Přední německý spisovatel Günter Grass požaduje: „Žádné ponorky pro Izrael!“
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2012/04/4909-predni-nemecky-spisovatel-gunter-grass-pozaduje-zadne-ponorky-pro-izrael.htm
Lukáš Beer
Známý německý spisovatel Günter Grass (84), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999) a Ceny Karla Čapka (1994), požaduje ve své aktuální básni, která byla zveřejněna v deníku Süddeutsche Zeitung, aby Německo Izraeli nedodávalo žádné nové ponorky. Jak známo, platí tyto ponorky z velké části německý daňový poplatník ze své vlastní kapsy. Grass ve své básni, která nese titul „Co musí být řečeno“ (Was gesagt werden muss), varuje před válkou proti Íránu, a proto dle jeho názoru nesmí Izrael obdržet od Německa žádné ponorky, ze kterých podle určitých údajů mohou být odstřelovány jaderné rakety. V básni se mimo jiné říká:
„Proč říkám teprve nyní,
zestárlý a s posledním inkoustem:
Atomová velmoc Izrael ohrožuje
už beztak křehký světový mír?
Protože musí být řečeno,
co by mohlo být už zítra příliš pozdě,
také protože my – jako Němci už dost zatíženi -
bychom se mohli stát dodavateli zločinu,
který se dá předvídat, pročež naše spoluvina
by se nedala smazat žádnou z obvyklých výmluv …“
A dále pokračuje:
„A přiznávám: už déle nemlčím,
protože jsem znechucený pokrytectvím Západu, a navíc doufejme,
aby se mnozí osvobodili od mlčení,
vyzvali viníka rozpoznatelného nebezpečí, aby se zřekl násilí a
aby zároveň trvali na tom,
aby byla připuštěna neomezená a permanentní kontrola
izraelského atomárního potenciálu
a íránských jaderných zařízení
mezinárodní instancí
vládami obou zemí.“
V básni Grass pociťuje "jako zatěžující lež" skutečnost, že Izrael disponuje rostoucím nukleárním potenciálem, který "není přístupný žádné kontrole", a že o tom nelze otevřeně mluvit, aniž by padl "verdikt antisemitismu".
Reakce
NÁŠ SMĚR přinesl tuto informaci dříve než většina online vydání českých deníků a internetových zpravodajů (s největší pravděpodobností byl však první). Tyto české zdroje vedle údajů o zveřejnění Grassovy básně shodně doplňují informaci o tom, že Grass se jako 17letý stal členem jednotek Waffen-SS, i když tato skutečnost nikterak nesouvisí s Grassovou kritikou Izraele a ani současný izraelsko-íránský konflikt nikterak nesouvisí s událostmi 2. světové války a s tzv. holocaustem. České internetové zdroje dále uvádějí, že Grassova báseň vyvolala v Německu tvrdou kritiku, zejména list Die Welt (list, který je vydáván koncernem Axel Springer, majícím ve svých oficiálních statutech vyloženě uvedeno zastávání se Izraele ve svém zpravodajství). Uvádí se, že „publicista polského původu Henryk Broder v dnešním deníku Die Welt Grasse označil za "prototyp pěstěného antisemity, který to s Židy myslí dobře" a je pronásledován pocity viny a studu“ – Henryk Broder je ovšem v první řadě publicistou židovského původu, nikoliv polského. Další tvrdá kritika přišla od předsedy Ústřední rady Židů v Německu, Dietera Graumanna, který báseň označil za „nenávistný pamflet“. Naprosto paušalizujícím způsobem reagovalo i izraelské velvyslanectví v Německu, jež se nechalo citovat, že „dnes je to íránský lid, který chce židovský stát vyhladit“. České sdělovací prostředky dále citují židovského publicistu Ralpha Giordana, jež Grassovu báseň označil za převracení skutečnosti. Otevřeně prosionistický internetový deník Neviditelný pes dnes přetiskl článek z časopisu Reflex autora Ondřeje Ryčla (tento autor v minulosti v časopise Reflex uváděl nepravdivé počty českých a slovenských obětí druhé světové války), který sice není reakcí na dnešní zveřejnění Grassovy básně, ale v kterém autor obhajuje izraelské ambice na zahájení útočné války proti Íránu (podtitul jeho článku zní: Evropo, neboj se, Izrael tě ubrání) tím, že „zážitek holocaustu není v izraelských židovských rodinách historické téma“, nýbrž stále aktuální záležitostí. Aby prý bylo zabráněno jakémusi novému holocaustu, je prý nutné, aby Izrael s podporou USA zaútočil na Írán. Před kým nebo před čím má "Izrael ubránit Evropu", však Ryčl ve svém článku bohužel konkrétně neuvádí. (-lb-)
Článek byl publikován 9.4.2012
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.