Patriot Act II

Stalo se už na těchto stránkách tradicí, že se věnuji porušování lidských práv ve Spojených státech. A kdykoliv napíši na toto téma nový článek, vždy se ozvou skalní amerikanofilové a spílají mi, jaký jsem to zaslepený hlupák a levičák, že nevidím to, co je každému (kromě úplných blbců) jasné, že totiž Spojené státy jsou zemí světla a svobody, a prezident Bush že je člověk pevných zásad a tvrdé ruky - nejlepší, jakého může Amerika mít, a celý svět by jí měl závidět a denně děkovat za řád a pořádek udržovaný v problematických oblastech světa. I to, že se tato hrstka zaslepených amerikanofilů neustále zde ve Zvědavci ozývá, už je tradicí.

V minulosti jsem už psal o drastickém zákonu na omezení svobod, US Patriot Act, psal jsem o DMCA, SSCA, o projektu IAO, o Homeland Security bills i o zatím odloženém projektu TIPS. Každý takový článek je kamínkem do mozaiky obrazu, který si lidé nezatíženi falešným patriotismem a nekritickým obdivem vůči Americe tvoří. Z kteréhokoliv článků by mělo normálního člověka mrazit. To, co se vám chystám předložit dnes, je kamínek do stejné mozaiky, a je pořádně velký.

Příliš se o tom ještě oficiálně nemluví, i když si o tom neoficiálně štěbetají vrabci na střeše. Jde o návrh nového zákona Jmenuje se Domestic Security Enhancement Act (buď zde: www.pbs.org, nebo zde: www.publicintegrity.org - dokumenty jsou ve formátu PDF a jsou značně rozsáhlé - 12MB), neboli -, jak je někdy přezdíván -, Patriot Act II. Česky by se dal jeho název přibližně přeložit jako Zákon pro zkvalitnění vnitřní bezpečnosti. Je to dokument 120 stránek dlouhý. Autorství je připisováno nejhorší kreatuře v Bushově panoptiku zrůd, státnímu žalobci Johnu Ashcroftovi. Datum vzniku: 9. leden 2003.

Samotný "únik" této "důvěrné" informace je zajímavý. Text, kde každá stránka začíná varováním Confidential-not for distribution (důvěrné, není pro distribuci), lze totiž volně nalézt na řadě webových serverů. Ještě zajímavější je to, že autoři nejsou prozrazením "tajemství" zvlášť zaskočeni. Do této hry nevidím, ale zdá se mi, že ti, kteří za zákonem stojí, z nějakého důvodu chtějí, aby návrh v této fázi budil negativní emoce. Když demokraté žádali Johna Ashcrofta o vysvětlení, co je pravdy na tom, že se takový zákon připravuje, odpověděl, že oni u nich na ministerstvu každý den pracují na tom, aby byla Amerika bezpečnější a že přitom vzniká cela řada návrhů, jak toho dosáhnout. Nepopřel existenci Domestic Security Enhancement Act, ale zdůraznil, že to je nutno chápat spíše jako poznámky k tématu. Zajímavé.

Jak Ashcroft řekl, nejde o hotový zákon, pouze o návrh. Ale při jeho čtení si nutně kladete otázku, zda se vám to nezdá. Zda je skutečně možné, že by někdo mohl na počátku třetího tisíciletí přijít s takovým textem. Je to možné. Bohužel. Doporučuji všem, kteří umějí anglicky, kliknout si na odkaz vedoucí k zákonu a přečíst si z něj pár odstavců. Nepotřebujete k tomu právní vzdělání. Vsadím se, že vám přestane chutnat večeře.

Několik zajímavých bodů z navrhovaného zákona:

• federální vláda má mít právo označit libovolného člověka, ať už občana USA nebo ne, za "oficiálního nepřítele státu";

• zavedení nové kategorie "podezřelý z terorismu". Oba nové termíny ("nepřítel státu" a "podezřelý z terorismu") mohou být zřejmě použity na kohokoliv, koho Bushovo křídlo za takové označí;

• lidé v těchto kategoriích se automaticky stávají předmětem tajného vyšetřování, šmírování, odposlechů a tajných prohlídek, aniž by jim ovšem někdo řekl, že byli do této kategorie zařazeni;

