Saif al-Islam Kaddáfí a zákulisní boj o jeho osud

Případ syna Muammara Kaddáfího – Saifa al-Islam – u Mezinárodního trestního soudu (ICC) přešel do nezvyklého stádia, které nemá precedent. Jde o pokusy samotného soudu rozvrátit případ tak, aby se obviněný před tento soud nikdy nedostal.

Začalo to tím, že před několika dny došlo u ICC k podivnému úniku informací. Přičemž tyto informace unikly zcela oficiálními kanály: přes stránku ICC na internetu. Zprvu byly ke všeobecnému obeznámení se předloženy dva dokumenty (1), nicméně během několika hodin byly bez vysvětlení důvodů ze stránky staženy. Tyto dokumenty se týkaly zprávy delegace ICC, která navštívila Saifa al-Islam Kaddáfího v Ziltan. Při čtení textu se témata místy mění: začíná být jasné, proč byly dokumenty staženy, nicméně vzniká otázka, proč vůbec byly zveřejněny. V této situaci jsou důvody k předpokladu, že v rámci soudu došlo ke střetu dvou sil, přičemž jedna z frakcí o sobě nedala otevřeně vědět…

Takže co se podařilo zjistit delegaci ICC v době setkání se Saifem Kaddáfím? Ve zprávě vytvořené sekretariátem se uvádí následující. Vzhledem k závažnosti informací a tomu, jakým způsobem se dostaly k soudu, si dovolím obšírnější citaci:

„Delegace ICC navštívila Saifa Kaddáfího počátkem března. Zpočátku vláda Libye tvrdila, že není schopná dopravit členy delegace do Ziltan, protože tam existují dvě frakce, z nichž pouze jedna je loajální k TNC. Nicméně na poslední chvíli, kdy již byla delegace Soudu připravena vrátit se do Haagu, úřady sdělily, že k setkání dojde.“…

„Po 40 minutách čekání u těžkých kovových dveří nás nakonec pustili. Saif Kaddáfí nás uvítal s úsměvem a řekl, že je připraven rozmlouvat se zástupci ICC. … Těžko říct, o kolik zhubl, protože byl oblečen do volného a širokého oděvu. Po porovnání s fotografií, která je přiložena k zatykači, lze vidět, že ztratil na váze hodně. Na pravé ruce mu chyběl palec a ukazováček. Na obličeji žádné šrámy viditelné nebyly.“

„V reakci na požadavek vedoucího delegace promluvit si se Saifem Kaddáfím o samotě představitel libyjských úřadů řekl, že zákon to nepředpokládá a proto zůstane.“

„Delegace ICC vysvětlila S. Kaddáfímu jeho situaci, sdělila mu, že je obžalovaný a předložila mu seznam obhájců. … Pan Kaddáfí projevil zájem o otázku, jestli mu tento obhájce může pomoct zde v Libyi. Zástupce sekretariátu odpověděl, že obhájce mu může v Libyi pomoc, ale pouze v souvislosti s činností Mezinárodního trestního soudu.“…

„Pan Kaddáfí vysvětlil, že zde v Libyi byla vůči němu stažena obvinění z mezinárodních zločinů, protože proti němu neexistují žádné důkazy. Věc, ze které je obviněn nyní, se týká porušení zákona týkajícího se povolení dvou velbloudů a vyčištění rybí farmy.“…

„Saif Kaddáfí řekl: „Doufám, že bude možné mne soudit zde, v mé zemi, bez ohledu na to, jestli mne popraví, nebo ne.“ Pak se zeptal na podmínky vazby v Haagu. Tajemník krátce popsal podmínky vyšetřovací vazby OSN v Haagu a odpověděl na otázky Saifa Kaddáfího týkající se přístupu k čerstvému vzduchu, možnosti vidět další lidi a ohledně stravy. Pan Kaddáfí řekl, že by chtěl vidět slunce. Když tajemník delegace odpověděl, že vězni v Haagu mají přístup do otevřených ploch na čerstvém vzduchu, řekl, že mají štěstí, že mohou vidět ptáky a stromy.“…

