„Střílejí po nás a pak se utíkají schovat do kanálu“

Našemu autorovi byl poskytnut exkluzivní přístup k Assadovým generálům obviněným z válečných zločinů, kteří se pokoušejí porazit ozbrojence v Aleppo

Minometné granáty bouchaly v ulicích čtvrtí střední třídy kolem nás a tank T-72 se pekl v žáru pod silničním mostem, ale nejvyšší velitel Bashara al-Assada v Aleppo – 53letý generálmajor, sloužící v armádě 33 let a mající dvě střelná zranění z bitev v Damašku minulý měsíc – tvrdí, že dokáže „vyčistit“ celou provincii Aleppo od teroristů během 20 dní. V tuto chvíli je to celkem vychloubání, obzvláště na předměstí Saif el-Dowla, kde odstřelovači pálí do listnatých ulic. Protože bitva o Aleppo ještě zdaleka neskončila.

Ale byl to divný pocit sedět v soukromém domě, zabaveném syrskou armádou – s grafikou z 19. století stále na zdech a čistými koberci – a mluvit s generály obviněnými západními vůdci jako váleční zločinci. Byl jsem, tak říkajíc, v „nepřátelském doupěti“, ale velmi vysoký plešatící generál – jeho důstojníci sdělovali své dojmy kdykoliv byli dotázáni – měl velmi co říct o válce, kterou vedou, a o opovržení, jaké chovají ke svým nepřátelům. Jsou to „myši“, řekl generál – své jméno nesdělil. „Střílí po nás a pak se utíkají schovat do kanálu. Cizinci, Turci, Čečenci, Afghánci, Libyjci, Súdánci“. A Syřané, řekl jsem. „Ano, Syřané také, ale pašeráci a zločinci,“ řekl.

Saif el-Dowla je pár set metrů od místa, kde sedíme. „Mohamede, slyšíš mě?“, ozývá se z rádia. „Abdul Hassane, slyšel jste?“ Syrští důstojníci se válí smíchy nad odtělesněným hlasem svého nepřítele, který je možná ve stejném bloku budov. Tento identifikační dokument jsme vzali teroristovi, řekl generál. Na kartě bylo vytištěno „Občan Turecké republiky“, nad fotografií muže s tenkým knírkem. Narozen – Bingol (Turecko), 1 července 1974. Jméno: Remziye Idris Metin Ekince. Náboženství: islám.

Takže jsme náhle měli jméno jednoho ze záhadných „cizinců“, kteří tvoří mužstvo teroristické armády, se kterou syrská armáda bojuje. A spoustu dalších jmen, mnohem významnějších. Jak jsem se procházel kolem zbraní – všechny zabavené v minulém týdnu, podle syrských důstojníků – našel jsem špalíčky švédských výbušnin v plastových obalech, s datem únor 1999 a výrobcem Hammargrens, jehož natištěná adresa byla 434-24 Kingsbacka, Švédsko; na každém špalíčku bylo vyznačeno také „made in USA“.

Bylo tam: belgická puška, FN z města Herstal, výrobní kód 1473224; sada ručních granátů nejistého původu, s čísly HG 85, SM8-031; ruský odstřelovačský dalekohled; 9 mm španělská pistole – model 28 1A – vyrobená Star Echevarria SA Eibar Espaňa; starý samopal; sovětský samopal z roku 1948; hromada ruských granátometů a granátů do nich; a bedna za bednou lékařského materiálu.

„Každá jednotka teroristů má polní ambulanci,“ řekl důstojní rozvědky. „Kradou léky v lékárnách, ale další balíčky si nosí sebou.“ Pravda, zdá se. Byly tam prášky proti bolesti z Libanonu, obvazy z Pákistánu, velká část věcí byla z Turecka. Bylo by zajímavé vědět, komu španělští, švédští a belgičtí výrobci původně své zbraně a výbušniny prodali. Hromada pokračovala dále a dále, čerstvě prošlá karta Visa ze jménem Ahed Akrama, syrský osobní dokument na jméno Widad Othman – „unesený teroristy“, zamručel další z důstojníků – a tisíce nábojů. Generál souhlasil, že zbraně mohly být odebrány mrtvým syrským vojákům, nebo vojákům, kteří byli zajati. Armádní sběhové existují, řekl, ale jsou to „ztroskotanci, vojáci, kteří neprošli základními testy a kteří byli motivováni jen penězi“. Toto říkají při výslechu, řekl.

Nebylo obtížné se dopátrat, jak se boje v Aleppo vyvíjejí. Více než hodina chůze v ulicích se syrskou vojenskou hlídkou, střelba odstřelovačů z domů, kteří pak zmizí, než vládní vojáci dorazí. Armáda zastřelila jednoho muže s odstřelovací puškou, který střílel z minaretu mešity El-Houda. Čtvrť Salaheddine byla osvobozena, řekl syrský důstojník, a čtvrť Saif el-Dowla byl pouhé dva bloky vzdálená od podobného osvobození.

Ze svých domů vyšlo asi dvanáct civilistů, 70letí důchodci, majitelé obchodů a místní podnikatelé s rodinami, a nevědouce, že přihlíží zahraniční novináři, syrské vojáky objali. Jeden z nich mi řekl, že zůstali ve svém domě, když cizí ozbrojenci používali jejich dvůr jako palebné stanoviště, odkud stříleli na vládní vojáky. „Mluvím turecky a většina z nich mluvila turecky, ale někteří muži měli dlouhé vousy a krátké kalhoty, jaké nosí Saudové, a měli podivný arabský přízvuk.“

Takže se mnou mluvilo mnoho občanů Aleppa, z doslechu vojáků, o ozbrojených cizincích v jejich ulicích, spolu se Syřany „z venkova“, takže přítomnost výrazného počtu nesyrských pistolníků se zdá být pravdou. Zatímco většina města nadále žije pod příležitostným minometným ostřelováním, desítky tisíc civilistů vyhnaných boji mezi Svobodnou syrskou armádou a tím, co vláda vždy nazývá „Syrskou arabskou armádou“, jsou nyní ubytováni v prázdných ubytovnách na univerzitě v Aleppu. A nepřátelé prezidenta Assada nejsou nikdy daleko.

Po návratu do centra města včera odpoledně jsem našel pět syrských vojáků – vyčerpaných, s bystrýma očima plnýma napětí -- na cestě zpět do kasáren, s civilistou jménem Badriedin. Ten vojáky upozornil, když spatřil 10 teroristů v ulici Al-Hattaf, a vládní jednotky několik z nich zabily – jejich těla byla odvezena na skútrech, řekl Badriedin – a zbytek unikl. Vojáci svůj příběh vyprávěli s nadšením, jak stáli proti přesile, ale své nepřátele zahnali. Dokonce i operační velitel Aleppa mi řekl, že hlavní bitva začíná v oblasti, ve které je mešita a křesťanská škola, kde jeho muži obklíčili velký počet teroristů. „Syrská armáda civilisty nezabíjí – přišli jsme je chránit, na jejich žádost,“ řekl. „Pokusili jsme se dostat civilisty pryč z oblasti, kde musíme bojovat, pomocí tlampačů jim poskytujeme spoustu varování.“

Upřednostňuji slova, kterými je vyzdobeno tričko mladíka, který řekl, že se pokoušel dostat do svého bytu v zóně odstřelovačů, aby se podíval, jestli přežil. Ta slova zněla: „Vidíte věci a říkáte „Proč?“. Ale já sním o věcech, které nikdy nebyly, a říkám „Proč ne?“ – George Bernard Shaw.“ To není špatné motto pro Aleppo těchto dní.