Smrtící Izraelci a šílení Turci

Jak Asia Times Online již informovaly, může být Tel Aviv jen pár krůčků od přeměny již vyhlášené ekonomické války proti Íránu na válku horkou.

Podívejte se na tuto šílenost: (1) válečné štvaní dua Bibi-Barak (premiéra Bibi Netanyahu a ministra obrany Ehuda Baraka) může přerůst v útok na Írán – navzdory radám hlavních izraelských expertů na obranu a rozvědku.

Barak může mít dokonce přístup k tajným americkým výzvědným informacím. Řekl: „Taková americká zpráva rozvědky pravděpodobně opravdu existuje – nevím, jestli je to NIE (Odhad národní rozvědky) – a koluje po kancelářích vysoce postavených činitelů (ve Washingtonu).

„Pravděpodobně“? „Opravdu“? „Nevím“? A tento les hypotéz má být ospravedlněním pro horkou válku?

Pak Barak dodal: „Nakolik víme, dostává se hodnocení Američanů mnohem blíže k našemu.“

Ne tak docela. Zde je reakce mluvčího Národně-bezpečnostní rady Bílého domu: hodnocení americké rozvědky zůstává stejné. Tedy Írán nemá program jaderných zbraní.

A pokud bylo potřeba dodatečného potvrzení, zdá se, že Washington má dosti jasný obrázek o íránském pokroku v jaderné oblasti (2).

Podle mluvčího Bílého domu Jay Gardnera: „Věděli bychom, kdyby a kdy by Írán učinil to, čemu se říká průlom u získání této zbraně.“

Smrtícímu Bibimu to evidentně nestačí. Nezáleží na tom, že – technicky a logisticky – Izrael nedisponuje tím, co je potřeba pro úspěšný útok na íránská jaderná zařízení.

Podívejme se na stručné informace. (3) Pro začátek, Izrael nemá poslední generaci MOP GBU-57A, protibunkrovou bombu proti íránským zařízením hluboko pod zemí. Nemá neviditelné bombardéry Northrop Grumman B-2, aby je dostal nad cíl. A nemá dostatek leteckých tankerů Lockheed Martin KC-130 (jen 5; USA jich mají 80), aby mohl doplňovat palivo útočícím F-15 a F-16.

Neexistují žádné důkazy, že Obamova vláda někdy v blízké době nařídí Pentagonu, aby dodal vše výše uvedené duu Bibi-Barak.

A zaveďme trochu zdravého rozumu do této šílenosti – díky starému dobrému studenoválečníkovi Jevgeniji Primakovovi, bývalému šéfovi KGB a ruskému ministru zahraničí. Primakov to říká, jak to je; jen zaútočte na Írán; a pak, nevyhnutelně, začnou usilovat o bombu (4).

A mezitím v Ankaře…

Chystá se Turecko vstoupit do 9. (kurdského) pekla?

Americká ministryně zahraničí Hitlary Clinton byla právě v Turecku ve své libyjské náladě „přišli jsme, viděli jsme, zemřel“; jako by znovu přehrávala svoji roli anděla smrti, dohlížejícího na okamžitou likvidaci Bashara al-Assada.

Ne tak rychle. Totéž platí pro ministerstvo zahraničí, ovlivňující shakespearovské rozhodnutí tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, jestli „provést invazi“, nebo „neprovést invazi“ do západního/syrského Kurdistánu.

Faktem je, že strana AKP v Ankaře se ohledně toho tureckého parlamentu ptát nebude. Prostě napadnou syrský Kurdistán – dokonce i když tlupa tureckých generálů bručí v base, po obvinění z osnování puče. Tři turecké brigády, tanky a dělostřelectvo již jsou dva kilometry od syrské hranice.

Ankara vkročila do iráckého Kurdistánu nesčetněkrát, při nahánění partyzánů PKK (Kurdské strany pracujících). Zápletka se zhušťuje, protože Ankara má zároveň velmi úzké obchodní a diplomatické vztahy s Regionální vládou Kurdistánu (KRG); v podstatě nyní Ankara stojí proti vládě Nuri al-Malikiho v Bagdádu, protože začala dovážet kurdskou ropu přímo, kdy obchází ústřední iráckou vládu.

