Odstartuje Německo short sqeeze na zlatě?

Německo je známo jako jeden z největších vlastníků fyzického zlata na světě – kolem 3400 tun. Zlato tvoří necelé tři čtvrtiny německých devizových rezerv (o něčem takovém si Česká republika může nechat jenom snít). Dosud se mělo za to, že všechno fyzické zlato je uloženo na území Německa a je tak plně pod kontrolou Bundesbanky.

Nyní se objevily spekulace, že tomu tak nemusí být, že část zlatých rezerv je uložena mimo německé území. Tyto spekulace evidentně nejsou brány na lehkou váhu – chystá se velké prošetřování ze strany Bundestagu. Pokud se ukáže, že tomu tak není, hrozí z toho velký skandál. Nepochybně pak bude vznesen požadavek na okamžitou repatriaci veškerého zlata z ciziny. V době probíhající světové finanční války to není nic překvapivého.

V posledních dnech se mluvilo o to, že podobnou akcie chystá i Švýcarsko, tam je dokonce ve hře referendum na toto téma. Ti uvažují, že budou chtít zpět své zlato, které je fyzicky uloženo v trezorech New Yorkského Fedu – mimochodem, 98% zlata uložených loni na podzim v trezoru této pobočky Fedu je zlato vlastněno cizími centrálními bankami.

Zajímavé bude sledovat, za analogickou kontrolu provedou i další země. Věřím, že ano.

Můžete namítnout, že zlato je evidováno v rozvahách bank a že by zde neměl být nejmenší problém. V ideálním případě to je pravda. Jak by se ale změnilo množství zlata v rozvaze centrální banky, kdyby své zlato „leasovala“ dál? Nijak. Pořád by vykazovala zlato ve své vlastnictví, akorát by již nebylo v jejím sejfu a již by se nějakou dobu pohybovalo po trhu. Je to podobné jako s leasingem aut- zkuste si dojít do leasingové firmy a chtít vidět auta, která má leasingová firma účetně ve svém majetku. Neuvidíte je. Navíc u řady z nich je smluvně ošetřen jejich prodej, často za cenu 1000 Kč…

Dnes hrozí jedna věc. Kdyby se v ten okamžik prokázalo, že množství fyzického zlata v sejfech centrálních bank je menší,než kolik tam banky účetně mají – o této možnosti se spekuluje již řadu let – může to vyvolat „short sqeeze“ nevídaných rozměrů. Aby Fed dostál svým závazkům, byl by totiž nucen nakoupit chybějící zlato na volném trhu, a to bez ohledu na cenu. Zvýšené náklady na nákup X tun zlata byly byly zanedbatelné oproti nákladům spojeným se ztrátou důvěry. Ztráty důvěry v „papírové peníze“ a „papírové“ instrumenty všeho druhu je totiž hlavním strašákem centrálních bank po celém světě. Odtud je totiž jenom krok k nezvladatelné hyperinflaci ala Zimbabwe.

Že chybějící zlato v sejfech bank není nic nemožného, dokládají zkušenosti klientů vybraných švýcarských bank, kterým nabízely jejich banky před pár lety prémii 20% k ceně zlata, když místo požadavku na fyzické dodání budou akceptovat peníze. Mimochodem, krátce poté, co se tyto zprávy objevily, vzrostla cena zlata velice rychle právě o zmíněných 20%.

Pokud chcete skutečně investovat do zlata, eliminovat možnou krizi důvěry, a ne pouze spekulovat, měli byste mít zlato (či stříbro) ve svém držení, nikoliv ETF, certifikáty či podobné instrumenty.