Roste tlak pro válku s Íránem. Kongres dává „zelenou“
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2012/05/4981-roste-tlak-pro-valku-siranem-kongres-dava-zelenou.htm
Stephen Lendman
Jestřábi v kongresu chtějí válku, má podporu obou stran. Umírnění přečíslují horké hlavy. Otázka je, na jak dlouho.
Harašení zbraněmi, vyvolávání strachu a podvodná obvinění trvá roky. Nyní se to objevuje v legislativě. Více o tom níže.
Možná další operace pod falešnou vlajkou přivodí další Schválení použití vojenské síly (AUMF) „pro použití ozbrojených sil Spojených států proti těm, kteří jsou zodpovědní za nedávné útoky proti Spojeným státům“.
V silně neklidných dobách se možnosti často smrskávají na válku. Převážná podpora kongresu ji schvaluje, bez jejího formálního vyhlášení. Článek ústavy č. 1, odstavec 8 to nařizuje.
Ale válka nebyla vyhlášena od 8. prosince 1941. Proč se obtěžovat, když prezidentská nařízení posílají Američany do války bez opozice v kongresu.
Hrozby neexistují, tak jsou vymýšleny. Útoky pod falešnou vlajkou vydávané za skutečné. Počet mrtvých roste exponenciálně. Budovy a další zařízení se bortí jako kuželky.
Když lidé pochopí, o čem to je, je příliš pozdě. Nikdy se nepoučí. Bez ohledu na to, jak často jsou oblbováni, nechají se lehce podvést znovu. Jednou přitroublý blbec, navždy blb. Spoléhání se u zpráv a informací na zločinecká média to činí snadným.
Televize je ze všeho nejhorší. Tištěná média také vynechávají to, co lidé potřebují vědět nejvíce, a zbytek překrucují.
Před setkání G8 a NATO v Chicagu 18. a 19. května měl úvodník New York Times titulek „NATO a Afghánistán“ a psalo se tam:
Washington tvrdí, že dosáhl „skutečného postupu“ proti silám Talibanu. Ve skutečnosti jsou věci mimo kontrolu. Představitelé Pentagonu v tichosti připouští, že válka byla prohrána již před lety.
Dokonce i Times byly skeptické a psaly „Taliban nadále útočí beztrestně, ústřední vláda a místní samosprávy jsou prolezlé korupcí“.
Násilí roste. Afghánské jednotky mohou být větším nepřítelem, než přítelem. U lidí převažuje nálada, aby Amerika a koaliční partneři odešli.
Times vyzývaly k tlaku a napsaly:
„NATO musí nadále útočit na Taliban… Je málo pravděpodobné, že nový francouzský prezident Francois Hollande zvrátí svůj slib stáhnout všechny francouzské bojové jednotky do konce tohoto roku.“
Úvodníky a komentáře Times jásavě podporují americké imperiální války a další, které jsou v plánu. Podporují změnu režimu v Sýrii a Íránu. Zavírají oči před demokratickými hodnotami a vládou principů zákona.
Mlčí u americké podpory despotů. Staví se proti nezávislým vládám, které Washington neovládá. Podporují vytváření bezpečnějšího světa pro kapitál. Nepočítají mrtvé a obrovské škody.
Válka zuří v Afghánistánu. Násilí mimo kontrolu, nestabilita a lidské utrpení sužují Irák a Libyi. Konflikty pokračují v Jemenu, Somálsku a jinde. Amerika je do nich přímo či nepřímo zapletena.
Úvodníky a komentáře Times toho podporují více. Chtějí, aby byla vláda v Sýrii a Íránu svržena jakýmikoliv prostředky. Mezinárodní právo zakazuje zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí, s výjimkou sebeobrany, po napadení.
Klíčové záležitosti nejsou vysvětlovány. Ať chce Washington cokoliv, dostane pro to podporu, obzvláště co se týká války. Komentáře jsou jako jak z letáků Pentagonu. Podvodné hrozby jsou nafukovány. Často pak následuje válka. Jsou Sýrie a Írán další na řadě?
18. května schválila sněmovna HR 4310: Zmocňovací zákon národní obrany pro fiskální rok 2013. Schvalování v senátu bude následovat. Dennis Kucinich vyzýval kolegy, aby hlasovali ne.
Varoval ohledně odstavců 1221 a 1222. Ty mají za cíl Írán. Jsou útočné, nikoliv obranné.
Odstavec 1221: Vysvětlení politiky
„(1) Írán, který se dlouho snažil vyvolat nestabilitu a podporovat extremismus na Středním východě, se nyní snaží využít dramatický politický přechod probíhající v regionu ve snaze podkopat vlády, tradičně napojené na Spojené státy, a podporují v těchto zemích extremistická politická hnutí.
(2) Zároveň může Írán brzy získat jaderné zbraně, což je vývoj, který by ohrozil zájmy Spojených států, destabilizoval region, podpořil regionální jadernou proliferaci, dále byl posílil a osmělil Írán, čelní stát světa podporující terorismus a poskytující prostředky pro ohrožování svých sousedů, včetně Izraele.