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu zajel osobně do Kirkuku a Irbil, aby tam uzavřel dohodu s Massoudem Barzani, prezidentem Regionální vlády Kurdistánu (KRG).

V kontextu produktovodů je to něco velkého; západní velké ropné firmy se doslova třesou, aby dostaly z iráckého Kurdistánu (jakož i Ázerbájdžánu) co nejvíce energie lze – a tím obešly Írán a Rusko.

Turecká „invaze“ do syrského Kurdistánu nebude ani tak problémem co se týká tureckých vztahů se vzory demokracie v GCC; nakonec Katar a dům Saudů spolupracují ruku v ruce s Tureckem na totální destabilizaci Sýrie.

Ale Assadův režim to bude považovat za válku proti Sýrii – nejen proti syrskému Kurdistánu; nakonec Turecko je hostitelskou zemí nejen Syrské národní rady (SNC), ale také tisíců gangů Nepříliš svobodné syrské armády (FSA), včetně salafistických džihádistů. Turecko je jejich logistickou základnou.

A co se stane, když bude hromada pytlů s mrtvolami poslána zpět do Ankary a Istanbulu?

Přesilovka šíleného Turka Erdogana může skončit. Turecká armáda, obchodní buržoazie, sekulární byrokracie, ti všichni mají stále více plné zuby jeho napoleonských snů: hostit FSA, přetékající džihádisty; pašovat zbraně do Sýrie spolu s Katarem a Saudy; rozmisťovat protiletecké baterie a dokonce rakety na hranicích; vyhrožovat invazí do syrského Kurdistánu – to je už sakra moc.

Jenže možná ne. Do obrázku zbožného přání Ankary – neo-osmanského stylu – bude zcela jistě patřit nějaká forma ekonomické anexe severního Iráku a severovýchodní Sýrie, kdy jsou obě oblasti čirou náhodou bohaté na energetické zdroje – a Turecko energie naléhavě potřebuje. Problémem je, že obě oblasti jsou obývané z převážné části Kurdy.

Dokonce i íránští Kurdové jsou již zneklidnění. (5) Co se stane, když se 17 milionů tureckých Kurdů rovněž rozhodne přejít k akci? Erdogan může být na cestě ke své nejstrašnější noční můře – objevení se Velkého Kurdistánu.

Turecko sdílí hranici s Irákem, Sýrií a Íránem. Kurdové začínají cítit historický posun. Rick Rozoff na Global Research (6) správně tvrdí, že „Turecko poskytuje NATO – a prostřednictvím NATO Pentagonu – přímý přístup do těchto tří zemí“. Ale to může zajít daleko za nové přerozdělení Levantu, prováděného podle vzoru anglo-francouzské dohody Sykes-Picot z r. 1916.

Neo-osmanské Turecko, NATO a Pentagon mohou být na stejné straně, aspoň pro tuto chvíli. Ale balkanizace Levantu může přinést jen vznik Velkého Kurdistánu. Může prosadit strategické zájmy Washingtonu. Ale až se Erdogan probudí do nové reality – ke které jeho vlastní politika přispěla – může být příliš pozdě.

Poznámky:

1. Decision by Netanyahu, Barak to strike Iran is almost final - Israel TV, Times of Israel, Aug 13, 2012
2. We would know if Iran had made ‘a breakout’ to the bomb, White House says, Times of Israel, Aug 13, 2012
3. Likely Scenarios for Israeli Attack Against Iran, RIANOVOSTI, Aug 13, 2012
4. Iran to Make own WMD if Israel Delivers Airstrike - expert, RIANOVOSTI, Aug 08, 2012
5. Kurds’ have the right to demand federal areas: Kurdish Iranian MP, Al Arabiya News, August 12, 2012
6. Turkey: NATO’s Neo-Ottoman Spearhead in the Middle East, Global Research, August 8, 2012