„V tento okamžik představitel libyjské vlády „na 5 minut odešel“. Vedoucí delegace se rychle pana Kaddáfího zeptal, jak se cítí, a jestli s ním nebylo tvrdě zacházeno. S. Kaddáfí se náhle změnil: jeho ochablý stav se silně změnil a mlčky ukázal svou ruku s uříznutými prsty a pak ukázal na vytlučený zub. Pak řekl, že je držen v naprosté izolaci, že neviděl denní světlo dvanáct dní.“

„Když se zástupce vlády vrátil, tajemník delegace přečetl panu Kaddáfímu jeho práva. Pan Kaddáfí je vyslechl velmi skepticky a zeptal se, od jakého okamžiku se na něj tato práva vztahují a jestli se na něj vztahují okamžitě… odpověděli mu, že tato práva jsou standardem ICC (2). Když se ho zeptali, jestli má tato práva v Libyi, odpověděl: „A vy si myslíte co?“ (3)

Druhá zpráva, vytvořená odborem obhajoby, obsahuje zcela obdobné informace, nicméně nelze nevěnovat pozornost tomu, že mezi dvěma zprávami existují podstatné rozdíly. Jen zpráva odboru obhajoby mluví o tom, že Saif al-Islam projevil přání být co nejrychleji předán do Haagu nebo do Tripolisu, a nepobývat v současných podmínkách (odstavec 33). Pouze v této zprávě se mluví o tom, že libyjské úřady lhaly, když tvrdily, že S. Kaddáfí se nepřeje setkat se s představiteli ICC (odstavec 34). Pouze v této zprávě se mluví o tom, že mu libyjské úřady odepřely obhájce a tvrdily, že „to není možné“ (odstavec 35) (4). Obě zprávy obsahují tajné části, které byly ve zveřejněných verzích vypuštěny.

Nesrovnalosti mezi dvěma zprávami, informacemi v nich obsaženými, jejich počáteční zveřejnění a následné utajení – to vše poskytuje důvody se domnívat, že v Mezinárodním trestním soudu se střetly dvě síly. První sílu představuje Sekretariát a prokuratura. Druhou obhajoba S. Kaddáfího. Nicméně obhajoba neobvyklá. Od okamžiku vydání zatykače až dodnes nemá S. Kaddáfí obhájce. Nicméně 17. dubna soud přidělil Saifu Kaddáfímu dočasného obhájce, kterým se stal ředitel odboru obhajoby soudu Zave-Jean Keita (5). Právě se jménem Keita je spojena druhá síla v ICC. 3. května Keita provedl na protistranu hlavní útok. Obrátil se na odvolací komoru Soudu s požadavkem odvolat z případu prokurátora ICC Luise Moreno Ocampo (6). Tento prokurátor ICC si skutečně počíná dost neprofesionálně. Není žádných pochyb o tom, že plní politické úkoly, ale dělá to neomaleně, po zupácku. Připomenu, že Ocampo „nashromáždil důkazy o vině“ Muammara a Saifa Kaddáfího za několik týdnů, aniž by odjel na místo údajných zločinů – zatímco v ostatních případech trvalo vyšetřování roky (například vyšetřování v Pobřeží slonoviny trvalo téměř 7 let). Dnes Ocampova vyjádření médiím plně odpovídají stanovisku libyjských úřadů. Ocampo vysvětluje, že libyjské „povstání“ bylo důsledkem zločinů rodiny Kaddáfí, a tím sám vystupuje na straně zločinců: nemůže nevědět, že zpráva Vyšetřovací komise OSN o situaci v Libyi přímo mluví o tom, že zločinů se dopustily obě strany, tedy i ti, kteří jsou dnes označováni za „vládu Libye“. Ocampo aktivně přichází s výroky, ve kterých vyjadřuje přesvědčení o schopnosti libyjských úřadů vykonat soud nad Saifem Kaddáfím. A to poté, co na jeho žádost vydal ICC příkaz k provedení procesu v Haagu! Tudíž Ocampo pracuje v rozporu se zatykačem, vydaným Soudem! Tato situace je unikátní. Prokurátor ICC se vědomě postavil na stranu zločinů. Za těchto podmínek je třeba mluvit nejen o odvolání Ocampo z případu Saifa Kaddáfího, ale obecně o jeho funkci prokurátora ICC.

