Aspen “007″ Institute

Lóžoví bratři si v Praze otevřeli další rejdiště. Přivítejme třiatřicátý (nebo kolikátý vlastně?) pravdoláskařský neokonzervativní mozkový trust, který sice tvrdí, jak je nestranický, nezávislý a neideologický, ale spíše by mu slušelo přízvisko “zahraniční agent”, jak se musejí nyní nově nazývat v Rusku operující a ze zahraničí (převážně z USA) placené nevládní organizace.

Slavnostní otevření Aspen Institutu v Praze se neobešlo bez okázalého producírování smíchovské rodačky Marie Jany Korbelové, dcery svobodného zednáře a diplomata Josefa Körbela, která sedí ve správní radě amerického Aspenu a pomáhala tudíž s prezentováním nově utvořené české sestřičky.

Museli jsme si proto zase vyslechnout mediální ódy na naši slavnou rodačku a číst s ní rozhovory ze synagogy, neb smíchovská Madla prapůvodně pochází odkudsi ze stepí u Kaspického moře, což se prý ale dozvěděla až ve chvíli, kdy se ve svých 59 letech stala ministryní zahraničí USA a přečetla si to o sobě při té příležitosti v reportáži Washington Post (dříve to prý nevěděla – asi se na sebe nikdy nepodívala do zrcadla).

I proto ty nevkusné tirády, poklonkování našich politiků, speciální dárek – brož s hlubokomyslným poselstvím, proto ten pravdoláskařský kýč, havloidní řeči o globalizaci, transatlantické spolupráci, spousty frází a klišé…

Dozvěděli jsme se například, že “Aspen chce debatovat o zásadních tématech a internacionalizovat Česko” nebo že nový institut má “posunout kvalitu veřejného života zase o něco dál.” V mnoha ohledech je totiž prý u nás “stále ještě omezené až uzavřené intelektuální prostředí.”

“Chceme být institucí, která by ráda internacionalizovala náš region, protože když se světu skutečně neotevřeme, jen těžko uspějeme,” opakuje jako kafemlejnek havlovsko-švejnarovské floskule ředitel pražského Aspenu Radek Špicar. Toho do nového think-tanku přitáhl miliardář Zdeněk Bakala z manažerské pozice ve Škodě Auto, i když Špicar se kolem pravdoláskařských seancí točí už hodně dlouho – pravidelně například vystupuje na Havlově Foru 2000, kde je i členem statutárního orgánu.

Osobitou Špicarovou češtinou jsme byli dále seznámeni s tím, že Aspen se zaměří na “podporu leadershipu”, na “přípravu policy programů”, že bude vybírat “potenciální budoucí leadry a talenty”, které hodlá vysílat do USA na semináře, aby “pochytili globální atmosféru” i “témata, o kterých se svět baví”. V přípravě už je prý setkání expertů a “decision-makerů” z ČR i okolních zemí, kteří mají hovořit například o energetické bezpečnosti EU.

“Každý rok budeme pořádat výroční konference s cílem přitáhnout sem světové špičky, i díky známému brandu, takže se významné osobnosti nebudou bát přijet. Jména zatím vymýšlíme,” říká Špicar.

Co věta, to nicneříkající fráze. Přitáhnout světové špičky (kdo je, prosím, světová špička?), pochytit globální atmosféru (co to, prosím, je?), zachytit témata, o kterých se svět baví (nesmějte se…), internacionalizovat Českou republiku… Špicar se sice chlubí svým zahraničním prestižním vzděláním, ale přitom jen papouškuje bezduché věty, které zřejmě pochytil od :.bratří vyšších stupňů. Takhle trapně tu naposledy hovořil při svých tiskových konferencích v rámci minulé prezidentské kampaně Jan Švejnar.

Špicar nicméně odhaluje pravou podstatu Aspenu – bude to líheň nových pravdoláskařských a neokonských mozků, něčeho takového, jako je on sám. Lidé, kteří vystudují v USA a pak si myslí, že snědli všechnu moudrost světa a že tudíž mohou Českou republiku náležitě poučovat, aby byla více světová, ne tak zaostalá. Ve skutečnosti jen lidé, které zajímá pouze kariéra a vlastní profit, lidé, kterým jsou zájmy této země zhola ukradené a kterým je úplně jedno, že slouží těm, kteří ji vysávají, rozkládají, tunelují její podstatu, kteří ji przní a rozprodávají ji nám pod nohama. Vracejí se do Čech jako američtí agenti, kteří zde pak hájí americké, nebo lépe řečeno internacionální a supranacionální zájmy, podobně jako když Norman Eisen korumpuje několikatýdenními stážemi s protikorupční průpravou vybrané české úředníky a politiky, kteří pak po návratu hrají podle amerických not. Aspen bude taková nepřetržitá továrna na tyto národní odrodilce, globalisticky uvažující kariéristy, bezpohlavní euroúředníky bez sebemenšího kousku citu k vlastní zemi, šedivé myši sorošovských upocených neziskovek, manažery nadnárodních korporací, které zajímá jen splácení vlastních hypoték a pak už nic. Jakoby tato pátá kolona nebyla u nás už beztak početná…

