30 zemí se setkalo v Teheránu jako alternativa útoku na Sýrii plánovaného Hillary Clinton

PressTV vedla rozhovor s dr. Websterem Griffinem Tarpleym, autorem a historikem, ve kterém tuto záležitost probíral. Následuje hrubý přepis tohoto rozhovoru.

PressTV: Francie je první zemí, která oficiálně vyslala své jednotky do syrské situace. Je to paralela s rolí, kterou Francie hrála v Libyi?

Tarpley: Prezident Hollande byl cílem velmi mohutných kampaní reakcionářů a kolonialistů ve Francii, lidí kolem Sarkozyho, včetně Sarkozyho samotného, kteří požadovali, aby Hollande byl hlavním agresorem v Sýrii. Myslím, že jde o jakousi zoufalou taktiku, aby se udrželo něco v chodu, když to nešlape.

Dnes Hillary Clinton navštívila Turecko. Na svém setkání s ministrem zahraničí Davutoglu mluvili o bezletové zóně, kterou se chtějí Spojené státy a Turecko, možná s dalšími zeměmi, nějak pokusit zřídit nad Sýrií, což by samozřejmě znamenalo válku.

Brennan, protiteroristický car Obamova Bílého domu, mluvil o bezletové zóně počátkem tohoto týdne na setkání CFR. Není jasné, jestli jsou to jen řeči, jestli blafují. Vzhledem k historii těchto lidí bychom to měli brát velmi vážně, skutečně.

PressTV: Na další frontě americká ministryně zahraničí Hillary Clinton přišla s výrokem, že Washington a Ankara pracují na podrobnostech vojenské a špionážní operace, která by měla přivodit v Sýrii změnu režimu. Myslíte si, že to bude fungovat?

Tarpley: Ne, myslím, že jde o poněkud zoufalý plán.

Myslím, že k velkému bodu zvratu došlo již včera. Připadá mi, že konzultační konference o Sýrii v Teheránu je mezní událostí naší doby. Sešlo se tam 30 zemí, řekl bych zemí národní důvěry a národní cti.

Nepříliš více, než toto, ale i to je v dnešním světě hodně, a zcela jistě je to organizováno íránským ministerstvem zahraničí za přítomnosti Ruska, Číny, Indie, Indonésie, Pákistánu, Kazachstánu, Venezuely, Súdánu a velmi důležitého výběru zemí z celého světa.

Očividně to ukazuje, že Sýrie není izolovaná tak, jak Hillary Clinton říká. Je to skutečně poprvé, kdy se konal tento typ věcně orientované proti-imperialistické konference.

Velmi zajímavé je, že zde ve Spojených státech média o ní neztratila ani slovo. Je tu totální výpadek. Díval jsem se do Washington Post, Wall Street Journal, na televizní stanice, nic tam o této konferenci není.

Myslím, že americké ministerstvo zahraničí šílí, protože je to obrovská porážka Hillary Clinton. Za co diplomacie Hillary Clinton stojí, když se 30 zemí, včetně asi poloviny světa, když na to přijde, sejde na pro-syrské platformě, platformě nezávislosti?

Připadá mi, že imperialisté začínají být asi zoufalí. Je to samozřejmě klasická doba, kdy se uchylují buď k nějakému incidentu á la Tonkinský záliv, něčemu vojenskému, nebo ke klasické operaci pod falešnou vlajkou, kterou jsme je viděli rozehrávat tolikrát.

PressTV: Samozřejmě, že Libye neměla takovou podporu v podobné situaci ve své době. Nicméně jak lze vysvětlit americký dvojitý metr u Sýrie v porovnání se svojí rolí v Bahrajnu a Jemenu? Proč západní veřejné mínění mlčí ke zvěrstvům páchaným na civilistech tak zvanou Svobodnou syrskou armádou, podle vašeho názoru?

Tarpley: Nemyslím, že je zde na západ naprosté ticho. Myslím, že existuje povědomí a toto povědomí roste. Očividně je odpovědí na první část vaší otázky pokrytectví.

Myslím, že se dostáváme nyní do situace, kdy musíte upřímně připustit, že existují dva bloky států. Imperialistický blok s USA, Británií, NATO, Izraelem a tak dále; ale pak je tu proti-imperialistický blok, který je velmi velký a celkem impozantní, když je tam Rusko, Čína, Indie, Pákistán, Indonésie. To je již obrovsky významné.

Dovolte mi také zaměřit se na pákistánskou ministryni zahraničí paní Khar, která myslím přišla s mezním oznámením: nyní je čas odmítnout, velmi kategoricky, jakoukoliv myšlenku na zahraniční intervenci v Sýrii.

To nechává USA ve velmi prekérní situaci. Uvidíme, jak se z toho dostanou, a mohla by přijít některá ošklivá překvapení.