• další rozšíření už tak rozšířené pravomoci tajné policie, zrušení všech zbývajících státních omezení, která dosud policii bránila, aby při vyšetřování používala některé ne zrovna čisté praktiky. (Celá řada těchto státních omezení byla v minulosti vytvořena právě jako reakce na příliš hrubé policejní praktiky, obtěžování protiválečných aktivistů a skupin sledujících dodržování lidských práv.) Občané nebudou mít možnost odvolat se kvůli policejnímu obtěžování k soudům; jednak o persekuci nesmějí s nikým hovořit a jednak soudy nebudou mít pravomoc policejní zvůli zastavit, či omezit;

• zlegalizovaní držení ve vězení neomezeně dlouho, bez vznesení obvinění, bez přístupu k právnímu zástupci, bez povinnosti odpovědných míst spis pročíst a zpracovat, a bez jakéhokoliv kontaktu zadrženého s vnějším světem;

• zákaz zveřejnění jakýchkoliv informací o tom, kdo je uvězněn, proč, a co se s ním děje. Zákaz po takových informacích vůbec pátrat. Publikování těchto případů bude trestné. Jde tedy o legalizování tajného zavírání;

• vytvoření databáze DNA vzorků lidí podezřelých z terorismu, kde by záznamy vznikaly bez vědomí těch, kterých se to týká;

• rozšíření rejstříku zločinů, za které lze dostat trest smrti;

• rozšíření pojmu špionáž na aktivity, které až dosud nebyly trestné. Jednou z nich je např. šifrování emailové korespondence, za které lze dostat minimálně pět let natvrdo (sekce 404). (Neříkal jsme před časem, že současní hlasatelé nekonečných amerických svobod přijdou s myšlenkou postavit šifrování mimo zákon?) Do nového pojetí špionáže spadá i každá aktivita, kterou jednotlivec - ať už vědomě nebo nevědomě - pomáhá "zahraničním silám". Například tím, že získává informace. Kouzelné je doplnění v sekci 102 k tomuto paragrafu. Cituji v originále: "Showing that the intelligence gathering violates the laws of the United States is both unnecessary and counterproductive." (Potřeba prokázat, že sběr informací porušuje zákony Spojených států není nutná, dokonce je kontraproduktivní.) Sběr informací - může to být i surfování po Internetu?;

• umožnění odebraní občanství lidem, kteří jsou členy spolků kritických vůči vládě.

Jak už je v kraji od doby vládního puče poslední dva roky zvykem, tvůrci návrhu se neobtěžovali předložit kongresu jednotlivé části nového zákona k dílčí diskuzi. Kopii dostali pouze Dick Cheney a Dennis Hastert.

Profesor práva David Cole je hluboce znepokojen způsobem, jakým se zákon připravuje (když pominu to, že je především znepokojen zákonem samým), tajnůstkářstvím, které celé jednání provází, i tím, že vnitřní kruh kolem prezidenta Bushe zákon oficiálně ještě nepředložil ke schválení. "Není to proto, že se čeká na 'vhodnou dobu'," ptá se profesor Cole. "Např. na to, až dojde k dalšímu teroristickému útoku, nebo až vypukne válka a lidé se budou cítit nejistí, jejich pozornost bude odvrácena, a v kongresu i v senátu nebude čas na dlouhé rokování? V takovém okamžiku mohou přijít a říct, 'my to potřebujeme přijmout hned teď, vyžaduje to vnitřní bezpečnost země'. A kongres i senát jim to s nejvyšší pravděpodobností odkývnou."

Jak trefně poznamenal jeden diskutující v kuro5hin: "Chceš-li kotě, žádej poníka." To je přesně to, o co se teď zřejmě Bushova klika snaží. Dobře ví, že zákon v tomto znění nemá šanci, aby prošel. A až bude zákon odmítnut a emoce se uklidní, přijdou s upravenou verzí téhož. Nejkřiklavější paragrafy budou odstraněny nebo rozmělněny, z původních 120 stránek zůstane 80. Ochránci svobod budou mít dobrý pocit, že zvítězili. Málokdo si všimne, že vlastně většina podstatných věcí v zákoně zůstala. Bushovo křídlo nedostane poníka, ale o toho jim ani nešlo. Chtěli kotě při vědomí, že několik koťat vydá nakonec za víc, než za jednoho poníka.

Zdroje:

• The Police State Enhancement Act of 2003
• The all-too-long arm of the law
• Patriot Act, the sequel
• Domestic Security Enhancement Act