Byli jsme také uklidněni, že Aspen je nestranický a že si na tom zakládá. Důkaz? Ve správní radě kromě už zmíněné demokratky Albrightové sedí i republikánka Condoleeza Riceová. Což ale nedokazuje žádnou nestranickost jako spíše filosofii nadnárodních elit, které jsou v pozadí a které mají obšancovány všechny politické směry a strany, aby měly vliv a moc stále, bez ohledu na to, kdo je právě u politického vesla. Vždyť Albrightová i Riceová jsou obě členky Rockefellerovy CFR – Council On Foreign Relations (Albrightovou objevil trilaterálista a člen CFR Zbigniew Brzezinski), což nevypovídá nic o tom, jak je Aspen či CFR široce rozkročený a nadstranický, ale spíše o tom, jak Rockefeller a jemu podobní chytře kontrolují celé politické spektrum a mají nakoupené politiky zleva i zprava. A že v pozadí stojí Rockefeller, o tom není pochyb – Aspen se nijak netají tím, že ho platí právě nejbohatší americké rodiny – Carnegiů (Carnegie Corporation), Rockefellerů (Nadace Bratrů Rockefellerových) a Fordů (Fordova nadace).

Nemá smysl zde opakovat informace, které o Aspenu přinesla mainstreamová média. Podívejme se spíše na to, co se tolik v médiích neprobíralo - a sice personální obsazení statutárních orgánů tohoto think-tanku, který má prý fungovat pro celou střední Evropu. To nám totiž odhalí, co je Aspen skutečně zač.

A je to vskutku pravdoláskařský výkvět, který působí o to komičtěji, že se čeští pracovníci Aspenu chlubí tím, jak splnili jednu z přísných podmínek mateřské instituce – pestrou správní radu, kterou prý organizace všude po světě při zakládání nových poboček vyžaduje. Posuďte, jak vypadá názorová pestrost v podání Aspenu:

Pravdoláskař Michael Žantovský, velvyslanec ČR v Izraeli a nyní ve Velké Británii, účastník konference Bilderbergu, překladatel neokonzervativních politologických spisů (překládá i Albrightovou), sám člen dozorčí rady amerického Aspenu. Pravdoláskař Tomáš Klvaňa, havlistický špion nastrčený kdysi přímo na Hrad, když dělal několik měsíců Václavu Klausovi tiskového mluvčího, než Hradu došlo, co je ve skutečnosti zač a slušně se s ním rozloučili. Pak se mu chvíli říkalo Pan Radar, nejnověji se nyní vrátil do České republiky, aby tu spravoval Bakalovy neziskové aktivity, pomohl s Havlovou knihovnou a rozjel pražský Aspen. Dále pravdoláskař Vladimír Dlouhý, člen Rockefellerovy Trilaterální komise a poradce Goldman Sachs pro střední Evropu. Jan Hamáček, sociálně demokratický poslanec vždy poslušný americkým zájmům. Taťána le Moigne, ředitelka české pobočky nadnárodní slídilské megakorporace Google, která zasedá i v dalších pravdoláskařských institucích (například ELAI). Pravdoláskař Ivan Hodač, generální sekretář Evropské asociace výrobců automobilů, Vondrův člověk, kterého ministr obrany neúspěšně tlačil na post tajemníka pro záležitosti EU. Pravdoláskař Zdeněk Tůma, člen Bakalovy lóže Lípa, bývalý guvernér České národní banky, dnes zastupitel na pražském magistrátu a po chystaném odstřelu Miroslava Kalouska zřejmě brzký adept na vedoucí pozici v TOP 09. Pravdoláskař Pavel Kavánek, generální ředitel ČSOB, taktéž člen Bakalovy Lípy, nechvalně známý z dob tunelování IPB. Jen na první pohled se trochu vymyká europoslanec za ODS Jan Zahradil, ale skutečně jen na první pohled – když se nad jeho liberálními názory a eurokonformismem blíže zamyslíme, dobře se k výše zmíněným havlistům hodí.

Dozorčí radu pak tvoří sám velký Zdeněk Bakala, první náměstek na MZV a další bývalý velvyslanec ČR v Izraeli Jiří Schneider a na české pravdoláskařské kruhy napojený zahraniční byznysmen Pepper de Callier.

