Skončíme jako Řecko

V současné době slýcháme o nutných rozpočtových škrtech a o privatizaci majetku státu jako jediné záchraně před dluhovou pastí a záruce dobrého hospodaření. Zároveň jsme svědky pokusů o likvidaci řeckého státu pod záminkou neoliberálních reforem.

Byly státy skupiny PIGS (Portugal, Italy, Greece, Spain) opravdu tak nezodpovědné a sociálně rozhazovačné, že je tato politika zavedla do nesplatitelných dluhů?

Podívejme se tedy na oficiální statistiky.

EUROSTAT - výdaje a zadlužení v % HDP:

1.Sociální výdaje - povšimněme si, že Řecko (viz EL) mělo až do roku 2008 včetně - tedy do počátku finanční a ekonomické krize - nižší sociální výdaje než většina států EU. Kde je tedy ten přehnaně štědrý řecký sociální systém, který způsobil tak ohromné řecké zadlužení?

2.Totéž platí i o řeckých výdajích na zdravotnictví:

3.Ani v celkových výdajích státu nepřevyšuje Řecko další státy unie:

4.Pokud se podíváte na celkové zadlužení zemí od roku 1995, je velmi zajímavé, že např. Belgie měla v roce 1995 zadlužení 130,2 % HDP, Itálie 120,9 % HDP, Řecko 97 % HDP a to vše bez náznaku nějaké krize, zatímco výše řeckého dluhu před prvním vnuceným bailoutem dosahovala 129,3 % HDP (rok 2009): epp.eurostat.ec.europa.eu/....

5.V přiložené tabulce porovnani-dluh-rating můžeme sledovat výši dluhu u jednotlivých států EU od roku 1996 a zároveň se na konci tabulky podívat na dluh z roku 2010 a rating jednotlivých států (zdroj EUROSTAT a Wikipedia).

Zde je zajímavé, že Španělsko má od roku 1996 poměrně nízký dluh a současný rating A – a přesto je mnohem zadluženějšími státy posměšně zahrnováno do skupiny PIGS – a naopak se vůbec nezmiňuje předlužené Irsko. Někteří lidé dokonce hovoří o útoku na románské státy – statistiky této tezi opravdu neodporují.

V tabulce porovnani-dluh-rating1 jsou státy srovnány podle výše dluhu v roce 2010 a zároveň je u nich vypsán rating agentur Standard & Poor's a Moody's.

Z obou tabulek je zřejmé, že rating na výši dluhu až tak docela nezávisí. Proč se tedy u fiskální smlouvy EU a ekonomických reforem argumentuje především zadlužením a zcela se pomíjí příjmová stránka státu ( rozvoj ekonomiky, nutnost reforem soukromého finančního sektoru, likvidace daňových rájů) a tím i schopnost státu dluhy splácet?

Závěr:

Z výše uvedených dat vyplývá, že rétorika o sociálně rozhazovačném Řecku je účelovou smyšlenkou.

O co tedy vlastně běží? V roce 1996 nikomu dluhy států nevadily, natož aby se hovořilo o nějaké krizi. V dluzích je v současné době především finanční sektor a jsou to dluhy soukromých bank, které hradí státy ze svých veřejných rozpočtů. Majetek krachujících států, které se pod touto dluhovou zátěží hroutí, skoupí pak majitelé těch samých bank za babku.

Bezhlavé ekonomické škrty a opomíjení příjmové stránky rozpočtu nám do budoucna dobrý rating nezajistí – spíše se vydáme řeckou cestou včetně definitivního rozprodeje toho, co ještě zbylo v rukou státu a dalšího propadu do dluhu až ke konečnému státnímu bankrotu.

Také privatizace zbývajícího majetku státu pod taktovkou zahraniční ch lobistů nám žádný prospěch nepřinese. Vždyť pod záminkou rozpočtové odpovědnosti se nám snaží vláda ČR vnutit privatizaci zdravotnického systému a la USA, který je dvojnásobně dražší než naše současné, všem dostupné, státní zdravotnictví o čemž se můžeme přesvědčit ve statistikách Světové banky:

Data Světové banky - porovnání výdajů na zdravotnictví ČR, Řecka a USA v roce 2008:

Výdaje na zdravotnictví v % HDP -

Rok 2008 - Obama zvítězil ve volbách na podzim 2008, takže vysoká finanční náročnost zdravotnického systému USA v roce 2008 ještě nemohla být důsledkem jeho politiky:

ČR: 7,1 (viz str. 6)

Řecko: 10.1 (viz str. 8)

USA: 15.2 (viz str. 21) search.worldbank.org/....

A jaká je naše schopnost stále vzrůstající dluhy splácet? Jak jsme na tom s výběrem daní a tedy s příjmy státního rozpočtu? Je pravda, že díky sníženým daním nám firmy přestanou utíkat do daňových rájů a nám tak paradoxně vzrostou příjmy státu?

Bohužel to pravda není. Podle článku Jaké jsou nejoblíbenější daňové ráje, kde mizejí české firmy? má nejvíce českých společností vlastněných z daňových rájů - 4500 - majitele v Nizozemsku, kde jsou firemní daně srovnatelné s těmi tuzemskými.

Ptejme se cui bono - kdo na tom všem vydělává a v čím je to tedy zájmu?

A braňme se, přátelé, Řecko je jen první na řadě.