Zároveň máme před sebou prokurátora při smyslech a fakta, vypovídající o tom, že určité síly v ICC, působící prostřednictvím Ocampo, se pokouší zmařit případ Saifa Kaddáfího u ICC a udělat vše, aby nebyl nikdy předán do Haagu.

Zaprvé, skutečné důkazy o vině Saifa Kaddáfího neexistují, stejně jako neexistovaly důkazy v případě jeho otce. (Zde je možné porovnat přístup ICC k případu Muammara Kaddáfího: po jeho smrti Soud místo aby nařídil vyšetřování vraždy obviněného v již probíhajícím případě, prostě vydává rozhodnutí případ „uzavřít“ (7). To je skandální rozhodnutí pro soud, který se sám označuje za „nejspravedlivější na světě“, který „stanovuje justiční normy pro všechny země světa“). Zadruhé, ICC má velký zájem na tom, aby Saif Kaddáfí nezískal přístup k mezinárodnímu řečništi, ze kterého by mohl svědčit proti NATO a odhalit tajné mechanismy likvidace Libye. Z 18 členů Soudu je osm občany členských zemí NATO, vedoucích agresi proti Libyi (mimo to ještě další dva soudci ze zemí NATO dočasně „nadále plní své povinnosti, do uzavření konkrétních případů“). Takže NATO má pod palcem polovinu soudců ICC. Přičemž ve vlastním soudním dvoru, který v současné době vede přípravná řízení ve věci Saifa al-Islama, jsou dva ze tří soudců občany členských států NATO (Německa a Belgie). A nakonec zatřetí, jedinou účinnou obranou Saifa al-Islam Kaddáfího v případě jeho vydání Soudu budou informace o skutečné tváři nových libyjských mocných a jimi spáchaných zločinech, což nutně vyústí u skutečně nezávislého soudu v nové zatykače. Tudíž předání Saifa Kaddáfího ICC bude ranou pro zahraniční politiku všech zemí, jejichž občané byli jmenováni do vysokých funkcí v ICC, bez výjimky. Takže případ S. Kaddáfího u ICC nechce nikdo? Zdá se, že ne.

Avšak vrchním obhájcem ICC je J.-P. Keyta z Francie – ale je původem z Mali. Motiv oné silné aktivity Keyty je patrný, vždyť Mali je obzvláště vděčná Muammaru Kaddáfímu za pomoc, kterou ji vůdce Libyjské džamahírie poskytoval ve všech sférách, včetně držení Tuaregů na uzdě, což úřadům Mali umožňovalo jakž takž kontrolovat situaci na severu země. Právě Mali svržením M. Kaddáfího utrpěla nejvíce: od tohoto státu byla odtržena prakticky polovina území – Tuaregy, kteří dostali novější zbraně z libyjských vojenských skladů, včetně těžkých. Proběhnuvší převrat v Mali v březnu tohoto roku a pokus o kontrapuč na konci dubna, to již představuje vyhlídky na destrukci jihu země a na potoky krve, neboť hlavní spory mezi pučisty a „kontrapučisty“ se týkají strategie a taktiky ohledně získání severu Mali zpět. Nicméně všem je jasné, že nyní není Mali schopna získat tato území zpět, a jde o to, kolik životů obyvatel Mali jsou jednotlivé mocenské frakce ochotny obětovat – desítky, nebo stovky tisíc. Situace v zemi je nanejvýš dramatická. Za těchto podmínek sehrál pokrevní hlas vrchního obhájce ICC podstatnou roli v silně podivném vývoji případu Saifa Kaddáfího. Nicméně Keyta zůstane Francouzem. Nezačal konat okamžitě, ale teprve až se rozložení sil v politické aréně Francie konečně vyjasnilo.