V poradním sboru pak pravdoláskaří Michal Vašečka, Jacques Rupnik a Petr Pithart, doplňovaní cizinci ze zemí Visegradu, kteří budou nejspíše naladěni na podobné ideové vlně. Aspen bude vydávat i pravidelný časopis, jehož redakční radu tvoří pravdoláskařští novináři Martin Šimečka, Jan Macháček, Tomáš Vrba, Adam Černý, Martin Ehl a Luděk Bednář.

Když se zde pobočka Aspenu letos na jaře otvírala, napomáhal tomu také zástupce amerického Aspenu Frederic V. Malek. Malek je také předseda americké nadace American Friends of the Czech Republic, která nedávno v Praze obnovila zednářský pomník prezidenta Woodrowa Wilsona (skutečně, stačí se podívat na jména donátorů na podestě pomníku – řada z nich se rekrutuje ze zednářských lóží). Jeho prarodiče přišli do Ameriky z Čech, narodil se v Chicagu a byl, kromě jiného, prezidentem a generálním ředitelem společností Marriott Hotels, což je ta hotelová společnost, která tak často a ráda poskytuje své hotelové komplexy pro seance Bilderbergu.

Třebaže Aspen Institute Prague vznikl před pár měsíci a slavnostně otevřel jen před pár týdny, má tu už svoji historii. Až donedávna řídila aspenovské aktivity v Česku berlínská pobočka Aspenu, která – jak příznačné – sídlí ve vile na pozemcích říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse u jezera Wannsee (ano, tam…).

S Aspenem tak mají čeští politici už své zkušenosti. Na pozvání Aspenu přednášela (jak se v jednom rozhovoru pochlubila) bývalá europoslankyně Jana Hybášková, Petr Pithart či Jiří Dienstbier st. (už v roce 1991 mluvil v Coloradu na téma problémy střední a východní Evropy a vyjednával tam i se saúdskoarabským velvyslancem v USA princem Bandarem o vztazích tehdejší ČSFR a Saudské Arábie).

Když se v roce 2002 konal v Praze summit NATO, berlínský Aspen Institut v jeho předvečer pořádal v pražských Sovových mlýnech konferenci na téma Transformace NATO, na které řečnil bývalý prezident Václav Havel (tehdejší vládní zmocněnec Alexandr Vondra dohodil na organizaci akce agenturu manželky jeho kamaráda Ivana Pilipa). V prosinci 2011 zase Aspen v Praze organizoval “Nukleární forum” o budoucnosti jaderné energie.

Když půjdeme ještě dále do minulosti, zjistíme, že v Aspenu působil v padesátých letech i strýc současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga František Schwarzenberg, když v Coloradu přednášel pro manažery, průmyslníky a obchodníky, kteří do Aspenu jezdili na semináře a konference. Proto nepřekvapí, že to byl právě Karel Schwarzenberg, kdo se před časem snažil myšlence pražského Aspenu pomoci lobbováním u Clintonové a dalších představitelů americké politiky, byť nakonec nebyl příliš úspěšný a dílo za něj musel dokončit až jeho kamarád Bakala. Původní myšlenka se prý ale zrodila v hlavě tehdy odstupujícího českého velvyslance v USA (dnes v Rusku) Petra Koláře.

A na co se můžeme od Aspenu těšit? Kromě cílů, se kterými nás seznámil Špicar (vstanou noví bojovníci) není pochyb o tom, že zde Aspen Institut bude šířit ty samé ideje, jaké šíří v USA a dalších svých pobočkách po celém světě. Jaké to jsou, zjistíme pohledem na jejich webové stránky. Hemží se to na nich články o hrozbě globálního oteplování či o potřebě plánovaného rodičovství, rozuměj, depopulace planety. Nemluvě o názorech, které patří do ideové výbavy všech odchovanců CFR – globalizace, konec národních států, světová vláda, americké intervence všude po světě, multikulturalismus a další zednářské vynálezy.

Rusku, kterému se podařilo všechny tyto z USA řízené neziskovky na svém území donutit novým zákonem k používání přídomku “zahraniční agent” vždy, když se v médiích prezentují, můžeme jen tiše závidět. O tom, že by podobný zákon prošel v českém parlamentu, si můžeme nechat jen zdát. Přitom bychom ho tak zoufale potřebovali. U nás působícím “zahraničním agentům” naopak naivně a důvěřivě tleskáme na té nejvyšší úrovni a to, že zde máme další spolek se subverzivní agendou, považujeme nevím proč za nějakou výhru, ač jde o přesný opak.

Kolik ještě takových spolků u nás otevře svůj krám, než nám dojde, že nepracují v náš prospěch, ale vstříc naší zkáze?