Kolik stojí Linux

K napsání této úvahy mě inspiroval článek, který byl pod názvem "Kam kráčíš Microsofte" uveřejněný před časem na Zvědavci. Pojednával o neduzích operačních systémů Microsoftu a jako zajímavou alternativu nabízel systém Linux.

Nechci zde rozebírat výhody a nevýhody Linuxu po technické stránce, ale zkusím se podívat na tento produkt z "obchodního hlediska". Co brání tomuto systému, aby se stal mnohem rozšířenějším, než v současnosti je? Zdá se, že technická nedokonalost to není. (O čemž svědčí situace v oblasti "profesionálního" nasazení v oblasti internetových serverů, kde je Linux více než zdatnou konkurenci komerčním produktům Microsoftu.)

Velkou překážkou pro masový nástup Linuxových systémů na počítačích běžných uživatelů je paradoxně to, co je ve skutečnosti významnou výhodou celé jeho koncepce: Bezplatnost. Linux je možné získat legálně zcela zdarma. (Na rozdíl od Windows.) V dnešním zkomercializovaném světě již delší dobu neplatí pořekadlo, že dobré zboží se prodává samo. Reklama a propagace určují "dobré zboží" bez ohledu na to, jaké ve skutečnosti je.

Linux díky své filozofii volně šířeného softwaru nemá šanci získat prostředky z každé instalované kopie. Nemá tedy možnost vést účinnou reklamu a propagaci. Tento stav je daný a nezměnitelný, protože nelze určit, komu vlastně Linux patří. (Na vývoji Linuxu se podílelo mnoho lidí bez možnosti rozklíčovat jejich vzájemné vztahy z obchodně právního hlediska.) Nikdo tedy nemůže určovat obchodní strategii Linuxu.

Pro uspěné rozšíření tohoto systému je však třeba najít způsob, jak začít na Linuxu vydělávat. Tímto způsobem by se mohlo stát přesunutí příjmů z oblasti prodeje produktu na oblast prodeje služeb. Zákazník tak platí za poradenské a podpůrné služby, nikoliv za produkt samotný. (U systémů Microsoftu je tomu přesně naopak.) Tento model již částečně funguje, zatím převážně na podnikové úrovni. (Podnik si "zakoupí" vybranou distribuci Linuxu, přičemž cena je účtována za technickou podporu při provozování Linuxu u zákazníka.)

Obchodní model založený na prodeji služeb má dvě základní výhody: První z nich je skutečnost, že služba je prakticky nezcizitelná. Naproti tomu každý software lze relativně snadno zkopírovat a na každou ochranu proti kopírování lze nalézt neutralizační prostředek. (Na internetu se tyto prostředky hledají pomocí klíčového slova "crack".) Druhá výhoda je psychologická. Pokud si zákazník nechá za peníze poradit, bude schopen tuto radu aplikovat na všechny budoucí situace. Přičemž si sám určuje, v jakém okamžiku se mu vyplatí požádat o profesionální "komerční" pomoc. Zákazník tak nabývá dojmu, že si sám určuje, jak drahý jeho operační systém bude.

Praxe by pak mohla vypadat třeba takto: Zavolá-li uživatel na vybranou Linuxovskou Hot-line, bude z jeho účtu u dané společnosti odečteno příslušné množství finančních prostředků. Totéž bude platit pro využít služby Linux Update. (Obdoba služby Windows Update.) Propagaci Linuxu tak v podstatě převezmou společnosti poskytující poradenské služby.

Úroveň komunikací, která se stále zvyšuje, hraje klíčovou roli. Zlevňování a rozšiřování přenosu dat pomocí sítě internet bude pro model založený na poskytování poradenských služeb stále více příznivější, naproti tomu nepříznivější pro prodej softwarových produktů. (Především kvůli snadnému nelegálnímu kopírování.)

Osobně se domnívám, že za této situace bude muset Microsft časem uvažovat o rozložení svých přijmu na oblast prodeje produktů a na oblast poradenství a podpory. Bude však potenciálně v nevýhodné situaci, protože u Linuxu nelze dost dobře "určit vyniká" za chybné fungování. Zákazníci Microsftu však budou dále nuceni platit jistou částku za operační systém a budou se tedy zdráhat doplácet další peníze za opravy a poradenství.