Stanovisko k rostoucímu napětí kolem íránského jaderného programu

Následující článek je stanoviskem občanského sdružení Svět bez válek a násilí, která vznikla v roce 1995 ve Španělsku a od té doby se rozšířila do více než 30 zemí po celém světě. Je jednou z pěti organizací, které vzešly z Humanistického hnutí. Aktuální a stále doplňované informace naleznete na webu www.svetbezvalek.cz

Stanovisko k rostoucímu napětí kolem Íránského jaderného programu

Od té doby, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v listopadu 2011 vydala zprávu o současném stavu íránského jaderného programu, se ze strany Izraele, Spojených států a jejich spojenců snáší vlna kritiky na íránskou vládu a její možné záměry, zatímco Teherán opakovaně popírá, že se pokouší vyvinout jadernou zbraň. Podle zprávy MAAE by íránský jaderný program mohl mít vojenský účel.

Veřejná debata ve světě se postupně vyhrocuje do bodu, kdy je útok na Írán připouštěn jako zcela reálná možnost. Vypadá to podobně jako situace, která předcházela válce v Iráku v roce 2003. Tenkrát šly Spojené státy a jejich spojenci do války na základě zprávy britské vlády, která byla později tvrdě odsouzena, protože se v Iráku žádné důkazy o jaderné zbrani ani jiných zbraních hromadného ničení nenašly, zatímco britská zpráva tvrdila, že Sadám Husajn je schopen takové zbraně odpálit do 15 minut. Vzhledem k cynické manipulaci západní populace vládami USA a Velké Británie před válkou v Iráku by veškeré důkazy použité k ospravedlnění vojenského útoku na Írán měly být poskytnuty k otevřenému posouzení. Bez toho nelze zaručit, že nám není předkládána snůška lží vytvořená proto, aby nás zavedla do další války, kterou si nemůžeme dovolit z ekonomického, ale především ani lidského hlediska.

Blízký východ je dnes více než kdy dříve nestabilním regionem a mnoho analytiků varuje, že útok na Írán by mohl přerůst v závažný konflikt za účasti dalších zemí s jadernými zbraněmi. Možné důsledky takového konfliktu jsou nepředstavitelné.

Proto Svět bez válek a násilí vyzývá všechny státy:

1. aby žádným způsobem nepodpořily vojenský útok na Írán, tedy aby takový útok oficiálně odsoudily na všech možných úrovních, na půdě OSN a v rámci vojenských aliancí; aby takový útok nezahajovaly a ani se k němu nepřipojovaly, pokud ho zahájí jiná země nebo koalice zemí;

2. aby podpořily vznik Zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě, tedy aby napomohly tomu, aby se mezinárodní konference na toto téma, která byla naplánována na Hodnoticí konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010, konala co nejdříve, a aby využily všechny diplomatické prostředky k tomu, aby konference skončila úspěchem.

Příklad Severní Koreje ukázal světu, že vlastnit jaderné zbraně je efektivním způsobem, jak si zajistit respekt. Pokud jde o Írán, musíme být realisté. Vzhledem k mezinárodní situaci by na jeho místě mnozí cítili potřebu vyvíjet jadernou zbraň jako odstrašující prostředek proti útoku.

Ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970 se nejaderné státy zavázaly neusilovat o jaderné zbraně výměnou za slib jaderných států, že se zbaví svých jaderných arzenálů. Nyní, po více než 40 letech, si pětice jaderných členských států NPT stále užívá svého privilegovaného statusu a v blízké době plánuje investovat stovky miliard dolarů do modernizace svých jaderných arzenálů. Za každou zprávu, kterou MAAE vydá o tom, jak Írán neplní svoje závazky, by mohlo být napsáno dalších pět zpráv o tom, jak USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína neplní svůj závazek k jadernému odzbrojení. Vzhledem k této situaci není divu, že Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea zůstávají mimo smlouvu a vyvíjejí své jaderné arzenály.

Dokud nebudou zahájeny seriózní rozhovory o jaderném odzbrojení, je pravděpodobné, že mezinárodní napětí bude vzrůstat ruku v ruce s šířením jaderných zbraní do dalších zemí, obzvláště do těch, které věří, že nejlepší záruka jejich přežití spočívá ve vlastnictví jaderných zbraní.

S přáním vyhnout se tomu, aby v dalších regionech světa vznikaly podobné krize, a s přáním zabránit šíření jaderných zbraní, Svět bez válek a násilí vyzývá:

1. všechny jaderné státy, aby ukázaly dobrou vůli v úsilí o jaderné odzbrojení tím, že se vzdají své politiky prvního užití jaderných zbraní, že sníží význam jaderných zbraní ve svých vojenských doktrínách, že stáhnou jaderné zbraně z pohotovostního režimu a že zruší své plány investovat do modernizace jaderných arzenálů;

2. všechny státy světa, aby podpořily zákaz jaderných zbraní, aby podnikly diplomatické snahy pro podporu jednání o Úmluvě o zákazu jaderných zbraní, případně podobné smlouvě nebo sadě smluv, která zakáže výrobu a použití jaderných zbraní a poskytne mechanismy k odstranění těch stávajících;

3. všechny státy, které vyrábějí jadernou energii, aby přehodnotily svou energetickou politiku a prozkoumaly možnosti čistých a udržitelných zdrojů energie jakožto možnou postupnou náhradu jaderné energetiky, která jde ruku v ruce s šířením jaderných zbraní.

Jaderné zbraně a případný jaderný konflikt bezesporu patří mezi největší hrozby současnosti. Jaderný Írán by toto riziko ještě zvýšil. Svět bez válek a násilí se zasazuje proti šíření jaderných zbraní a usiluje o postupné jaderné odzbrojení. Historie ukázala, že cesta k odzbrojení vede spíše skrze diplomacii, než přes vojenské intervence.