aby své schválení pesticidu stáhla.

Nicméně EPA umožnila široké používání tohoto pesticidu u kukuřice, pšenice a dalších základních potravinových produktů. Zatím Bayer shrábla na prodeji neonikotinoidů farmářům v r. 2009 262 milionů dolarů.

Bayer nadále vyváží nebo vyrábí své pesticidy na celém světě, včetně Indie. V podstatě je imidakloprid, další neonikotinoid, jedním z nejprodávanějších pesticidů v Indii.

Dr. Parthiba Basu z univerzity v Kalkatě tvrdí, že Indie také zažívá pokles. Nálezy jeho výzkumného týmu ukazují, že výnosy na opylovačích nezávislých plodin nadále rostly, zatímco na opylovačích závislé plodiny stagnovaly. V rámci pokusu najít základní příčinu poklesu opylovačů tým porovnává konvenční zemědělství s ekologickým. Basu uvádí, že existují zjevné známky toho, že v prostředí ekologického zemědělství /kde se škodlivé pesticidy nepoužívají) je hojnost opylovačů.

Dodal, že pokud by se zjištění týmu extrapolovala, nabídlo by to jasné známky, že Indie čelí poklesu přírodních opylovačů, neboť ekologické zemědělství je praktikováno na asi jen 10-20% obdělavatelné půdy v zemi. To má vážné důsledky. Na rozdíl od lidí s přístupem k různorodé stravě, říká Basu, jsou zde jisté typy zeleniny, na které se mnoho lidí žijících na hranici bídy spoléhá. Pokud dojde ke krizi u opylovačů, Basu tvrdí, že by mohla být ovlivněna výživová bezpečnost.

V Indii poklesl sběr medu divokých včel v oblasti Kutch v Gujarat v r. 2010 na 50 tun, z obvyklých 300 tun v předešlých letech, kvůli propadu v počtu včel. Výnosy jistých domácích plodin, jako datlové palmy, citrony, papája a manga kesar, také poklesly. V Malda v Západním Bengálsku byl mangový med kdysi dobrým byznysem, ale farmáři říkají, že včely se nyní mangovníkům vyhýbají.

Je toho stále spousta, co o masivním vymírání včel nevíme. Ale jednu věc víme – včely mají problémy – a v důsledku toho i my.

Vzhledem ke zjištěním týkajícím se EPA a USA ohledně neonikotinoidů, je další věcí, kterou víme, že bychom již neměli nadále nechávat náš potravní řetězec nebo ekologii v rukách velkých chemických a farmaceutických společností – ani bychom se neměli spoléhat na regulaci a politické orgány, které jsou příliš často na jejich výplatní listině.