(3) Za pomoci Íránu zvýšily v posledních letech Sýrie, Hizballah a Hamas výrazně své zásoby raket, kdy je nyní připraveno přes 60,000 raket k odpálení na Izrael. Írán nadále navyšuje svůj arzenál balistických raket a střel s plochou dráhou letu, což ohrožuje sousedy Íránu, Izrael a jednotky Spojených států v regionu.
(4) Zabránit Íránu získat jaderné zbraně patří k nejurgentnějším výzvám pro národní bezpečnost, kterým Spojené státy čelí.
(5) Jednotlivé vlády Spojených států uvedly, že Írán vyzbrojený jadernými zbraněmi ne nepřijatelný.
(6) Prezident Obama 24. ledna 2012 uvedl: „Ať není pochyb: Amerika je odhodlána zabránit Íránu získat jaderné zbraně, a pro dosažení tohoto cíle neshodím ze stolu žádné možnosti.“
(7) aby se Íránu zabránilo ve vývoji jaderných zbraní, musí Spojené státy, ve spolupráci se spojenci, použít všechny prvky své moci, včetně diplomacie, rozsáhlých ekonomických sankcí a uvěřitelných, viditelných příprav na vojenskou akci.
(8) Nicméně k dnešnímu dni diplomatické předehry, sankce a další akinetické akce vůči Íránu nezpůsobily, aby vláda Íránu upustila od svého programu jaderných zbraní.
(9) Protože je dopad dalších sankcí nejistý, mohl by další tlak na vládu Íránu přijít díky uvěřitelné hrozbě vojenské akce proti íránskému jadernému programu.
(b) Vysvětlení politiky – Bude politikou Spojených států podniknout veškerá nezbytná opatření, včetně vojenských akcí, bude-li potřeba, aby se zabránilo Íránu ohrožovat Spojené státy, jejich spojence, nebo sousedy Íránu jadernými zbraněmi.“
Odstavec 1222: Vojenská připravenost Spojených států na Středním východě
„(1) Vojenská cvičení prováděná v Perském zálivu a Ománském zálivy zdůrazňují rozhodnutí Spojených států a politiku Spojených států popsanou v článku 1221 (b), prostřednictvím posilování připravenosti armády Spojených států a spojeneckých jednotek, jakož i signalizování vládě Íránu ohledně povinnosti Spojených států bránit své životně důležité národně-bezpečnostní zájmy;“ a
„(2) Prezident, coby vrchní velitel, by měl navýšit přítomnost páté flotily Spojených států na Středním východě a provést vojenská rozmístění, cvičení nebo jiné viditelné konkrétní přípravné vojenské aktivity, aby se zdůraznila politika Spojených států popsaná v odstavci 1221 (b).“
„(b) Plán -
(1) Obecně – ministr obrany připraví plán na navýšení přítomnosti páté flotily Spojených států na Středním východě a provedení vojenských rozmístění, cvičení nebo dalších viditelných konkrétních vojenských přípravných aktivit, aby se zdůraznila politika Spojených států popsaná v odstavci 1221 (b).“
„(2) Záležitosti, které je třeba zahrnout – plán požadovaný paragrafem (1) musí obsahovat, minimálně, kroky nezbytné pro to, aby ozbrojené síly podpořily politiku Spojených států popsanou v odstavci 1221 (b), včetně -
(A) Rozmístění dostatečných zásob letadel, munice, paliva a dalších materiálů jak pro vzdušné, tak pozemní akce předem, na klíčových předsunutých místech na Středním východě a v Indickém oceánu;
(B) Udržování dostatečných námořních aktiv v regionu, nezbytných k vyslání signálu o rozhodnutí Spojených států a k posílení kapacit Spojených států pro provedení trvalého námořního a vzdušného útoku na řadu íránských jaderných a vojenských cílů, pro ochranu námořního zásobování a pro zamezení Íránu provést odvetný útok na zájmy Spojených států v regionu;
(C) Prodiskutování průchodnosti nasazení nejméně dvou letadlových lodí Spojených států, další velkopalubové obojživelné lodi a eskadry minových protiopatření v regionu na nepřetržitém základě, na podporu akcí popsaných v podčásti (B); a
(D) Provedení cvičení flotily podobných velkému cvičení páté flotily Spojených států v tomto regionu v březnu 2007, aby se demonstrovala schopnost udržet Hormuzskou úžinu otevřenou a zabránit použití protilodních raket a vysokorychlostních člunů.“
Na půdě sněmovny Kucinich řekl:
„Pokud chcete mír, připravujete se na mír. Pokud chcete válku, připravujete se na válku. NDAA připravuje na válku proti Íránu.“
„Vyzývá k rozmístění letadel, bomb, lodí, munice předem a k námořním manévrům v Hormuzské úžině. To není o obraně. To je o útoku.“
„Byl jsem zadákem třetího křídla ne příliš dobrého univerzitního fotbalového týmu a znám rozdíl mezi obranou a útokem. Připravujeme se na útok na Írán, který nemá jaderné zbraně a nemá v úmyslu, ani reálnou schopnost zaútočit na Spojené státy.“
„Chystáme se udělat stejnou katastrofickou chybu, kterou jsme udělali proti Iráku. Tento zákon možná výslovně válku nenařizuje, ale to je vedlejší. Povoluje ji. Připravuje pro ni scénu ve volebním roce.“
„Probuď se, kongrese.“
1. března byl předložen R 568. Vyjadřuje náladu sněmovny ohledně významu zabránění vládě Íránu získat jadernou „schopnost“.