Těžko říct, čí zájmy konkrétně zastupuje Keyta, snažící se o předání případu S. Kaddáfího do Haagu. Není vyloučeno, že mu bylo navrženo stát v čele těch sil, které chtějí nejen odstranění Sarkozyho z postu francouzského prezidenta (a oslabení za ním stojící globalistické lobby), ale jeho totální likvidaci s mnohem dalekosáhlejšími odhaleními a usvědčeními. Nezapomínejme, že v tuto chvíli má právě Saif al-Islam Kaddáfí nejúplnější informace o financování volební kampaně Sarkozyho. Čili za Keytou pravděpodobně stojí ti, kteří za každou cenu chtějí dostat S. Kaddáfího z Libye a chtějí jeho veřejné svědectví v Haagu.

Fakt, že byla zveřejněna zpráva delegace ICC z Libye, se musí stát základem pro provedení vyšetřování. Vždyť je nanejvýš jasné, že její zveřejnění (aspoň té části, kde se odhalují informace o rozmluvě členů delegace Soudu se Saifem o samotě) vystavuje S. Kaddáfího odvetě. A již 1. května libyjská vláda odeslala Mezinárodnímu trestnímu soudu požadavek uznat případ Saifa Kaddáfího nepřípustným, v souladu s článkem 19 Stanov ICC. Přičemž jedním z hlavních argumentů v požadavku je „lež delegace Soudu ohledně špatného zacházení se Saifem Kaddáfím“ (8). Zveřejnění zprávy lze považovat za pokus vyprovokovat likvidaci Saifa Kaddáfího. A libyjská vláda si již předem připravila alibi. Neustále dokola neodbytně opakují, že nekontrolují kmeny, v jejichž rukách se Saif Kaddáfí nachází. Nicméně řeči, že kmeny v Zintan nemá nová libyjská vláda v Tripolisu pod kontrolou, aspoň co se týká Saifa al-Islama, jsou značně přehnané: právě libyjský prokurátor z Tripolisu byl celou dobu přítomen na setkání delegace ICC s S. Kaddáfím.

Takže v případu Saifa al-Islam Kaddáfího u Mezinárodního trestního soudu vznikla nová, doposud nikdy nevídaná situace. Střetly se dvě síly, kde se jedna pokouší za každou cenu případ Saifa Kaddáfího zmařit, včetně uzavření případu Muammara Kaddáfího, a druhá těmto pokusům vzdoruje. To, o čem jedna z těchto sil nechce slyšet, je zcela jasné. A o čem ho opoziční síla chce přinutit promluvit – to se stane jasným jen v případě, kdy Saif al-Islam stane před soudem v Haagu. V každém případě se sen Saifa Kaddáfího spatřit slunce těžko splní. Protože sní, že spatří libyjské slunce…

Poznámky

1) Součástí delegace Mezinárodního trestního soudu, která navštívila Saifa al-Islam Kaddáfího, byli představitelé dvou formálně na sobě nezávislých útvarů – Sekretariátu a Odboru obhajoby ICC. V souladu s tím vytvořili dvě nezávislé zprávy.

2) Není to snad dosti vyčerpávající odpověď? Nicméně poskytuje představu o tom, kdo z různých sil v rámci ICC má před sebou jaké úkoly.

3) V současné době se lze s těmito dvěma zprávami seznámit pouze ze sekundárních zdrojů. S úplným textem uvedené zprávy Sekretariátu ICC se lze seznámit na adrese: http://opiniojuris.org/wp-content/uploads/RegistryReport.pdf

4) S úplným textem zprávy Odboru obhajoby Soudu se lze seznámit na adrese: http://opiniojuris.org/wp-content/uploads/OPCD-Report.pdf

5) Prosecutor v. Saif al-Islam Gaddafi, [Pre-Trial Chamber] Decision Appointing Counsel from the OPCD as Counsel for Saif Al-Islam, 17 April 2012

6) Prosecutor v. Saif al-Islam Gaddafi, [Defence] Request [to the Appeals Chamber] to Disqualify the Prosecutor from Participating in the Case Against Mr. Saif Al Islam Gaddafi, 3 May 2012, //

7) Prosecutor v. Muammar Gaddafi, [Pre-Trial] Decision to Terminate the Case Against Muammar Mohammed Abu Minyar Gaddafi, 22 November 2011

8) Prosecutor v. Saif al-Islam Gaddafi, Application on behalf of the Government of Libya pursuant to Article 19 of the ICC Statute, 1 May 2012