17. března byl schválen. 16 února byl předložen srovnatelný senátní zákon. Zatím nebylo nic podniknuto. Očekávejte snadné brzké schválení.
Ron Paul řekl, že někteří jeho kolegové ve sněmovně věří, že tato legislativa se rovná „schválení použití vojenské síly proti Íránu kongresem“.
V HR 568 se uvádí:
„Rozhodnuto, že sněmovna -
(1) Varuje, že je omezený čas pro zabránění vládě Íránu získat jaderné zbraně;
(2) Vyzývá k pokračování a zvyšování ekonomického a diplomatického tlaku na Írán, aby se zajistila dohoda s vládou Íránu, která bude obsahovat -
(A) úplné a trvalé zrušení veškerých aktivit souvisejících s obohacování a zpracováním uranu;
(B) naprostou spolupráci s IAEA u všech zbývajících záležitostí souvisejících s jadernými aktivitami Íránu, včetně -
(i) implementace dodatečného protokolu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; a
(ii) ověřeného ukončení íránského programu balistických raket; a
(C) permanentní dohodu, která ověřitelně zajistí, že je íránský jaderný program zcela mírový;
(3) Vyjadřuje podporu univerzálním právům a aspiracím Íránců;
(4) Potvrzuje, že je klíčovým národním zájmem Spojených států zabránit vládě Íránu získat jaderné zbraně;
(5) Silně podporuje politiku Spojených států s cílem zabránit vládě Íránu získat jaderné zbraně;
(6) Odmítá jakoukoliv politiku, která by se spoléhala na úsilí potlačit Írán s možností jaderných zbraní; a
(7) Vyzývá prezidenta, aby opětovně potvrdil nepřijatelnost jaderně vyzbrojeného Íránu a stavění se proti jakékoliv politice, která by se spoléhala na zadržení jako na možnou reakci na íránskou jadernou hrozbu.“
14. a 15. dubna proběhly íránské jaderné rozhovory. Istanbul byl místem konání tak zvané P5+1 plus Írán. Toto uskupení tvoří pět stálých členů Rady bezpečnosti – Amerika, Rusko, Čína, Británie a Francie plus Německo.
23. května se bude v Bagdádu konat druhé kolo. Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi vyjádřil naději, že budou sporné otázky vyřešeny úspěšně. Zdá se, že jeho optimismus je neopodstatněný.
Velvyslanec Washingtonu v Izraeli, Dan Shapiro, řekl, že americké plány na útok na Írán jsou „plně dosažitelné“, buď samostatně, nebo společně s Izraelem.
Amerika „zaručuje, že vojenská možnost je připravená a prezidentovi dostupná kdykoliv se ji rozhodne použít“.
Shapirovy komentáře odráží to, proti čemu bude Írán stát v Bagdádu a napříště. Jeho program je mírový. Washington a Izrael tvrdí něco jiného. Důvěryhodné důkazy jim to vyvrací.
Írán se nevzdá svých práv plynoucích se Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, ani by neměl. Pravděpodobnější je slepá ulička, než řešení. HR 568 a jeho senátní verze přibližuje vše k válce. Namísto snižování napětí ho zvyšuje.
Uvádění „schopnosti“ Íránu mít jaderné zbraně jaké záminky k válce dalece přesahuje rozum. Všechny země s mírovými jadernými programy mají „schopnost“ vyrobit zbraně.
Jaderná expertka Helen Caldicott nazývá jaderné elektrárny továrnami na atomové bomby. 1000 MW reaktor produkuje 500 liber plutonia ročně. Pro bombu schopnou zničit velké město a rozšířit radiaci stačí 10.
Bývalý ministr zahraničí Colin Powell řekl, že HR 568 „je stejný hudební partes, který nás dostal do války s Irákem“. Vynechal svoji klíčovou roli v jejím zahájení a dřívější spoluvinu na válce v Zálivu coby náčelník generálního štábu za GHW Bushe.
HR 568 a HR 4310 podkopávají diplomacii. Strkají míč blíže k válce. Připravenost a hrozby odpálí bomby mnohem pravděpodobněji. Útok pod falešnou vlajkou svalený na Írán by mohl být tutovkou.
Článek byl publikován 25.5.2012
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.